Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA chtěly svrhnout Husajna dlouho před 11. zářím 2001, tvrdí Britové

  10:18aktualizováno  16:22
Měla opravdu jít Velká Británie válčit do Iráku a byl tento konflikt legální? Poslala tam armáda dostatek mužů a postarala se země řádně o pozůstalé a raněné? Odpověď na tyto otázky by Britové mohli znát do konce příštího roku, kdy by mělo skončit vyšetřování britského podílu na kontroverzní válce v Iráku. Dnes začala v Londýně veřejná slyšení.

Protestující proti válce v Iráku s maskami (zleva) George Bushe, Tonyho Blaira a Gordona Browna před konferenčním centrem, kde začalo slyšení v rámci vyšetřování války v Iráku. (24. listopadu 2009) | foto: AP

Volání po válce v Iráku se z Washingtonu ozývalo už dva roky před samotnou invazí a několik měsíců před teroristickými útoky z 11. září 2001. Prakticky krátce po nástupu George W. Bushe do Bílého domu, zaznělo dnes před nezávislým výborem.

Tehdy prý Velká Británie ještě invazi nepodporovala. "Celkem jasně jsme se od změny režimu (v Iráku) distancovali. Bylo jasné, že proto nebyl legální důvod," prohlásil předseda výboru pro dohled nad zpravodajskými službami před iráckou válkou Peter Ricketts.

V roce 2001 se Britové a Američané snažili oslabit Saddáma Husajna ekonomickými sankcemi, což se příliš nedařilo. Mohly to vyřešit nové a tvrdší restrikce, které by schválila Rada bezpečnosti OSN. "Nové sankce by nás zcela jistě uspokojily," uvedl šéf blízkovýchodního odboru ministerstva zahraničí William Patey.

Britové v iráku

Británie byla v irácké válce hlavním spojencem Spojených států. Bývalý předseda britské vlády Tony Blair tam poslal 46 tisíc vojáků, z nichž 179 přišlo o život. Jednotky působily hlavně jihoirácké Basře, v dubnu svou misi ukončily. - více o "loučení" Britů s Irákem čtěte zde

Jenomže Rusko (jako stálý člen RB OSN s právem veta) bylo proti, v Iráku totiž mělo ekonomické zájmy. "Rusové dostávali hodně kontraktů. Bylo nemožné změnit jejich pohled," dodal podle serveru Telegraph.co.uk Patey.

Dojde i na Blaira

Před speciálně ustavený výbor postupně předstoupí vysocí diplomaté, vojáci a šéfové britské špionáže. V lednu dojde řada i na expremiéra Tonyho Blaira a ministry jeho vlády. Právě Blair se ocitl pod nejtěžší palbou kritiků invaze. Obviňovali ho z dezinformací a nevěnování pozornosti námitkám proti legálnosti války.

Londýn se v roce 2003, i přes výhrady mnoha Britů, přidal na stranu Spojených států a zavelel britským vojákům k invazi do Iráku. Důvodem byly obavy ze zbraní hromadného ničení, ty se však v zemi nikdy nenašly. V bojích nakonec zahynulo 179 Britů (kupříkladu USA přišly o než 4 100 vojáků a v konfliktu zahynuly desetitisíce Iráčanů).

A slyšení se hodlají zúčastnit i příbuzní mrtvých vojáků. Chystají se hlavně na Tonyho Blaira, nejraději by mu otázky pokládali sami. Komise to však zamítla. "Musí nám čelit a říct nám, proč jsme šli do války a kdy přesně bylo toto rozhodnutí učiněno," zlobí se Rose Gentleová, jejíž 19letý syn Gordon zahynul v Iráku v roce 2004.

Výbor není soud, případné viníky může jen zkritizovat

Spekuluje se totiž, že Blair tajně podpořil Bushovy plány na invazi už rok před tím, než britský parlament účast ve válce vůbec schválil. V neděli unikly do médií informace z armádních spisů, z nichž vyplývá, že válečné plány existovaly už měsíce před invazí, byly ale tak špatné, že vojáci nakonec na Irák nebyli dobře připraveni a neměli ani řádné vybavení.

Přestože je podle agentury AP současné vyšetřování války v Iráku vůbec tím nejrozsáhlejším, mnozí se obávají, že na palčivé otázky neodpoví. Navíc nepotrestá případné viníky. Nabídne pouze "pokárání" a doporučení, aby se podobné chyby neopakovaly v budoucnu, píše AP.

"Závěry komise nemusí být definitivní ve smyslu verdiktu soudu o tom, zda to bylo legální či ilegální. Spíše se bude blížit důležitým politickým rozhodnutím - jestli to bylo to moudré rozhodnutí, bylo založeno na dobré radě, informaci a analýze," uvedl bývalý vysoký státní úředník John Chilcot, kterého premiér Gordon Brown jmenoval do čela komise.

Válečné roky "pod lupou"

Vyšetřování se zaměřuje na osm let od léta 2001 do července 2009 a začalo už před třemi měsíci - výbor zatím shromažďoval dokumentaci a mluvil s rodinami vojáků padlých v Iráku. Veřejná slyšení potrvají od 24. listopadu pět týdnů. Výbor během nich chce zjistit, "jak se irácká politika vyvíjela, jak byla realizována a jak se přihlíželo k alternativám".

Tony BlairChilcotův výbor vyzpovídá například bývalého šéfa špionážní služby MI6 Johna Scarletta, který byl šéfem společného výboru zpravodajských služeb a dohlížel na přípravu materiálu o iráckých zbraních hromadného ničení. Komisi se nevyhne ani jeho nástupce v čele MI6 John Sawers, ten byl během vypuknutí války Blairovým tajemníkem pro zahraniční politiku. Vypovídat bude i bývalý britský velvyslanec ve Washingtonu Christopher Meyer či někdejší Blairův zahraničněpolitický poradce David Manning. Bývalý labouristický premiér Tony Blair bude předvolán až v lednu - podle Chilcota proto, aby si výbor mohl po výslechu jeho poradců připravit relevantní otázky.

Zpráva o vyšetřování by měla být hotová koncem příštího roku, nebo až v roce 2011 (tedy dlouho po volbách očekávaných v květnu). Předběžné závěry Chilcot odmítá zveřejňovat.

Současný premiér Gordon Brown ještě jako ministr financí válku podporoval. Když letos oznámil její vyšetřování, chtěl, aby se odehrávalo za zavřenými dveřmi. Nakonec však od tohoto záměru po pozdvižení v médiích i mezi veřejností ustoupil. - přečtěte si Britové začínají vyšetřovat válku v Iráku

Slyšení budou podle Chilcota co nejotevřenější a budou je přenášet televize i internet, tam budou k dispozici také přepisy jednání. V některých případech mohou prý ale být slyšení neveřejná, například "kvůli národní bezpečnosti, nebo když to napomůže naprosté otevřenosti a upřímnosti některých svědků".                 Zdroj: ČTK







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Voják syrské armády v provincii Dajr az-Zaur (30. dubna 2017)
Zlikvidovali jsme více než dvě stě bojovníků IS, tvrdí Rusové

Ruské letectvo údajně zabilo přes dvě stě bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří byli na cestě k východosyrskému městu Dajr az-Zaur ve...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

Policie v Barceloně zastřelila muže, měl falešný sebevražedný pás
Katalánská policie zastřelila Maročana, který vraždil v Barceloně

Policie zastřelila Younese Abouyaaqouba, který podle vyšetřovatelů ve čtvrtek v Barceloně autem zabil třináct lidí a dalšího při útěku. Na Twitteru to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.