Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V USA začal summit NATO, spojenci se chtějí vrátit ke svým kořenům

  23:53aktualizováno  23:53
V americkém Chicagu začal dvoudenní summit Severoatlantické aliance. Hlavní pozornost chtějí spojenci věnovat misi v Afghánistánu a návratu k původnímu určení NATO, tedy obraně vlastního území členských států.

Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen a americký prezident Barack Obama na summitu v Chicagu | foto: NATO Photos

První den jednání "osmadvacítky" se týká vojenských témat. Aliance se chce vrátit ke svému původnímu konceptu, kterým je obrana vlastního území. V Chicagu chce NATO přijmout takzvaný chicagský obranný balíček, který má určit další rozvoj vojenských schopností do roku 2020.

"Sešli jsme se tady v Chicagu, aby jsme znovu potvrdili svůj závazek k obraně svobody a bezpečnosti všech našich občanů. Budeme i nadále hrát svou úlohu při budování bezpečnějšího a jistějšího světa," prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

V Chicagu měly vybuchovat zápalné láhve,

hackeři zaútočili během summitu NATO

Summit by měl také zveřejnit výsledek revize alianční koncepce obrany a odstrašení a rozhodnout o vyhlášení prozatímní schopnosti alianční protiraketové obrany. Velký prostor je věnován konceptu takzvané Chytré obrany (Smart Defense). Počítá s tím, že některé důležité obranné schopnosti budou spojenci sdílet a podílet se společně na jejich financování. To by mělo být levnější a efektivnější, než aby každá země postupovala samostatně. Česká republika v Chicagu kromě jiných představuje projekt mezinárodního výcvikového vrtulníkového centra, které by mělo sloužit nejen zemím Aliance i Evropské unie.

Českou republiku na summitu zastupují prezident Václav Klaus, premiér Petr Nečas, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a ministr obrany Alexandr Vondra. Před zahájením summitu Klaus řekl České televizi, že Severoatlantická aliance by měla změnit své základní cíle. Měla by se vrátit ke svému původnímu konceptu, kterým je obrana vlastního území, nikoli "expanze do cizích teritorií". Podle Klause se Aliance také musí vypořádat se škrty armádních rozpočtech.

Z Afghánistánu odejdeme společně

Afghánistán sice přijde na pořad jednání až v pondělí, je však stěžejním tématem už před začátkem summitu. Aliance se snaží vyvrátit informace o nekoordinovaném úprku ze země a to především s plánem nového francouzského prezidenta Françoise Hollanda. Ten oznámil, že chce stáhnout přes 3 tisíce francouzských vojáků ze země už letos, tedy o dva roky dříve, než ostatní spojenci.

Americký prezident Barack Obama potvrdil, že všichni spojenci by měli postupovat jednotně. "Společně jsme přinášeli oběti, společně misi dokončíme," řekl na úvod zasedání. "Čekají nás těžké dny, ale jsme si jistí, že jsme na správné cestě," dodal.

Podobnými slovy proklamovala postoje své země i německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že harmonogram odchodu spojeneckých vojsk z Afghánistánu, tedy konec roku 2014, zůstává nezměněn i navzdory francouzským plánům. "Šli jsme do Afghánistánu společně a společně také odejdeme," řekla Merkelová.

Spojenci spolu s partnery, kteří se mise účastní nebo koaličním vojskům pomáhají například při zásobování, se chtějí dohodnout na dalším postupu po stažení vojsk. NATO by mělo rozhodnout, jakým způsobem bude financovat afghánskou armádu a policii a zda některé země v zemi i po roce 2014 nějaké vojáky ponechají.

Podle českého prezidenta Václava Klause zatím Afghánistán není schopen zcela převzít kontrolu nad svou bezpečností. "Bylo by falešné, abychom si namlouvali, že afghánská vláda a afghánské ozbrojené síly jsou schopné převzít odpovědnost za Afghánistán. To není možné," řekl Klaus s tím, že nějaká přítomnost zahraničních sil v zemi bude nutná i v budoucnu.

Podle šéfa Aliance Rasmussena by mezinárodní společenství mělo zajistit financování afghánských ozbrojených sil po odchodu spojeneckých vojsk v roce 2014, aby se z Afghánistánu znovu nestalo útočiště teroristických skupin. "Financování afghánských sil je mnohem, mnohem levnější než udržování jednotek NATO v Afghánistánu," uvedl.

Financování afghánských bezpečnostních sil by mělo spojence přijít asi na 4,1 miliardy dolarů. Afghánská vláda poskytne z vlastních prostředků půl miliardy a o zbytek by se měli postarat dárci. Spojené státy spolu s několika svými spojenci mimo Alianci by měly dodat 2,3 miliardy. Od evropských zemí NATO se očekává příspěvek 1,3 miliardy.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polská skupina Orlik na Dnech NATO v Ostravě
Na Dny NATO v Ostravě se slétnou stíhači, akrobaté i průzkumné stroje

Moderní i historické stíhací letouny, průzkumné i transportní stroje a akrobatická skupina. Organizátoři blížících se Dnů NATO v Ostravě slibují na září na...  celý článek

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Na obranu přidáme do roku 2020, slíbil Stropnickému šéf financí

Do roku 2020 vzrostou české výdaje na obranu na 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Dohodli se na tom ministr obrany Martin Stropnický s šéfem financí...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.