Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kliniku, kterou za miliony vybavil celý svět, hodlá afghánská vláda zavřít

  13:46aktualizováno  13:46
Ještě nedávno to bylo jedno z nejmodernějších lékařských zařízení nejen v Afghánistánu, ale celém regionu. Za miliony dolarů jej postavily cizí vlády a neziskové organizace. Pomoc ze zahraničí však nyní ustala a afghánská vláda odmítá přispět na provoz, byť jen symbolicky. Klinika tak brzy svůj provoz ukončí.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Zatímco ještě nedávno kábulskou kliniku navštívilo měsíčně kvůli urgentnímu ošetření na pět tisíc lidí, od prosince by zde služby lékařů hledali marně. Zbyl z nich již jen jediný, a i on své působiště bude brzy muset opustit. Nejmodernější rentgenové a dialyzační přístroje i další vybavení za miliony dolarů leží ladem. Regály se zde tolik nedostatkovými léky zejí prázdnotou. Zařízení, jež bylo dáváno za vzor moderního afghánského zdravotnictví, co nevidět totiž ukončí svůj provoz.

S tím, jak se zintenzivňuje snaha utnout přes desetiletí trvající konflikt v Afghánistánu a spojenecké jednotky pomalu opouštějí své mise, ztenčují se i finanční injekce ze Západu a řada projektů je předávána pod správu místních úřadů. Těm však na jejich další provoz často buď nezbývají peníze, nebo o ně nejeví dostatečný zájem. To je případ také kábulské kliniky.

Miliony proudily z celého světa, vláda teď nemá ani na elektřinu

Když v roce 2007 americká vláda spustila projekt na výstavbu supermoderního lékařského zařízení v samém srdci Afghánistánu, upínal k němu pozornost celý svět. Statisíce dolarů mířily do Kábulu nejen ze Spojených států, ale také od soukromých dárců, neziskových organizací nebo cizích vlád. 

Krátce poté, co kliniku s velkou pompou slavnostně otevřel svého času nejvýše postavený americký velitel v Afghánistánu, zamířili do ní pacienti z celé země. Pomoc jim tu nabízelo na 42 zaměstnanců: lékařů, zdravotních sester nebo lékárníků, připomíná list The Washington Post.

Celý projekt měl však jeden zásadní háček: existence kliniky, stejně tak jako desítek dalších rozvojových projektů, byla podmíněna příslibem afghánské vlády převzít za ní odpovědnost poté, co bude postavena a uvedena do plného provozu.

V době, kdy jen ze Světové banky a USA proudilo na konta afgánského ministerstva zdravotnictví ročně na 300 milionů dolarů, se sliby dávaly jednoduše. Teď, když však došlo na lámání chleba, sto tisíc dolarů potřebných na roční provoz kábulské kliniky afghánská vláda zkrátka nenašla. Odmítla dokonce zaplatit byť jen symbolické náklady na elektřinu, a tak raději zvolila její úplné uzavření.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.