Ošťádal spolu s univerzitou, kde působí, poukazoval nejprve na nečinnost prezidenta Miloše Zemana. Nečinnost podle žaloby spočívala v tom, že prezident nepodepsal Ošťádalův jmenovací dekret. Zdůvodnil to tehdy fyzikovými kontakty s komunistickou Státní bezpečností.
Prezident nechal v květnu 2015 na svých webových stránkách vyvěsit dvě tiskové zprávy, v nichž vysvětlil, proč celkem tři kandidáty nehodlá jmenovat. Někteří z nich kvůli svému nejmenování podali na Zemana žalobu pro nečinnost. Prezident následně v lednu 2016 zaslal ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD) dopis o svém rozhodnutí profesory nejmenovat.
Odesláním dopisu tedy Zeman projevil činnost, která je podle správního řádu chápána jako rozhodnutí. Proto pražský městský soud v Praze dospěl k závěru, že ke dni jeho rozhodování už prezidentova nečinnost netrvala (o rozhodnutí soudu z 21. září 2016 si přečtěte zde).
Podpis premiéra prezident potřebuje pouze v případě, že koná
Také Nejvyšší správní soud (NSS) pokládá dopis z ledna 2016 za jasně vyjádřený projev vůle nejmenovat Ošťádala profesorem. Rozhodnutí o nejmenování pak podle NSS nepodléhá kontrasignaci předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády - na rozdíl od rozhodnutí, kdy prezident profesora, soudce či generála jmenuje.
„Prezidentovo rozhodnutí nevykonat tyto jeho pravomoci naopak sice může být vnímáno úkorně těmi, kteří očekávali, že je vykoná, obvykle však nevyvolává zásadní ústavně politické důsledky, s nimiž by musela být svázána odpovědnost vlády,“ uvedl k rozsudku soudce zpravodaj Pavel Molek.
Kvůli procesní vadě se případ projedná znovu
Druhou žalobu směřující právě proti prezidentovu rozhodnutí, nikoliv proti jeho nečinnosti, označil městský soud za opožděnou. V této věci ale NSS Ošťádalovi a univerzitě vyhověl, usnesení zrušil a případ vrátil k dalšímu řízení. Městský soud se tak musí zabývat okolnostmi doručování, od kterých se odvíjí lhůta pro podání žaloby. Má zvážit i další dokazování a pak znovu posoudit otázku včasnosti žaloby.
Společně s Ošťádalem Zeman nejmenoval další dva navržené kandidáty, ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Fajt se rovněž bránil neúspěšnou žalobou, v únoru k Nejvyššímu správnímu soudu dorazila jeho kasační stížnost (o Fajtově žalobě jsme psali zde).
Od událostí kolem nejmenování tří profesorů se k Zemanovi dostaly tři seznamy dalších kandidátů na profesorský titul, které schválila vláda. Nikoho dalšího neodmítl. Jmenovací dekrety po dohodě se Zemanem předává ministr (ministryně) školství. V minulosti tak někdy činil prezident.
Fyzik Ošťádal vysvětlil kontakty s StB:
21. září 2016 |
