Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejdřív pacht, pak vychrtlé krávy. Dcera statkáře popsala nucené vysídlení

  18:55aktualizováno  18:55
Dcera rakovnického statkáře Karla Horáčka u středečního stání popsala, jak v 50. letech probíhalo nucené vystěhování její rodiny. Když už režim nevěděl, jak statkáře přinutit ke spolupráci, vyměnili mu prý zdravé krávy za vychrtlé kusy. Rakovnický soud případ řeší kvůli obvinění bývalého předsedy národního výboru Rudolfa Pavlíčka, který tehdy rozhodnutí o vystěhování rodiny se třemi nezletilými dcerami podepsal.

Pavlíček podle obžaloby zneužil posvěcením rozkazu k vysídlení svou pravomoc. Nejvyšší soud již dříve uvedl, že jeho vina nemusí být promlčena. Ve středu útrapy statkářovy rodiny po vystěhování ze Třtic v roce 1952 soudu popsala Horáčkova dcera Pavla Šebková. Tehdy jí bylo deset let, okamžiky, které výrazně ovlivnily její život, si však prý bude pamatovat do smrti.

Na Horáčkův statek nejprve funkcionáři uvalili nucený pacht, protože prý sedlák neplnil předepsané dodávky mléka, masa a vajec. „Můj tatínek plnil všechny dodávky, a když nevěděli, jak na něj, tak přivezli hubené krávy z pohraničí, a ty naše odvezli. Rodiče byli na poli, doma jsme byly jen my děti, a celá obec se chodila na ty krávy dívat,“ vzpomínala žena na šikanu své rodiny, která vyústila v nucené vysídlení.

Jen pár měsíců po pachtu, v listopadu 1952, dostala totiž rodina další špatnou zprávu - výměr o vystěhování. Podepsal ho tehdy dvaadvacetiletý předseda národního výboru Rudolf Pavlíček, který za to teď čelí trestnímu stíhání.

Domů nesměli přijet ani na návštěvu

Na vystěhování z domu, kde rodina žila po celé generace, dostali Horáčkovi tři dny. S sebou si směli vzít jen osobní věci. „Pamatuji se, že nechali tatínka svézt celou úrodu do stodoly. Druhý den přišli a sebrali všechno. Ukradli i husy a slepice, které patřily dědovi, vejminkáři. Odvezlo to JZD (jednotné zemědělské družstvo, pozn. red.),“ popsala Šebková.

Karel Horáček s manželkou a třemi dcerami museli odjet do Želkovic, kde ve dvou místnostech v ovčíně strávili dalších deset let. Jejich staří rodiče zůstali v Třticích, kde se o ně neměl kdo postarat. Horáčkovi je nemohli ani navštěvovat, protože dostali zákaz vstupovat do obce. „Když byla babička po mozkové mrtvici a jeli jí s maminkou navštívit, tak potom tatínka vzala kriminálka a celý den ho vyslýchala v Neumětelích. Nemohl ani mluvit, když se večer vrátil,“ řekla poškozená.

Její rodiče prý celý život toužili po tom, aby se mohli vrátit do rodné obce. Soudu s Pavlíčkem se nedožili. Také jedna z jejich tří dcer je již po smrti. Pavlíček žije v Novém Strašecí. U soudu již při minulém jednání vysvětloval, že výměr o vystěhování podepsat musel, i když sám byl proti (více o jeho výpovědi zde). „Já bych nepodepsal něco, o čem bych nebyl přesvědčený. Chtěl si na vystěhovávání udělat kariéru,“ domnívá se ale další svědek a příbuzný poškozené rodiny, Karel Horáček.

Rakovnický případ není jediný

Pavlíček z místního národního výboru ve Třticích povýšil, stal se tajemníkem na okrese a nakonec působil i na kraji. Kolem roku 1989 odešel do penze. Dnes je mu 85 let a o době, kdy byl předsedou ve Třticích, říká, že tehdy byl život celkově drsný.

Jeho případ už soudy řešily v minulosti, vyslechl si nepravomocný rozsudek. Poté ale odvolací instance prohlásila jeho čin za promlčený. Toto rozhodnutí však zrušil Nejvyšší soud a případ se vrátil znovu do Rakovníka, kde ho řeší jiná soudkyně, Michaela Hruboňová. Hodlá vyslechnout ještě další svědky.

České soudy řeší několik případů násilné kolektivizace, rozhodují v nich nejednotně. Na některé případy se podle nich vztahuje promlčecí doba nebo amnestie prezidenta Novotného vydaná v roce 1960.

Obžalovaný bývalý komunistický funkcionář Rudolf Pavlíček s novináři nemluví (prosinec 2015):

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.