Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud zamítl žalobu na prezidenta Zemana v kauze nejmenování profesorů

  13:44aktualizováno  14:56
Městský soud v Praze zamítl správní žalobu na prezidenta republiky Miloše Zemana. Podali ji docent Ivan Ošťádal, kterého prezident nejmenoval profesorem, přestože pro to splnil veškeré podmínky, a Univerzita Karlova. Chtěli, aby soud prezidentovi uložil, že musí rozhodnout. Verdikt je pravomocný.

„Soud zamítl žalobu, protože zjistil, že prezident republiky rozhodnutí 19.1.2016 vydal. Nelze se domáhat vydání rozhodnutí o určitém obsahu rozhodnutí, tedy o tom, aby někoho jmenoval,“ zdůvodnila rozsudek soudkyně Viera Horčicová. Rozhodnutí, že tři kandidáty nejmenuje, zaslal prezident ministryni školství Kateřině Valachové. Bylo to sice až po podání žaloby, v době rozhodnutí soudu už ale tento dopis existoval.

Fotogalerie

Žalobci by museli podat žalobu proti rozhodnutí, to je jiný typ žaloby, jak vysvětlila soudkyně. Byla ale podána žaloba na nečinnost. Žalobci pouze požadovali vydání rozhodnutí. „K ochraně proti nezákonnému rozhodnutí slouží jiný typ žaloby,“ poučila žalobce soudkyně. Proti rozhodnutí lze do 14 dnů podat kasační stížnost.

Právní zástupkyně žalobců Zuzana Bělinová uvedla, že prezident kandidáty na profesory kádruje. „Podle žalobců si žalovaný počíná svévolně,“ sdělila. Poškozena na svých právech je podle ní i celá univerzita, protože potřebuje určitý počet profesorů pro akreditace a zřizování habilitačních komisí. Nejmenování navržených kandidátů je prý od prezidenta politická exhibice.

Zástupce Hradu Marek Nespala naopak navrhl žalobu zamítnout. „Prezident republiky odůvodnil, proč tři lidi nejmenuje profesory. Dopis byl doručen ministryni školství,“ sdělil soudu. Soudkyně souhlasila s tím, že právě tímto dopisem se ukazuje, že prezident nebyl nečinný, jak ho vinila žaloba.

Pro kontrarozvědku byl Ošťádal „krycí adresa“

Zeman loni uvedl, že důvodem, proč odmítl jmenovat Ošťádala profesorem, byla jeho údajná spolupráce se Státní bezpečností. Ošťádal měl před rokem 1989 adresu, která sloužila Státní bezpečnosti k doručování utajované pošty ze zahraničí. Sám tuto okolnost přiznává, tvrdí, že byl tehdy „mladý a naivní“. Není to ale překážka, kvůli které by nezískal lustrační osvědčení.

Jak vysvětlila ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková, Ošťádal sice spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou, ale ne jako agent ve smyslu lustračního zákona. „Jeho kategorie se nazývala krycí adresa. Sloužil tedy jako „přepážka“, na jeho adresu byly zasílány informace, které on následně předal svému řídícímu orgánu,“ uvedla Ptáčníková.

Prezident předem avizoval, že se soudního jednání nezúčastní. Minulý týden uvedl, že na podání žaloby má Ošťádal plné právo jako každý občan ČR. Zeman ovšem trvá na tom, že fyzik byl podle dochované evidence „nikoliv agentem, ale rezidentem Státní bezpečnosti, což je víc než agent“. Dále zmínil, že závazek spolupráce podepsala i Ošťádalova manželka.

Ošťádalovo jméno bylo na seznamu 45 lidí, který poslal prezidentovi v březnu 2015 tehdejší ministr Marcel Chládek s návrhem na jejich jmenování profesory. Prezident ale jmenoval jen 42 z nich. Zbývající tři jmenovat odmítl. Důvody pro své rozhodnutí vysvětloval v médiích jejich minulostí před rokem 1989 nebo nejasným sponzorským darem v případě ředitele Národní galerie Jiřího Fajta.

Odmítnutí profesoři

Jan Eichler
Od roku 1994 je vědeckým pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, kde se zabývá problematikou bezpečnosti. Přednáší na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze. Po absolvování vojenské akademie v Bratislavě v roce 1975 pracoval na ministerstvu národní obrany. 1979 - 1982 - působil na československém velvyslanectví v Paříži jako sekretář vojenského a leteckého přidělence ČSSR. 1982 - 1990 - pracoval na ministerstvu obrany a následně krátce v generálním štábu Československé armády.1991 - 1994 - byl zástupcem vedoucího odboru na Institutu pro strategická studia ministerstva obrany. V dubnu 2004 ukončil habilitační řízení na Vojenské akademii v Brně v oboru teorie obrany státu.

Jiří Fajt
Generální ředitel Národní galerie (od 1. července 2014). Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (1983) a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1994), později habilitoval v ČR i Německu. Ve druhé polovině 80. let pracoval jako myč oken, později pracoval v Lapidáriu Národního muzea v Praze (1988 - 1992)
1993 - 2000 - byl zaměstnán v Národní galerii, od roku 1995 vedl Sbírku starého umění; od roku 2000 působil zejména v Německu, přednáší na univerzitách v Berlíně a Praze (Filozofická fakulta UK).

Ivan Ošťádal

Působí na katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Loni v červnu byl vědeckou radou navržen na jmenování profesorem pro obor fyzika - fyzika povrchů a rozhraní.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.