Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Britové věděli, že v Iráku nejsou zbraně hromadného ničení, řekl diplomat

  7:01aktualizováno  7:01
Britská vláda dostala těsně před invazí v roce 2003 zprávy, že Irák zničil své zbraně hromadného ničení. Komisi, která v Londýně vyšetřuje britský podíl na irácké válce, to řekl bývalý vysoce postavený úředník tamního ministerstva zahraničí. Podle něj také Británii znepokojovala spíše Severní Korea a Libye.

Britská vláda prý před invazí v Iráku věděla, že tam nejsou zbraně hromadného ničení. Ilustrační foto | foto: AP

Spojené státy a Británie tehdy zdůvodňovaly nutnost zásahu v Iráku právě hrozbou, kterou představovaly (údajné) irácké zbraně hromadného ničení.

Tehdejší britský premiér Tony Blair v září 2002 dokonce prohlásil, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení a může je použít během pětačtyřiceti minut. Po invazi, která iráckého prezidenta svrhla, se žádné takové zbraně nenašly.

A podle bývalého ředitele odboru pro mezinárodní bezpečnost na britském ministerstvu zahraničí Williama Ehrmana vláda dostala před zahájením invaze informaci, že Irák se zbraní hromadného ničení vzdal.

Jeho bývalý kolega Tim Dowse zase řekl, že slova o nasazení zbraní hromadného ničení během 45 minut považovaly britské bezpečnostní kruhy za zmínku týkající se jejich možného použití na bojišti, ne na raketách namířených proti sousedním státům. "Nemyslím, že bychom kdy řekli, že to bylo k použití na balistických raketách," prohlásil.

Dowse také řekl, že v roce 2001 nedělal Británii největší starosti ohledně šíření zbraní hromadného ničení Irák, ale mnohem víc Írán a Libye. Ehrman hovořil v této souvislosti také o Severní Koreji.

Vztahy mezi Husajnem a Al-Kajdou byly sporadické

Dowse dále prohlásil, že i když Saddám Husajn podporoval palestinské skupiny, kontakty jeho vlády s Al-Kajdou byly sporadické. "Nic neukazovalo na nějaký vztah mezi nimi. Po 11. září jsme fakticky došli k závěru, že Irák se (vůči Al-Kajdě) dál stáhnul. Nechtěli s nimi být spojováni.

Nebyli to přirození spojenci." Podle Ehrmana se také nikdy nenašel žádný důkaz, že by irácký režim dodával chemické nebo biologické zbraně teroristům.

Komise vyšetřující britskou účast na válce v Iráku zahájila činnost v pondělí. Je to už třetí oficiální vyšetřování této účasti. Předchozí dvě média označovala za nedostatečná a formální. Nová komise má své závěry zveřejnit nejdříve koncem příštího roku. Na jeho začátku má před ní vypovídat i Tony Blair.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Denise Morrisonová, šéfka potravinářského gigantu Cambell Soup, byla členkou...
Trump rozpustil své poradní sbory, kvůli jeho výrokům je opouštěli členové

Donald Trump se rozhodl ukončit činnost svých dvou poradních sborů poté, co je začali opouštět šéfové velkých firem. Ty pobouřily komentáře amerického...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
V obou táborech jsou dobří a špatní, komentoval Trump násilí ve Virginii

Vinu na násilnostech ve Virginii nesou obě strany, v obou táborech jsou dobří i špatní lidé, prohlásil čtyři dny po krvavých střetech mezi krajní pravicí a...  celý článek

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump překvapil média surreálnou tiskovkou, zaskočil i své poradce

Donald Trump má za sebou jednu z nejpodivnějších tiskových konferencí od nástupu do Bílého domu. Bojovné vystoupení, v němž se vrátil k víkendovým nepokojům v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.