Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO roztáhlo deštník proti balistickým raketám, ochrání obě strany Atlantiku

  10:14aktualizováno  10:14
Severoatlantická aliance spustila protiraketový štít, který má chránit Evropu proti balistickým střelám z Blízkého východu. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na summitu v Chicagu oznámil, že skončila první ze čtyř fází budování a systém je už schopen zničit střelu vypálenou na území spojenců.

Protiraketová obrana NATO | foto: natoaktual.cz

Znamená to, že pokud by právě teď byl například Írán schopen vyslat balistickou střelu na Evropu, NATO by dokázalo zasáhnout. "V Lisabonu jsme se dohodli na vytvoření protiraketové obrany NATO. Dnes, v Chicagu se systém stal realitou," uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

NATO v Chicagu

Stav protiraketového systému označil za "prozatímní", neboli částečně funkční. Alianci se podařilo propojit jednotlivé prvky z různých zemí. Satelity, válečné lodě, radary a antirakety k ničení střel pod jedno alianční velení. "Jde o první krok k dlouhodobému cíli," dodal Rasmussen.

Protiraketový deštník má být plně funkční do roku 2020. To by měly na evropském území vzniknout hned tři americké základny - radarová stanice v Turecku a dvě základny s antiraketami v Polsku a Rumunsku. V té době by měl být systém schopen chránit i civilní obyvatelstvo celé Evropy, tedy 900 milionů lidí.

Od roku 2006 vynaložilo NATO na budování systému zhruba 150 milionů eur. Celkově by protiraketový štít měl stát 650 milionů a na dalších 200 milionů eur přijde jeho rozšíření tak, aby byl schopen chránit i civilisty všech členských zemí "osmadvacítky".

Odpálení balistické střely okamžitě zachytí americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi. Informace předají řídicímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety, jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič. Jádro budou tvořit americké antirakety SM-3, rozmístěné na lodích systému Aegis a posléze také na základnách v Rumunsku (do roku 2015) a Polsku (do roku 2018).

Aliance nabídla účast na projektu i Rusku. S Moskvou se však zatím spojenci nedohodli na podobě spolupráce. Podle NATO má štít chránit Evropu především před íránskými raketami. Moskva se ale obává, že deštník je namířen proti Rusku a jeho schopnosti "omezí" zastrašovací schopnosti jeho jaderného arzenálu.

"Samozřejmě, že Rusko nemůže (štít) blokovat. Je to rozhodnutí NATO. Vyzvali jsme Rusko ke spolupráci na protiraketové obraně a tato výzva stále platí," řekl Rasmussen.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Americké stroje F-22 Raptor na základně Lakenheath v Británii
Superstíhačky jsou zpátky v Evropě. Raptory se zapojí do několika cvičení

Hned šest superstíhaček F-22 Raptor vyslaly Spojené státy o víkendu znovu do Evropy v rámci balíčku na odstrašení Ruska. Jde o teprve třetí nasazení těchto...  celý článek

Afghánistán, Kábul
Na bojišti nikdy nevyhrajete, vzkázal Talibanu šéf NATO

NATO ani Spojené státy nedovolí, aby se Afghánistán stal znovu bezpečným útočištěm pro mezinárodní teroristy, shodli se během nečekané návštěvy Kábulu šéf...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.