Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bez promlčení, bez amnestie. Žalobce Zeman chce trestat zločiny akce Kulak

  17:57aktualizováno  17:57
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal dovolání k Nejvyššímu soudu ve třech případech z 50. let, kdy komunističtí funkcionáři rozhodovali o vysídlení rodin „vesnických boháčů“. Soudy tyto lidi zprostily obžaloby, žalobce se ale domnívá, že neprávem. V jednom případě mu už dal za pravdu Nejvyšší soud.

Rozorávání mezí se v roce 1950 se v Obříství na Mělnicku agitačně slavilo. Část zemědělců dávala své pozemky JZD dobrovolně, ostatní k tomu byli donuceni. - Heslo té doby znělo: „Po rozorání mezí na polích je třeba rozorat meze v hlavách a srdcích lidí.“ | foto: Repro z knihy: Jde pevně kupředu naše zem

„V souvislosti s problematikou vysídlování rodin tzv. kulaků a případného postihu za to odpovědných osob jsme obdrželi tři návrhy na podání dovolání a ve všech případech jsme tento mimořádný opravný prostředek podali,“ potvrdil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Nejvyšší soud stihl zatím rozhodnout v jedné z těchto kauz. Náčelníka Veřejné bezpečnosti v Turnově Josefa Dlouhého semilský okresní soud zbavil obžaloby s tím, že se na něj vztahuje amnestie prezidenta Antonína Novotného z roku 1960. Teď se bude případem zabývat znovu, Nejvyšší soud mu ho vrátil. „Mohu potvrdit, že v této věci bylo rozhodnuto a 3.11. byl spis odeslán zpět k okresnímu soudu,“ řekl redakci iDNES.cz mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Obsah rozhodnutí nesdělil, protože se s ním musí nejprve seznámit účastníci řízení. Z databáze soudu ale vyplývá, že od 8. listopadu je kauza vedena jako „obživlá věc,“ což znamená, že Nejvyšší soud zrušil přinejmenším část původního rozhodnutí. „My spis ještě nemáme a o kroku Nejvyššího soudu nevím. Až spis dostanu, tak se tím budu zabývat,“ sdělila redakci semilská soudkyně Stanislava Behenská, která ve věci rozhodovala jako první.

Podobné případy, různá rozhodnutí

Nejvyšší žalobce podal dovolání i v dalších obdobných případech, k těm se ale Nejvyšší soud zatím nedostal. Důvodem pro dovolání je mimo jiné i to, že s případy násilné kolektivizace si soudy příliš nevědí rady a Nejvyšší soud by jejich rozhodování měl sjednotit. „V dané oblasti je přitom nepochybně prostor pro doplnění judikatury,“ zmínil Malý.

Bývalý náčelník Veřejné bezpečnosti v Turnově Josef Dlouhý, prokurátor z Kralup nad Vltavou Tomáš Lipták a předseda Národního výboru v Třticích Rudolf Pavlíček se podle obžalob provinili podobným skutkem. Svým rozhodnutím přispěli k tomu, že nevinné rodiny takzvaných vesnických boháčů musely opustit své domovy a vystěhovat se na předem určené místo v jiném okrese. Zatímco Pavlíček podle vyšetřovatelů vystěhoval jednu rodinu se třemi nezletilými dcerami, u Liptáka je takových rodin dvacet a kvůli Dlouhému museli lidé opustit domovy ve dvanácti případech.

Přesto soudy rozhodly, že obžalovaní nemají dostat tresty. Důvodem bylo buď promlčení, nebo amnestie prezidenta Novotného z roku 1960. Skutky, které se podle obžaloby staly, ani zavinění obviněnými přitom soudy nezpochybnily.

Byl mladý a horlivý, omluvil soud předsedu výboru

Nejdál se dostal případ Rudolfa Pavlíčka, který se jako mladý předseda Národního výboru ve Třticích na Rakovnicku podílel na vysídlení rodiny Karla Horáčka (o případu více čtěte zde). Rodiče a jejich tři nezletilé děti skončili na státním statku v Želkovicích. Přišli o veškerý majetek i o možnost navštěvovat své staré a nemocné rodiče, kteří se tak ve Třticích ocitli bez podpory.

Pavlíčka, kterému je dnes přes osmdesát let, Okresní soud v Rakovníku potrestal podmínkou, odvolací soud ale toto rozhodnutí zrušil a řekl, že Pavlíčkovo jednání už je promlčeno. Posoudil ho totiž jako méně závažné než rakovnický soud, a to hlavně proto, že od činu uplynula dlouhá doba a Pavlíček je dosud netrestaný. „Vzhledem k užité právní kvalifikaci odvolací soud shledal, že již uplynula zákonná pětiletá promlčecí doba a obviněného tudíž nelze pro skutek, jímž měl být spáchán trestný čin, trestně stíhat ani odsoudit,“ shrnuje tento postup dovolání.

Krajský soud v Praze Pavlíčkovi přičetl k dobru i to, že v době činu byl velmi mladý. Když začal dělat předsedu Národního výboru v Třticích, bylo mu něco přes dvacet let. Krajský soud tím omluvil jeho „horlivost při výkonu funkce“. Sám Pavlíček tvrdil, že s vystěhováním rodiny sedláka nesouhlasil, jako předseda ale rozhodnutí podepsat musel. Později jeho kariéra stoupala, pracoval jako tajemník na okrese a před revolucí se dostal na krajský národní výbor.

Dva obviněné zachránila amnestie. Zatím

Případy náčelníka VB Dlouhého a prokurátora Liptáka jsou tomu Pavlíčkovu velmi podobné, soudy v nich ale rozhodovaly jinak. Také tito lidé podle obžaloby zneužili pravomoc úřední osoby. „Okresní soud v Semilech trestní stíhání obviněného pro popsaný skutek zastavil, neboť shledal, že obviněný je účasten rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 9. 5. 1960,“ popisuje další kroky dovolání nejvyššího žalobce v případě Dlouhého. Amnestii užil také pražský soudce v Liptákově kauze (o případu čtěte zde).

Zmíněná amnestie prezidenta Novotného, o kterou se rozhodnutí soudů opírá, uvádí ale některé výjimky. Nevztahuje se například na trestné činy proti majetku v osobním vlastnictví. A právě ty se podle nejvyššího žalobce staly, i když například semilský soud měl u Josefa Dlouhého jiný názor.

Vysídlení umožnila tajná směrnice

Komise, které v 50. letech rozhodovaly o osudech rodin sedláků, jednaly protiprávně i podle tehdejších zákonů. Neřídily se totiž zákonem, ale takzvanou směrnicí tří ministrů z 22. října 1951. Ta určovala, jak se má naložit s rodinami „odsouzených vesnických boháčů“.

Směrnici nikdy neschválila vláda ani Národní shromáždění a nikdy nevyšla ve Sbírce zákonů. Na začátku roku 1954 ji Ústřední výbor Komunistické strany Československa zrušil, zároveň ale určil, že již vysídlení lidé se nemají vracet do svých domovů.

„Nesprávně shledal (míněno Okresní soud v Semilech, pozn. red.) že tímto způsobem nebylo zasaženo do jejich majetkových práv a že proto taková jednání nelze posoudit jako úmyslný trestný čin proti majetku v osobním vlastnictví ve smyslu čl. IV písm. c) amnestie,“ konstatuje dovolání, které má redakce iDNES.cz k dispozici.

Vysídlené rodiny totiž musely nechat na místě nejen svá obydlí, ale také téměř veškerý majetek. „Ze svědectví pamětníků vysídlení se podává, že se jednalo o akci záměrně využívající momentu překvapení. Ze strany provádějících orgánů bylo určeno, který majetek si s sebou vysídlené osoby směly vzít a který nikoli. Svědkyni F. tak bylo zabaveno i osobní ošacení (sukně a prádlo) a spolu se svou matkou byla připravena o další osobní věci,“ popisuje se v dovolání v případě náčelníka VB.

Stíhání je čím dál obtížnější, pamětníků ubývá

Podle státní zástupkyně Věry Sajdlové, která byla žalobkyní v jednom z takových případů, je stíhání bývalých funkcionářů dnes už velmi problematické. Jednak proto, že aktéři jsou již po smrti nebo ve špatném zdravotním stavu, jednak proto, že svědci si na přesné okolnosti málokdy pamatují. „Je to pro ně tak bolestivé, že i když si vzpomenou na podrobnosti i jména a sdělí je, nejsou schopni to již zopakovat. Jako by z nich v té chvíli spadlo vše, co cítili jako křivdu, a nechtěli a nemohli se k tomu znovu vracet,“ uvedla žalobkyně.

Přesto se některé případy podařilo dostat před soud. Nejméně ve třech případech padl rozsudek o vině, mnohé další byly zastaveny kvůli zdravotnímu stavu obviněných.

Zatím je v Česku jen jeden případ související s kolektivizací v 50. letech, kdy okresní soud rozhodl o aplikaci amnestie, krajský soud ale rozhodnutí zrušil. Stalo se tak u bývalého předsedy Místního národního výboru Brníčko Ladislava Nakládala.

Komise, do které Nakládal patřil, nechala v roce 1951 vystěhovat rodinu zemědělce Jiřího N. Krajský soud v Ostravě ale rozhodl, že i zde jde o trestný čin proti majetku, kde amnestie neplatí. Nakládal byl v roce 2011 pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu 18 měsícům vězení se zkušební dobou dva roky (o případu čtěte více zde).

Vzpomínky ženy, které násilné vystěhování zničilo život:








Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rekonstrukce bitvy na Bílé hoře (23. září 2017)
Na Bílé hoře se opět střetli čeští stavové s císařským vojskem

Bitvu na Bílé hoře z roku 1620 připomněla v sobotu rekonstrukce, jíž se zúčastnilo několik stovek lidí v dobových kostýmech. Nechyběla ani děla a jezdci na...  celý článek

Malostranský zápisník Miroslava Koreckého
MALOSTRANSKÝ ZÁPISNÍK: Melancholičtí poslanci a jeden nas..ný komunista

Česká politická scéna je nevyčerpatelným zdrojem řady situací, ze kterých občas zůstane rozum stát. Komentátor MF DNES Miroslav Korecký satiricky glosuje, co...  celý článek

Parašutista dopadl při seskoku v Praze na Letné mezi diváky (23. září 2017)
Stropnický pozastavil seskoky parašutistů při veřejných akcích

Ministr obrany Martin Stropnický vydal dočasný zákaz seskoků při veřejných akcích. Reagoval tím na vyšetřování incidentu, který se stal v sobotu na pražské...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.