Dodatek, který Sněmovna lordů schválila, nutí vládu, aby do tří měsíců od odstartování jednání o brexitu předložila návrhy, jak chce zajistit občanům Evropské unie s legálním pobytem ve Spojeném království stejná práva k pobytu i po definitivním odchodu země z evropského bloku. Členové Sněmovny lordů schválili tento dodatek poměrem 358 hlasů ku 256.
Britská vláda už vyjádřila z přijetí dodatku zklamání. Premiérka Mayová v minulosti vyzvala Sněmovnu lordů, aby respektovala vůli voličů a přijetí zákona nezdržovala. Zákon má umožnit vládě oficiálně zahájit s unií jednání o britském odchodu.
„Naši pozici k otázce občanů EU jsme dali opakovaně najevo. Chceme zaručit práva občanů EU, kteří v současnosti žijí v Británii, a práva britských občanů žijících v jiných členských státech, jakmile to bude možné,“ uvedla v reakci na výsledek hlasování mluvčí vlády.
Symbolická porážka Mayové
Premiérka Mayová v minulosti opakovaně zdůrazňovala, že garance práv občanů EU v Británii nemůže být jednostranná a Londýn ji může poskytnout jen tehdy, pokud zároveň dostane stejnou záruku z Bruselu ve prospěch Britů žijících ve zbytku EU. Takové vzájemné garance chce sama Mayová zahrnout zřejmě až do konečné smlouvy se sedmadvacítkou.
Evropským partnerům, kteří si přejí co nejrychlejší zahájení vyjednávání o podmínkách brexitu, Mayová oficiálně slíbila aktivovat článek 50 lisabonské smlouvy o zrušení členství v unii do konce března. Zákon, který jí to umožní, měl být původně schválený do 7. března a podle některých informací chtěla premiérka zahájit jednání o brexitu formálně už 9. března na summitu EU v Bruselu. Tento termín je ale nyní zřejmě nereálný.
Většina světových tiskových agentur se shoduje v tom, že krok Sněmovny lordů je symbolickou porážkou premiérky Mayové. Přijetí zákona o brexitu to sice zdrží, ale v žádném případě nezastaví. Očekává se, že Dolní sněmovna změnu přijatou horní komorou nepodpoří, a že zákon nakonec bude schválen v původní vládní podobě.
