Papežovu výzvu jednoznačně podporuje například Gabriel Burdej, který spravuje farnost ve Vilémově na Havlíčkobrodsku.
„Není to ale záležitost jenom moje, musela by se vyjádřit celá farnost. Nejdříve by to šlo k pastorační radě, poté by se to muselo dát v širší plénum, například o neděli, kdy je to společenství kompletní. Pak by se komunikovalo o tom, jakým způsobem bychom byli schopní zabezpečit nějaký servis a zázemí,“ uvedl.
Pro přijetí uprchlíků je i kněz Robert Bergman, který učí na Církevním gymnáziu v Plzni a pomáhá s bohoslužbami v tamní katedrále sv. Bartoloměje. „Sice to nezachrání velké zklamání Evropy, která si chrání vlastní pohodlí, ale myslím si, že to je naprosto lidské gesto služby potřebným,“ prohlásil.
Postupujme koordinovaně, ne zbrklými kroky, radí farář
Papež v neděli uvedl, aby každá evropská farnost, klášter či náboženská komunita v celé Evropy přijaly jednu uprchlickou rodinu (více o papežově výzvě čtěte zde).
„Především se dalo očekávat, že se František postaví k této problematice přesně tak, jak to řekl. Podle mě neřekl nic neočekávaného a teď je na nás, jak k tomu budeme přistupovat,“ míní farář Miloš Szabo z kostela sv. Prokopa na pražském Žižkově.
Pro funkční křesťanskou komunitu podle něj péče o jednu uprchlickou rodinu nemusí představovat velkou zátěž. „Je ale potřeba to koordinovat, protože nelze dělat zbrklé kroky. Já mám na tuto středu svolanou farní radu, kde budeme řešit, jak je ubytovat, kdo by se o ně postaral, jakým způsobem by to fungovalo, pokud by k tomu opravdu došlo,“ popsal.
„Milovat nuzného nejenom podle víry“
Už v červenci vydala Česká biskupská konference prohlášení, ve kterém vyzvala farnosti, aby po dohodě s místními samosprávami a za spolupráce s pobočkami Charity a Diakonie mezi sebe přijaly rodiny křesťanských migrantů (více čtěte zde).
Bergman by ale běžence podle jejich vyznání netřídil. „Pokud by to byli uprchlíci z náboženských důvodů, nebo kvůli válce, víra by tam nehrála roli. Protože ti lidé to potřebují a víra je až druhá věc,“ míní kněz.
„Papež jasně řekl, že nerozlišuje mezi křesťany a muslimy, když jde o bídu. Milovat nuzného nejenom podle víry, to je nosné téma, které se učíme všichni. A my bychom měli jít v první frontě,“ souhlasí Szabo.
Burdej ale připouští, že lidem v Česku je nejbližší mentalita křesťanských běženců.„Včera jsem zachytil, že například Slovensko chce striktně brát katolíky. Mezi Syřany katolíci jsou. Tímto způsobem se vyjádřili také ministři Lubomír Zaorálek a Milan Chovanec. Je ale zvláštní, že v Česku odmítáme křesťanství, a na druhou stranu v takovéto situaci chceme jenom křesťany,“ podotkl.
Slovenský farář navíc připomíná, že Česko stále zůstává pouze tranzitní zemí, protože většina uprchlíků míří do Německa. O tom svědčí i počet podaných žádostí mezi Syřany, kterých je v uprchlické vlně nejvíce. O azyl tu v tomto roce dosud požádalo jen šedesát lidí (více čtěte zde).
Mluvčí České biskupská konference Tomáš Jemelka v reakci na apel Svatého otce iDNES.cz řekl, že církev dala svůj postoj najevo červencovou výzvou a nyní záleží na potřebách vlády a ministerstvo vnitra.
