Pozvání pákistánského prezidenta Ásifa Alího Zardárího na summit NATO do Chicaga mělo být šancí na zlepšení vztahů. Ty utrpěly loni v listopadu těžkou ránu, když během amerického náletu na afghánsko-pákistánských hranicích zemřelo omylem 24 pákistánských vojáků. Islámábád v reakci uzavřel své hranice, přes které proudila většina zásob pro zahraniční vojáky v Afghánistánu. Blokáda trvá dosud.
Američtí a pákistánští vyjednavači přes summitem signalizovali určitý optimismus, že se dohodu o znovuotevření cest podaří dotáhnout do konce. Ke konečné dohodě ale v Chicagu nedošlo. Americký prezident Barack Obama i další představitelé Aliance jsou však optimističtí. "Udělali jsme pokrok," oznámil na závěr vrcholné schůzky Obama.
Aliance potřebuje Pákistán kvůli misi v Afghánistánu a plánovanému stahování svých bojových jednotek i kvůli boji proti Talibanu a teroristům, kteří se ukrývají na pákistánských kmenových územích. "Stažení našich sil bude opravdová logistická výzva. Předpokládám, že k otevření tranzitu přes Pákistán dojde velmi brzy," uvedl po jednáních s pákistánským prezidentem generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Pro plán odsunu NATO je otevření pákistánských cest klíčové. Pokud by Pákistán zásobovací cesty neotevřel, čelilo by NATO logistické noční můře. Plánované postupné stahování mezinárodních jednotek ISAF z Afghánistánu v následujících dvou letech lze totiž označit za největší a nejsložitější logistickou operaci všech dob.
Kromě přepravy 130 tisíc vojáků, z toho 90 tisíc Američanů, musí spojenci z Afghánistánu dostat i svou techniku, vybavení a materiál, který tam za deset let trvání mise nashromáždili. Bude to nejméně 70 tisíc vozidel včetně tanků, transportérů a další těžké techniky a až 120 tisíc přepravních kontejnerů.
"Je důležité pokračovat ve vyjednávání, aby byla jižní trasa volná," konstatoval český velvyslanec při NATO Martin Povejšil. Kvůli blokádě změnila Aliance trasy pro zásobování, které nyní putuje dražšími cestami přes Rusko a Střední Asii.
Přepravovat těžkou techniku a zbraňové systémy přes několik států by však bylo velmi komplikované, navíc většina z těchto zemí nepovoluje převoz zbraní přes svá území. Americký velitel jednotek ISAF v Afghánistánu generál John Allen je přesvědčen, že k dohodě nakonec dojde. Není prý ale možné říci, "zda to budou dny, nebo týdny".
Pákistán chce omluvu a peníze
Islámábád si pro znovuotevření tras klade hned několik podmínek. Pákistánští vyjednávači navrhli vybírat poplatek 5 tisíc dolarů za každý alianční kontejner či cisternu, které přes pákistánské území doputují do Afghánistánu. Američtí vyjednavači tvrdí, že "cena" je zatím hlavním sporným bodem. Před blokádou totiž spojenci za konvoje platili jen asi 250 dolarů.
Spojené státy také zatím odmítají další požadavek, aby se přímo a jednoznačně omluvily za nálet, při němž bylo "omylem" zabito 24 pákistánských vojáků, a udělaly více pro odškodnění obětí. Pákistánský prezident při schůzce s šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou naléhal, aby Američané rovněž pomohli nalézt "trvalé řešení" úderů amerických bezpilotních letadel.
"Prezident řekl, že Pákistán chce nalézt trvalé řešení otázky úderů bezpilotních letadel, protože nejen porušují naši svrchovanost, nýbrž také rozviřují negativní nálady veřejnosti vzhledem k nevinným civilním obětem," citovala agentura Reuters prezidentova mluvčího Farhatulláha Babara.
