Vojtěch Veverka ve středu požádal soud, aby směl mluvit až po ostatních advokátech. „Hlavním antagonistou není pro mě státní zástupce, ale advokáti ostatních obžalovaných,“ uvedl. Soudce Robert Pacovský mu však nevyhověl.
Závěrečné řeči v kauze Rath |
V závěrečné řeči Veverka uvedl, že statut spolupracující obviněné umožňuje i úplné zproštění trestu. „Nedomáhám se zproštění obžaloby, i když bych mohl. Takový návrh by mohl být vnímán jako drzý a po poradě s paní obžalovanou k němu nepřistupuji,“ řekl Veverka.
„Paní obžalovaná prokázala významnou odvahu postavit se ostatním spoluobžalovaným a jejím obhájcům, v médiích to nazvali grilováním. Podle mě je to od ní projev odvahy a ne charakterového selhání. Je mi jasné, že ostatním obviněným to příjemné není, a že u nás má spolupráce s policií z minulé doby příchuť čehosi špatného,“ vysvětlil zvláštní pozici Salačové.
Státní zástupce Petr Jirát pro ni navrhl tříletý trest podmínečně odložený na zkušební dobu pěti let. Dále peněžní trest do výše jednoho milionu a zákaz činnosti na tři až čtyři roky (více o navržených trestech zde).
Salačová o návrhu trestu ve středu řekla, že je s ním spokojená. „S návrhem jsem spokojená, řekla bych nadmíru spokojená. Čekala jsem, že to bude vyšší,“ uvedla. Přesto její obhájce žádal jeho zmírnění o rok, a to ve výši trestu i délce podmínky.
Většinu času však Veverka věnoval tvrzením a výtkám ostatních obhájců, které se během dlouhého líčení objevily. Vysvětlil, že je logické, aby spolupracující obviněný získal výhodu, která se odrazí ve výsledném trestu. „Jak jinak lze motivovat spolupachatele trestného činu než snížením represe?“ položil řečnickou otázku. V zahraničí jsou podle něj spolupracující obvinění zcela běžnou praxí.
K námitce, že Salačová měnila svou výpověď, uvedl, že to bylo poté, co se rozhodla pro spolupráci. „Nebyla nejprve rozhodnuta být spolupracující obviněnou,“ řekl s tím, že je přesvědčen, že pak už jeho klientka mluvila spontánně a pravdivě, což podle něj dokazují i odposlechy.
Rozhodně odmítl, že by Salačová vypovídala málo. „Sečetl jsem to na deset a půl hodiny čistého času, po který paní obžalovaná vypovídala u tohoto soudu. Když do toho započítáme i dobu, kdy se pouštěly její výpovědi z přípravného řízení, tak její výpověď zabrala šest jednacích dní,“ spočítal Veverka. Za takového martyria, které si prožila, je podle něj téměř zázrak, že za celou dobu se jen jednou citově zhroutila.
Opravu Buštěhradu není s čím srovnávat, klient je nevinný
Jako čtvrtý zahájil svou závěrečnou řeč Filip Svoboda, který hájí Pavla Drážďanského, jednatele ze společnosti Konstruktiva Branko. Podle obžaloby získala firma za úplatek zakázku na rekonstrukci zámku Buštěhrad.
Svoboda podobně jako dříve Sokol napadl, že stíhání dozorovalo zastupitelství v Ústí nad Labem a nikoli v Praze. I on se opřel do Salačové a nazval ji nevěrohodnou svědkyní (více o závěrečné řeči obhájce Sokola zde).
„Rekonstrukce zámku Buštěhrad byla provedena řádným a správným způsobem, cena je obvyklá a nepředražená,“ zdůraznil. „Orgány trestního řízení doslova šibovaly s cenou, aby vyšel zisk,“ řekl obhájce. Podle něj není možné mluvit o cenovém nadhodnocení zakázky, když není s čím srovnávat. Vina jeho klienta se tak prý neprokázala a měl by být zproštěn obžaloby.
Na zproštění viny trvá i advokát Martina Jireše, šéfa představenstva společnosti Puro Klima. Ten je obžalován z uplácení, což však právník Jan Měšťák odmítl. Zápis „Martin - Kotva - DD“ v Kottově diáři, který je jedním z důkazů obžaloby o schůzce a předání úplatku, podle obhájce nic nedokazuje. „Obžaloba zcela nesprávně přisuzuje jméno Martin mému klientovi, jako kdyby snad v České republice byl jen jediný Martin,“ řekl Měšťák.
O předání úplatků nesvědčí podle advokáta ani otisky prstů, které nalezli vyšetřovatelé na dvou obálkách. „Žaloba si tady zaměnila obálku s jejím obsahem,“ uvedl advokát s tím, že na penězích se Jirešovy otisky nenašly.
Podobně podle obhájce žaloba vytváří i další účelové konstrukce a spojení u jednotlivých zakázek. Odmítl například, že některé firmy byly diskriminovány slučováním zakázek do velkých celků. „Pokud se některé firmy považují za diskriminované, měly by investovat do svého rozvoje tak, aby podmínky řízení příště splnily,“ uvedl.
Obžaloba Jireše také viní, že si po dohodě s Lucií Novanskou mohl vytvořit zadávací dokumentaci takovou, aby jeho firmě vyhovovala. To advokát odmítá. Že měl připomínky k zakázce, prý není trestné. „Zákon takovou činnost nezakazuje a v žádném případě nejde o nezákonnou výhodu,“ řekl.
Odmítl také, že by jeho klient byl členem nějaké organizované skupiny. Prostorové odposlechy podle Měšťáka nezachycují, že by se Jireš s ostatními bavil o ovlivňování zakázek. „Nebylo prokázáno, že by věděl, že Rath, Kott a Pancová spolu udržují nějakou komunikaci,“ řekl advokát. Na závěr připomněl, že jeho klient má rodinu, dvě děti, nebyl nikdy trestán a nespáchal ani přestupek.
Dění u soudu v úterý před zahájením závěrečných řečí
