Jeden z důkazů o zbraních hromadného ničení v Iráku prý poskytl Britům taxikář

Jedním ze zdrojů britských tajných služeb, který hovořil o zbraních hromadného ničení v Iráku, byl prý obyčejný taxikář. Dva roky před invazí amerických a britských vojsk zaslechl konverzaci iráckých velitelů, kteří se bavili o tom, že Bagdád by byl schopen použít chemické zbraně během 45 minut. Tvrdí to britský konzervativní poslanec Adam Holloway.

Londýn poslal do Iráku 46 tisíc vojáků, z nichž 179 přišlo o život. Ilustrační foto | foto: Reuters

Londýn se přidal na stranu Spojených států a zavelel k invazi v roce 2003. Důvodem byly obavy ze zbraní hromadného ničení, které údajně vlastnil Saddám Husajn. Ty se však v zemi nikdy nenašly. Britská vláda se tehdy při svém rozhodování řídila zprávou tajných služeb z roku 2002, která měla chemické zbraně v Iráku dokázat a válku ospravedlnit.

Podle deníku The Times nyní zpravodajská služba MI6 přiznává, že některé zdroje nebyly důvěryhodné. Jedním z nich byl podle poslance Toryů Adama Hollowaye taxikář, který dva roky před invazí zaslechl ve svém autě konverzaci iráckých vojáků o schopnosti Bagdádu zaútočit chemickými zbraněmi do 45 minut.

Šetření britského podílu na invazi

USA chtěly svrhnout Husajna roky před 11. zářím 2001

Tato informace putovala do Downing Street 10 (sídlo premiéra) ve zprávě s poznámkou, že tvrzení je "nedostatečně prověřené". "Downing Street ale poznámku ignorovala," tvrdí Holloway. Sám ovšem zprávu neviděl, pouze o ní ví. Má ji ale prý potvrzenou od důvěryhodných zdrojů, například od důstojníka americké tajné služby.

Britové v iráku

Londýn poslal do Iráku 46 tisíc vojáků, z nichž 179 přišlo o život. Jednotky působily hlavně v Basře, v dubnu svou misi ukončily.

Někdejší šéf MI6 John Scarlett, který byl za tehdejší zprávu zodpovědný, měl v úterý stanout před speciálně ustaveným výborem, jenž má za úkol vyšetřit britský podíl na válce. Je ale nepravděpodobné, že by se ho ptali na zdroje MI6 veřejně, podotkl The Times.

Výboru podávají svědectví vysocí diplomaté, vojáci a šéfové britské špionáže už od 24. listopadu a v lednu dojde řada i na expremiéra Tonyho Blaira a ministry jeho vlády. Právě Blair se ocitl pod nejtěžší palbou kritiků invaze - čelil obvinění z dezinformací a nevěnování pozornosti námitkám proti legálnosti války.

Před výborem už zaznělo například to, že volání po válce v Iráku se z Washingtonu ozývalo už dva roky před samotnou invazí nebo tvrzení, že Britové věděli, že v Iráku nejsou zbraně hromadného ničení. Zpráva o vyšetřování by měla být hotová koncem příštího roku, možná až v roce 2011. - více o průběhu slyšení čtěte zde

Válečné roky "pod lupou"

Vyšetřování se zaměřuje na osm let od léta 2001 do července 2009 a začalo už před třemi měsíci - výbor zatím shromažďoval dokumentaci a mluvil s rodinami vojáků padlých v Iráku. Veřejná slyšení potrvají od 24. listopadu pět týdnů. Výbor během nich chce zjistit, "jak se irácká politika vyvíjela, jak byla realizována a jak se přihlíželo k alternativám".

Chilcotův výbor vyzpověděl například bývalého šéfa špionážní služby MI6 Johna Scarletta, který byl šéfem společného výboru zpravodajských služeb a dohlížel na přípravu materiálu o iráckých zbraních hromadného ničení. Ten mimo jiné uvedl, že neexistoval "žádný tlak shora" na vypracování zprávy, která se stala základním dokumentem při ospravedlňování zásahu v Iráku.   Komisi se nevyhne ani jeho nástupce v čele MI6 John Sawers, který byl během vypuknutí války Blairovým tajemníkem pro zahraniční politiku. Vypovídat bude i bývalý britský velvyslanec ve Washingtonu Christopher Meyer či někdejší Blairův zahraničněpolitický poradce David Manning. Bývalý labouristický premiér Tony Blair bude předvolán až v lednu - podle Chilcota proto, aby si výbor mohl po výslechu jeho poradců připravit relevantní otázky.

Zpráva o vyšetřování by měla být hotová koncem příštího roku, nebo až v roce 2011 (tedy dlouho po volbách očekávaných v květnu). Předběžné závěry Chilcot odmítá zveřejňovat.

Současný premiér Gordon Brown ještě jako ministr financí válku podporoval. Když letos oznámil její vyšetřování, chtěl, aby se odehrávalo za zavřenými dveřmi. Nakonec však od tohoto záměru po pozdvižení v médiích i mezi veřejností ustoupil. - přečtěte si Britové začínají vyšetřovat válku v Iráku

Chilcot sliboval, že slyšení budou co nejotevřenější a budou je přenášet televize i internet, tam budou k dispozici také přepisy jednání. V některých případech mohou prý ale být slyšení neveřejná, například "kvůli národní bezpečnosti, nebo když to napomůže naprosté otevřenosti a upřímnosti některých svědků".                  Zdroj: ČTK