Podle BBC se v Německu daleko rychleji než v Británii zvyšuje poměr seniorů závislých na penězích z veřejných rozpočtů.
Podle demografické projekce Evropské komise klesne do roku 2060 německá populace ze současných více než 80 milionů na přibližně 70 milionů, zatímco Británie se za stejnou dobu stane nejlidnatějším státem unie. Žít by tam v té době mělo zhruba 80 milionů lidí, místo současných asi 64 milionů.
Velkou zátěž pro německý sociální systém bude navíc znamenat fakt, že na 100 lidí v produktivním věku bude v roce 2060 připadat 59 seniorů nad 65 let. V Británii tento počet proti dnešku rovněž vzroste, avšak „pouze“ na 43 seniorů. Pro srovnání, v Česku budou v tu dobu dva produktivní na jednoho seniora.
V Německu tedy výrazně více vzroste poměr peněz vydávaných ze státního rozpočtu na důchody.
I to je možná jeden z nezmiňovaných důvodů, proč se německá kancléřka Angela Merkelová právě teď staví tak vstřícně k přijímání uprchlíků ze Sýrie i odjinud. Viděno z druhé strany, pro Berlín může být velmi užitečné přijmout hromadu mladých vděčných syrských rodin, které se budou snažit dokázat, že nejsou pro svou novou zemi zátěží.
Podle některých si Merkelová také dobře vybrala, když se rozhodla přijmout ty uprchlíky, kteří podstoupili strastiplnou cestu, mnohdy riskovali život a nakonec se dokázali do Evropy dostat. Příklady z minulosti ukazují, že právě tito lidé budou schopni nejrychleji si najít práci a budou pro Německo či jiné země, které se jich ujmou, nejmenší ekonomickou zátěží.
Britský premiér David Cameron naopak vyhlašuje, že se Londýn ujme uprchlíků z táborů na Blízkém východě. Zatímco řada lidí to patrně ocení jako morálně hodnotnější přístup, Británii to ve výsledku nepochybně přijde dráž než Německo, píše BBC.
Uprchlíci Německo změní, říká kancléřka Merkelová:
Analytici: Za přístup Německa nemohou ekonomické důvody
Podle českých odborníků je důvodem kladnějšího přístupu k uprchlíkům v Německu spíše obecný postoj veřejnosti.
Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek za odlišným přístupem Německa a Česka primárně nehledá ekonomické vysvětlení. „Domnívám se, že je spíš dán jednak rozdíly v postojích široké veřejnosti k problémům imigrace a jednak větší odpovědností německých politiků za celoevropské problémy,“ řekl.
Německo díky imigraci čeká příznivější demografický vývoj než Česko, s čímž souvisí lepší udržitelnost zdravotnictví a důchodů, řekl analytik Deloitte David Marek.
Zároveň Německo využívá imigraci k podpoře svého trhu práce. Nezaměstnanost v Německu je nejnižší z celého kontinentu a bez přílivu nových pracovních sil by některé obory trpěly nedostatkem pracovních sil a tlakem na růst mezd a ztrátou konkurenceschopnosti. Promyšlená imigrační politika by mohla podobně posloužit i české ekonomice, dodal.
Analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda uvedl, že objem vyplácených starobních důchodů v poměru k HDP vzroste mezi lety 2013 a 2060 podle Evropské komise výrazně rychleji v Německu než v Česku. V Německu to bude ze 7,8 na 10,9 procenta, v ČR ze 7,3 na 8,1 procenta. To platí pro základní scénář předpokládaného vývoje. Při případné vyšší míře migrace se zátěž důchodového systému mírně sníží.
Úroveň migrace ale podle něj není faktorem, který by měl určující vliv na objem vyplácených starobních penzí v poměru k HDP v obou ekonomikách. Nelze prý ani tvrdit, že německá populace bude stárnutím zasažena citelněji než česká.
Německo má podle Evropské komise přijmout 31 000 uprchlíků. Země se připravuje na to, že letos přijme zdaleka největší počet běženců od druhé světové války.
