V neděli chtěla skupina rakouských dobrovolníků pomoci syrským rodinám v cestě do Německa a zorganizovala jejich převoz přes maďarsko-rakouskou hranici. Policie však pro takové akce nemusí mít pochopení, pomoc běžencům přes hranice může totiž být považována za trestný čin.
Postih by záležel na tom, na území kterého státu by byl člověk převážející uprchlíky odhalen. „To, co je trestné u nás, nemusí být trestné v jiných státech,“ poznamenala mluvčí české cizinecké policie Kateřina Rendlová a připomněla, že v Česku to z hlediska práva legální není.
„V souladu s ustanovením paragrafu 340 odstavce jedna trestního zákona se trestnímu postihu vystavuje ten, kdo pro jiného organizuje nedovolené překročení státní hranice nebo jinému umožní či mu pomáhá nedovoleně překročit státní hranici nebo jinému po nedovoleném překročení státní hranice umožní či mu pomáhá přepravit se přes území České republiky nebo takové přepravení organizuje,“ popsala mluvčí.
Připomněla, že není přitom rozhodné, zda je překročení hranice spojeno s finanční odměnou.
Pomáhat propuštěným migrantům lze
Za převaděčství hrozí podle českých zákonů trest od dvou do dvanácti let vězení. Přitěžuje, když si převaděč nechá za překonání hranice zaplatit. Nejvyšší trest, 12 let žaláře, by mohl soud udělit pachateli, který zaviní smrt nebo mimořádně vážnou újmu.
Už v neděli maďarská policie varovala, aby se lidé nesnažili pomáhat uprchlíkům přes hranice do Rakouska. Podle policejní mluvčí to může být považována za trestný čin. Na dotaz ČTK mluvčí upřesnila, že převoz uprchlíků jen k hranici bez toho, že by ji překročili, by byl považován za pomoc nelegálním imigrantům. Nicméně muselo by dojít i k určité finanční transakci.
V Rakousku je to přestupek, za který hrozí pokuta do pěti tisíců eur.
Jiná situace by ale nastala, kdyby dobrovolníci počkali na propuštěné syrské uprchlíky z českých detenčních zařízení (třeba v Bělé pod Bezdězem) a pak je odvezli například do Německa, kam většina z nich míří.
„Takové jednání je z hlediska práva legální, neboť cizinci propuštění z detenčních zařízení opouštějí tato zařízení s takzvaným výjezdním příkazem, neboli rozhodnutím opustit území ČR do sedmi dnů. A právě na těchto sedm dnů mají legalizován pobyt na našem území. Jinými slovy, jsou to v danou chvíli legálně pobývající cizinci a z hlediska našeho práva není takové jednání nezákonné,“ vysvětlila rozdíl v právním posouzení pomoci Rendlová.
Pro ty, kdo se v právním pohledu příliš neorientují, ale přesto by nějakou formou pomoci chtěli, vznikl i nový speciální web pomocuprchlikum.cz. Poslání stránek se návštěvníci dozví hned po jejich otevření. „Na tomto webu najdete přehled možností, jak můžete sami pomoci uprchlíkům nejen v Česku, ale také jinde v Evropě,“ stojí na titulní straně.
Kéž by vzniknout nemusel, říká autor webu
Web slouží jako rozcestník na jednotlivé organizace pomáhající v současné uprchlické krizi běžencům. Obsahuje seznam finančních a materiálních sbírek, ale také kontakty na dobrovolnické organizace. Do budoucna web slibuje také zpřístupnění sekce, kde mohou lidé nabízet svou pomoc uprchlíkům přímo, třeba v podobě ubytování či nabídek práce. Sekce obsahuje i několik vyjmenovaných klientů Organizace pro pomoc uprchlíkům, kteří aktuálně shánějí v Česku pracovní uplatnění.
Za novým webem stojí podnikatel ze Vsetína Michal Berg. „Mám firmu a živíme se tím, že děláme internetové stránky. Přišlo nám, že je to nejjednodušší věc, kterou můžeme udělat pro pomoc uprchlíkům za této situace,“ vysvětlil s tím, že stránky, které fungují zhruba týden, už navštívilo asi 40 tisíc lidí. Dal dohromady své kontakty na organizace, které se na humanitární pomoci podílejí, a sehnal i dobrovolníky, kteří se o web starají.
„Chodí nám i hodně mailů s nabídkami pomoci. Lidé se i ptají, co a jak, tak se je snažíme směřovat na organizace, které pořádají sbírky a které dělají dobrovolnickou činnost,“ doplnil Berg, který se chystá na jih Maďarska. „Tam budeme řešit situaci na místě. Podle toho, jaké budou potřeby, budeme aktualizovat informace,“ dodal.
Jeho kolegyně už v Maďarsku jsou. „Nikdo jiný než evropští dobrovolníci se o tu situaci tam nestará, což je dost selhání příslušných organizací a vlád. My se snažíme samozřejmě upozornit zároveň i na to, že ta pomoc nesmí být jen na dobrovolnících a musí se tomu věnovat i odpovědné orgány,“ poznamenal.
„Samozřejmě, ideální by bylo, kdyby ten web nebyl potřeba, kdyby se ta situace zlepšila. Kdyby vlády jednotlivých zemí, kde jsou uprchlíci, plus Evropská unie, to řešily systémově,“ podotkl Berg.
Podívejte se na nedělní akci rakouských dobrovolníků:
7. září 2015 |
