Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud zamítl žalobu Fajta na prezidenta kvůli nejmenování profesorem

  12:40aktualizováno  17:06
Pražský městský soud v pátek zamítl žalobu ředitele Národní galerie Jiřího Fajta na prezidenta Miloše Zemana, který ho odmítl jmenovat profesorem. Fajt prezidenta žaloval za nečinnost. K tomuto názoru se ale soud nepřiklonil, prezident podle něj konal dostatečně. Rozsudek je pravomocný, Univerzita Karlova však podá kasační stížnost.

Jiří Fajt | foto: Rádio Impuls

„Soud má za to, že žalovaný (prezident Zeman) nebyl nečinný,“ odůvodnila zamítnutí žaloby předsedkyně senátu Ivanka Havlíková. „Sdělení prezidenta z ledna 2016 je třeba, a to ve smyslu poměrně rozsáhlé judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu, považovat za rozhodnutí správního orgánu,“ vysvětlila Havlíková s odkazem na dopis Zemana ministerstvu školství, v němž uvádí, že se rozhodl tři profesory nejmenovat. Dodala, že předmětem řízení není hodnotit kvalitu sdělení prezidenta republiky.

K Fajtově žalobě se přidala i Univerzita Karlova, kterou při jednání zastupoval její prorektor Aleš Gerloch. Proti rozsudku se lze bránit pouze kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Gerloch novinářům po jednání řekl, že škola stížnost podá.

Ve sporu bude zřejmě pokračovat i Fajt. „Vnímám to tak, že to je první vykročení na docela dlouhé cestě. Jsem přesvědčen, že to skončí u Ústavního soudu,“ řekl Fajt. Prezident se podle něj chová nepřípustně svévolně. „On je nejvyšší ústavní činitel a porušuje zákon o vysokých školách a ústavu republiky, v jejímž čele stojí,“ uvedl. Prezident podle něj porušuje principiální věci a vstupuje do akademických svobod.

Prezident během své návštěvy Ústeckého kraje v pátek řekl, že na důvodech, proč nepodepsal Fajtův dekret, trvá. Argumentuje údajnou žádostí Fajta, aby mu Komerční banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla milion korun jako doplatek k platu ředitele Národní galerie, o čemž informovala MF DNES. „Já tuto žádost považuji za nepřímou žádost o úplatek a odmítám jmenovat vysokoškolským profesorem toho, kdo požádal o úplatek. To je moje zdůvodnění, které jsem jasně napsal paní ministryni školství,“ řekl Zeman.

S podobnou žalobou před časem neuspěl fyzik Ivan Ošťádal. Podle soudu totiž prezident napravil vytýkanou nečinnost tím, že odeslal ministryni školství dopis s informací, že se muže rozhodl nejmenovat (více o zamítnutí žaloby zde). Dnešní soud tedy rozhodl ve shodě s tímto výkladem.

Rozsudek v případě Ošťádala a dopis adresovaný ministerstvu spravedlnosti byl hlavním argumentem advokáta prezidentské kanceláře Tomáše Rouska i při pátečním správním řízení. Rousek poukazoval na to, že dopis je rozhodnutím, a tudíž prezident nemůže být žalován za nečinnost.

Naopak advokátka Jiřího Fajta Zuzana Bělinová označila postup prezidentské kanceláře jako účelový. „Toto údajné rozhodnutí, tedy dopis, mělo být přijato dříve,“ podotkla Bělinová. Uvedla, že jde o spor o interpretaci zákona, který upravuje jmenování profesorů. Při nejmenování Fajta profesorem podle ní také hrály roli osobní antipatie ze strany prezidenta.

V rozhodnutí chyběl podpis premiéra, argumentoval Gerloch

Zástupce Univerzity Karlovy, prorektor Aleš Gerloch, argumentoval, že dopis prezidenta není rozhodnutím v právním smyslu slova. I v případě, že by ho soud jako rozhodnutí uznal, nebylo by platné. Každé rozhodnutí prezidenta musí být kontrasignováno premiérem, poukázal na znění ústavy Gerloch. S tím však soudní senát nesouhlasil. Kontrasignaci předsedy vlády podle předsedkyně Havlíkové vyžaduje pouze pozitivní rozhodnutí, tedy pokud by prezident profesora jmenoval.

Jako zástupce univerzity je Gerloch také přesvědčen, že prezident nejedná s žádnou oporou v zákonech. Jmenování profesorů je podle zákona věcí akademické obce a prezident nemá nárok o přezkoumání rozhodnutí vědecké rady, uvedl Gerloch před soudem.

Takovému výkladu odporoval hradní advokát tím, že „prezident není strojem na podpisy“. Upozornil, že kromě dopisu prezident požádal i o dodatečný přezkum jmenování profesorů. Vzhledem k těmto krokům Hradu tedy podle něj není možné žalovat prezidenta za nečinnost.

Zeman nepodepsal Fajtův jmenovací dekret loni v květnu společně s dekretem Ošťádala a také Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Zdůvodnil to vážnými prohřešky z minulosti. Kunsthistorikovi Fajtovi vyčítá zmíněnou údajnou snahu o dohodu s bankou.

Fajt, který vyučuje na Univerzitě Karlově, označil prezidentovy argumenty za nepravdivé a manipulativní. Právo na přezkum jmenovacích řízení mají podle něj jen vysoké školy, nikoliv hlava státu. Věří, že podepsat doporučené jmenovací dekrety je prezidentovou povinností, podobně jako je povinností ředitele gymnázia podepsat vysvědčení předložená maturitní komisí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.