Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi opouštějí afghánský Lógar, kde budovali, krváceli i umírali

  20:13aktualizováno  20:13
Po pěti letech se Češi stahují z afghánské provincie Lógar. Rekonstrukční tým složený z vojáků a civilních expertů se snažil válkami poničenou oblast probudit k lepšímu životu. Zda se to povedlo, ukáže čas. Jisté je, že detailně popsat veškerou práci, kterou tam Češi odvedli, by vystačilo na slušně zaplněnou knihovnu.

Archivní snímek prvních českých vojáků rekonstrukčního týmu nastupujících do speciálu směr afghánský Lógar (11. února 2008) | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Ve čtvrtek 31. ledna rekonstrukční mise slavnostním ceremoniálem skončila. Česká vlajka na základně Shank byla stažena. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v této misi Češi jednoznačně obstáli.

"Provinční rekonstrukční tým Lógar je opravdu činnost, kterou jsme se vyznamenali ve světě. Ti, kteří působili v Lógaru, si u svých kolegů a Afghánců, se kterými pracovali, vysloužili tu nejlepší pověst," řekl ministr zahraničí pro natoaktual.cz.

Galerie z Lógaru

Čeští vojáci v afghánském okrese Chuši
Sady v údolí řeky Dobandaj v afghánském Lógaru
Vstup do podezřelého objektu během spojenecké operace v afghánském Vardaku
Nafisa Baha, ředitelka školy Bibi Amena s příslušníky českého rekonstrukčního

Slova chvály na adresu českého týmu prý slyšel po celou dobu působení. Od spojenců i od Afghánců, se kterými se setkal. "Činnost to byla velice nebezpečná, miny na silnicích, rakety dopadaly na místo, kde byli všichni ubytovaní, přesto všichni neohroženě vyrazili do práce. Všem bych chtěl strašně moc poděkovat, udělali nejen obrovský kus práce, ale také udělali výborné jméno České republice ve světě," vzkázal Schwarzenberg.

V afghánském Lógaru začal český provinční rekonstrukční tým (PRT) pracovat od března 2008. Za tu dobu se tam vystřídalo na 2 500 lidí - celkem deset kontingentů složených z vojáků a civilních expertů.

Šlo o historicky první misi takového typu, na které se podílela armáda a ministerstvo zahraničí. I když určité zkušenosti už měli čeští vojáci z předchozího působení německého rekonstrukčního týmu ve Fajzabádu na relativně poklidném severovýchodě Afghánistánu. Tady však dostali Češi na starost obnovu a rozvoj celé provincie. Území o velikosti Královéhradeckého kraje a zhruba 350 tisíc tamějších obyvatel.

Řekli o misi

civilní zástupce NATO Maurits R. Jochems
"Češi v Lógaru odvedli skvělou práci. Není to nijak jednoduché, když vezmeme v úvahu terén a bezpečnostní situaci, ve kterých pracují."

guvernér Lógaru Mohamad Iqbal Azizi
"Jsme velmi šťastní, že Češi, naši partneři a přátelé, se velkoryse podíleli na rekonstrukci a rozvoji provincie. Ode dne, kdy jste přišli do Lógaru, se tato provincie změnila k nepoznání."

šéf amerického uskupení Bayonett David Gallalee
"Český tým nastavil standard pro mezinárodní společenství, jak projektovat a realizovat rekonstrukční a rozvojové projekty."

náměstek ministra obrany Vlastimil Picek
"To, co je pro mne nejdůležitější, je, že naše pětileté úsilí rozhodně nebylo zbytečné."

Za pět let působení stihli Češi v Lógaru dokončit 248 nejrůznějších projektů. Stavěli školy, nemocnice, věznice, kontrolní stanoviště, policejní stanice, zaváděli elektřinu, obnovovali zavlažovací kanály nebo farmy. Vojáci se kromě ochrany civilních expertů zase pravidelně zapojovali do bezpečnostních operací proti povstalcům a vycvičili přes 1 200 afghánských policistů.

Měnili život v provincii k lepšímu

Během mrazivého rána 11. února 2008, kdy první skupina vojáků a expertů nastupovala do vojenského speciálu na přerovském letišti, se velitel úplně prvního rekonstrukčního týmu pro Lógar Ivo Střecha s každým pod schůdky osobně loučil.

Odletět měl s další skupinou až za pár dní. Do mise, která byla do té doby na poměry české armády úplně nová. "Bez urážky a jakéhokoliv podcenění - to už není 'hra' balkánského typu," popisuje Střecha dnes s odstupem času tehdejší pocity.

"Byla to odpovědnost za personál, za splnění něčeho, o čem většina těch, co nás vyslali, věděla jen málo a nebo vůbec nic. Odpovědnost za obraz republiky v tak exponované oblasti, odpovědnost vůči koaličním partnerům a místnímu obyvatelstvu. A v neposlední řadě i určité pochybnosti o tom, zdali jsme v přípravě udělali maximum pro to, abychom uspěli," vzpomíná Střecha.

Do té doby nevídané spojení civilních expertů a vojáků budilo nejprve pochybnosti o tom, jestli vůbec může fungovat. Zhruba 200 a později až 300 vojáků mělo chránit vždy asi desítku stavebních inženýrů, zemědělských odborníků či geodetů při jejich práci v terénu. Zdál se to být velký nepoměr.

Ukázalo se však, že jednoho experta při výjezdu k projektu do vzdálenosti byť jen pár kilometrů muselo kvůli povstaleckým aktivitám doprovázet až 60 vojáků v několika obrněných vozidlech. Součástí každé patroly museli být zdravotníci, spojaři, pyrotechnici a další specialisté. Stejně početná skupina pak musela také zůstávat na základně jako záloha pro případ nějakého střetu s povstalci. A další vojáci se samozřejmě starali o běžný chod základny.

Patrola českých vojáků v údolí řeky Dobandaj v afghánském Lógaru

Patrola českých vojáků v údolí řeky Dobandaj v afghánském Lógaru

Češi opravují přivaděče vody v Afghánistánu

Češi opravují přivaděče vody v Afghánistánu - Snímek karézu z vrtulníku.

Vesnice v údolí Dobandi v afghánském okrese Chuši

Vesnice v údolí Dobandi v afghánském okrese Chuši

"S nasazením do této oblasti už armáda zkušenosti měla, ale zcela nové bylo především pojetí dvouhlavého (vojenského a civilního) řízení, kterého byla Česká republika v Afghánistánu průkopníkem," uvedl velitel druhého kontingentu Pavel Lipka. Systém se podle spojenců osvědčil natolik, že ho další zahraniční rekonstrukční týmy začaly praktikovat také.

Dnes už se dá říci, že se Česká republika postavila k obnově zpustošeného území tisíce kilometrů daleko skutečně odpovědně. Díky státu, nevládním organizacím i obyčejným lidem mohl rekonstrukční tým investovat v Lógaru úctyhodných 300 milionů korun. Ty se nerozplynuly v korupčních sítích afghánských úřadů a lokálních vůdců všech stupňů, ale jsou skutečně vidět.

Některé projekty

Vybrat ze všech českých projektů v Lógaru jen ty nejdůležitější je zhola nemožné. I drobná pomoc, například založení chovu slepic pro patnáct ovdovělých afghánských žen s dětmi, v konečné fází zcela změnila dotyčným život k lepšímu. Díky obyčejným slepicím získaly jídlo a na afghánské poměry i solidní výdělek z prodeje vajec.

Naftové generátory pro výrobu elektřiny na bazary a tržiště nebo jen stavba márnice se samochladícím systémem u místní nemocnice, kde mrtvá těla dříve končila nedůstojně a v extrémních vedrech také nehygienicky odložena u nemocniční zdi, než si je příbuzní odvezli.

Asi největším a nejvýznamnějším projektem byla stavba střední zemědělské a mechanické školy ve správním městě Púlï Alam. Rozsáhlý a komplexní projekt zahájený v roce 2009 zahrnoval kromě samotné školy i ubytovny, dílny, laboratoře a výukovou farmu. Dnes je výkladní skříní české přítomnosti v oblasti. Zařízení se stalo první odborně zaměřenou školou v celé provincii a vzhledem k tomu, že zemědělství je v Lógaru nejrozšířenějším zdrojem obživy, může s kapacitou 500 studentů významně přispět k hospodářskému růstu regionu.

Podpora a rozvoj zemědělství byla jednou z priorit mise. Češi za poslední roky vyškolili v Afghánistánu asi tisícovku rolníků. Farmářům sháněli osivo, sadařům kvalitní ovocné stromy, chovatele učili, jak se starat o dobytek. K dalším unikátním a hlavně udržitelným projektům patří například stavba včelařského centra pro zpracování medu, několika sběrných míst pro čerstvé mléko nebo první hedvábnické farmy pro chov housenek bource morušového, která zajistí živobytí stovkám afghánských rodin.

Mezi rozsáhlé projekty patřila také stavba tří dívčích škol pro více než tisícovku žákyň. Do té doby se musely dívky učit v improvizovaných učebnách ve stanech nebo v místnostech bez oken a topení.

Místní novináři si dělají poznámky, zatímco ředitel odboru zemědělství lógarské Saíd Mohammad Issa vlády v proslovu děkuje českému PRT.

Životně důležitým pro tisíce Afghánců se stala obnova zavlažovacích kanálů, studní, důmyslných starobylých vodních přivaděčů a hlavně kompletní rekonstrukce přehrady Surchab. Pro zdravotnictví nechal český tým vystavět několik klinik a ošetřoven a opravil nemocnice. Přibylo i sedm nových sanitních vozů. Afghánské bezpečnostní síly zase kromě výcviku získaly od Čechů novou věznici, pozorovatelny a kontrolní stanoviště, opevněné stanice, ale také zrekonstruovaný a dostavěný komplex základny v Altimuru, který slouží sedmi stovkám afghánských vojáků.

Z darů neziskových a humanitárních organizací, církevních sbírek a hnutí Stonožka český tým v Lógaru vybavil pomůckami bezpočet škol, do nejchudších domácností se dostaly zásoby základních potravin, přikrývek i dřeva na topení. Porodní asistentky a lékaři zase získali speciální kufříky s vybavením pro porody v terénu. 

Jako výborný nápad se pak ukázala v roce 2011 sbírka takřka deseti tisíc lékárniček povinně vyřazených kvůli nové vyhlášce z českých automobilů. Zdravotnický materiál z nich putoval místním policistům, vojákům, klinikám a školám.

Nasazovali životy a krváceli

Do Lógaru nešli čeští vojáci nepřipravení. Zkušenosti z Afghánistánu už měli, ale záhy zjistili, že to nebude žádná procházka růžovým sadem. "I na vojácích se zkušenosti z předcházejícího působení v misi ISAF bylo zjevné, ze očekávají úplně jiný příběh," konstatuje velitel prvního kontingentu Ivo Střecha.

Nejznámější bojové operace

Střetů s Talibanem a útoků dalších povstaleckých skupin si za pět let užili až dost. Za celou dobu čeští vojáci podle statistik ministerstva obrany provedli přesně 3 342 patrol do všech koutů provincie a také 2 580 nejrůznějších bezpečnostních operací. Riskovali při nich životy a krváceli.

Je to možná dílem štěstí a možná také absolutní profesionalitou a uměním, že za celou dobu při bezpočtu někdy velmi tvrdých bojů s nepřítelem se zranění počítají jen na desítky. Jiní spojenci, kteří v Afghánistánu ve srovnatelném počtu působili, počítají na desítky ztráty na životech.

"Když jsem jako velitel druhého kontingentu odlétal, tak jsem si byl plně vědom, že nás čeká půlroční náročná práce, pro nás v neznámém prostředí, jak klimaticky, tak kulturně. Rovněž jsem si plně uvědomoval, že i když jsme udělali maximum pro naši přípravu na tuto operaci, tak se nemusíme všichni vrátit zpět," říká Pavel Lipka.

Bohužel ani česká mise se neobešla bez smrti jednoho vojáka. Devětadvacetiletý průzkumník R. V. zahynul v dubnu 2008, tedy krátce po začátku mise, když pod jeho vozidlem explodovala nastražená nálož. Při výbuchu byli zraněni i další čtyři čeští vojáci. K útoku došlo 23 kilometrů od základny Shank. Ostatně i ta stala mnohokrát terčem raketových útoků povstalců a sebevražedných atentátů.

Na druhou stranu získali čeští vojáci v přímých bojích obrovské zkušenosti a uznání spojenců. Odhalovali nastražené výbušniny, chytali povstalce a při jedné z akcí obsadili také výcvikový tábor Talibanu. Své by mohli vyprávět jejich američtí kolegové. Na Čechy nedají dopustit a mluví o nich v souvislosti s hrdinstvím. A je jedno, který český kontingent zrovna v Lógaru byl.

Asi nejlepší možnou ilustrací toho, jaký kredit si Češi vysloužili, mohou být děkovná slova amerického poručíka Jona L. Trumpa. Velel společné patroly, kterou přepadla početná skupina nepřátel.

"Ráno 4. července (2011) vaši muži vykonali na bojišti něco skvělého a úžasného. Kulky, RPG, zranění lidé... Vaši muži do této akce šli na 110 procent. Riskovali svůj život a raději ani nechci přemýšlet, co všechno se mohlo stát, kdyby tam nebyli a nepodpořili nás. Bez nich bychom to nezvládli."

Sestup do údolí řeky Dobandaj v afghánském Lógaru

Sestup do údolí řeky Dobandaj v afghánském Lógaru

Jsou to jen střípky, které se dostaly na veřejnost, a ani samotní vojáci, kteří Lógarem prošli, nemají potřebu o nich hovořit s tím, že je to "přeci jejich práce". Třeba jako jeden příběhů průzkumníka Michala Novotného, který zachránil život svému americkému kolegovi. Ten při výbuchu nálože přišel o obě nohy, částečně o pravou ruku, měl zlomenou pánev a celou řadu dalších zranění.

Kdo v Lógaru sloužil

  • 102. průzkumný prapor
  • 71. mechanizovaný prapor Hranice
  • 72. mechanizovaný prapor z Přáslavic
  • 74. lehký motorizovaný prapor z Bučovic
  • 42. mechanizovaný prapor "Svatováclavský" z Tábora
  • 43. výsadkový mechanizovaný prapor z Chrudimi
  • 13. dělostřelecká brigáda z Jinců
  • 53. brigáda průzkumu a elektronického boje z Opavy

Novotný jako absolvent specializovaných zdravotnických kurzů zaměřených na bojovou medicínu okamžitě po výbuchu ještě s pomocí dalších tří českých vojáků přispěchal na pomoc a rychlým zásahem přispěl k záchraně jeho života. Šéf sboru náčelníků americké armády Martin E. Dempsey za to Novotného ocenil jedním z nejvyšších amerických vojenských vyznamenání - Bronzovou hvězdou, udělovanou od roku 1944 za statečnost, vynikající služby v boji a významné skutky.

Ale to je opravdu jen malý zlomek toho, co Češi v Lógaru udělali.

Na základnu nyní přicestoval nový stočlenný kontingent, který však bude mít na starost jen odsun techniky a materiálu do Česka. Z oblasti ovšem Češi neodejdou úplně. Rekonstrukční tým má nahradit skupina vojenských poradců (MAT), která bude v pozadí dohlížet na plánování a strategii afghánské armády.

Armáda počítá s tím, že se v rámci strategie NATO do konce roku 2014 počet českých vojáků v Afghánistánu sníží z více než pěti stovek na přibližně 150. Ti budou pod novým mandátem plnit asistenční úkoly, jako jsou opravy vrtulníků, nebo se podílet na mentoringu afghánských sil.

Jak se měnila technika českých vojáků v Lógaru

Bojová vozidla pro Afghánistán
Americká vozidla Humvee v českých službách v Afghánistánu
Dny NATO v Ostravě
Minometný přepad. Čeští vojáci se připravují na novou misi v afghánském Vardaku.
Česká patrola při jedné z bezpečnostních zastávek na přesunu do údolí Dobandaj
Obrněné vozidlo Pandur v Afghánistánu

Během pětiletého působení čeští vojáci v Lógaru významně měnili techniku, kterou pro výjezdy ze základny používali. První jednotka se doma sice připravovala ještě ve vozidlech UAZ. V Afghánistánu je ale vyměnila za americké "Humvee". USA českému rekonstrukčnímu týmu na začátku půjčily dvacítku těchto legendárních strojů. Na věže amerických vozidel Češi namontovali vlastní granátomety a kulomety. Kromě toho s sebou do Afghánistánu vzali pásová obrněná vozidla pěchoty BVP-2, která střežila základnu, a pozorovací průzkumný systém LOS. Později armáda do Lógaru poslala lehké obrněné vozy Iveco a větší vozidla Dingo 2. V poslední etapě měli vojáci k dispozici obrněná kolová monstra MRAP od Američanů a také pro misi speciálně upravené transportéry Pandur, dovezené z Česka.

Autoři: natoaktual.cz,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.