Dispečerům mizí vlaky před očima, výběr počítačů řeší policie

Moravany, Hulín, Hodonín. Nádraží, kde letos "zmizel" vlak z monitorů zabezpečovacích zařízení. Ministerstvo dopravy, Drážní inspekce i výrobce zařízení mají své verze, kdo za to může. Nákup zabezpečovacích zařízení ESA 11 prověřuje policie. Jádro problému ale může být v platných normách.

První ze série tří incidentů na železnici skončil v Moravanech smrtí strojvedoucího lokomotivy ČD Cargo (na snímku). Události v Hulíně a v Hodoníně se obešly bez srážek vlaků. | foto: HZS Pardubického kraje

Mezi Drážní inspekcí, Federací strojvůdců, ministerstvem dopravy a výrobcem zabezpečovacího zařízení ESA 11 (firmou AŽD) se minulý týden rozhořela nesmiřitelná válka slov.

Ministerstvo ve zprávě psané s účastí Federace strojvůdců označilo za bezprostřední příčinu srážky v Moravanech příliš mnoho písku na kolejnici a přerušení bezpečnostního kolejového obvodu. Strojvůdci překvapeně zareagovali, že zpráva není finální a že chybí jejich podpis. - čtěte Ministerstvo viní ze srážky vlaků v Moravanech písek, čelí kritice

Drážní inspekce oproti tomu mezi "zásadní příčiny" zařadila vnitřní logiku staničního zabezpečovacího zařízení ESA 11. A podala trestní oznámení, protože ministerstvo prý tlačilo na odvolání vyšetřovatele. - o trestním oznámení čtěte zde

Kořeny sporu ale sahají až do 28. května. Devět dní po tragédii v Moravanech - tedy ještě během vyšetřování - totiž vyšetřovatel Michal Miklenda z Drážní inspekce zaslal Evropské železniční agentuře (ERA) urgentní sdělení o zařízení ESA 11.

Ve zprávě, kterou má iDNES.cz k dispozici, hovořil o "bezpečnostní mezeře" tohoto systému.

Ostrá reakce výrobce zařízení, firmy AŽD, na sebe nenechala dlouho čekat. Najala si právníka a hovoří o obviňování, očerňování a konkurenčním boji. Tím také vysvětluje, proč se dříve podobné případy neděly. Hospodářským novinám ředitel firmy Zdeněk Chrdle řekl, že kvůli Drážní inspekci společnost zřejmě přijde o zakázku v Litvě za 1,3 miliardy korun. Zařízení pracuje podle norem, zní unisono z AŽD.

. VLAKOVÉ NEŠTĚSTÍ V MORAVANECH

Při srážce vlaků v Moravanech na Pardubicku zemřel 19. května ráno strojvedoucí lokomotivy.

Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © PLANstudio

Na první koleji moravanského nádraží se před pátou ráno 19. května rozjížděl osobní vlak. Pro zmenšení prokluzu kol použil jeho strojvedoucí pískovač, jeho ventil se ale zasekl a velké množství písku na trati vlak izolovalo.
Tím se přerušil bezpečnostní elektrický obvod a staniční zabezpečovací zařízení ESA 11 trať vyhodnotilo jako volnou. Následně na ni vjela lokomotiva a v rychlosti zhruba 60 kilometrů v hodině do osobního vlaku zezadu narazila. Její strojvedoucí zahynul.

AŽD v Česku dodala svá zařízení do 80 z 950 stanic, podle Pavla Hally ze Správy železniční dopravní cesty s přehledem vyhrává výběrová řízení na dílčí rekonstrukce infrastruktury.

Inspekce: Evropu jsme o mezeře informovat museli
Drážní inspekce ale všechny výtky odmítá. "Národní vyšetřovací orgány rozesílají prostřednictvím ERA poznatky o urgentních poruchách a obdobné informace, které mohou mít význam pro ostatní evropské železnice," stojí podle Jana Kučery z inspekce ve smluvené metodice ERA z loňského října. Podle inspektorů tak mohlo hrozit nebezpečí i na evropských tratích.

Že na smyslu Miklendova dopisu mohl být kus logiky navíc připustil i Chrdle, byť zřejmě nevědomky. "Stejně (jako ESA 11 - pozn. red.) se chovají i jiné systémy, jak v Česku, tak i v Evropě. Situaci s podpískováním vlaku by vyhodnotily stejně," odpověděl v on-line rozhovoru. - čtěte Zabezpečovací zařízení z Moravan odpovídalo normám, říká výrobce

Horká válka slov, chladnější realita
Právě o normy přitom podle všeho jde. Správním úřadem a organizátorem jejich tvorby je Český normalizační institut (ČNI) a podle něj AŽD předpisům vyhověla. "Mohu to potvrdit," řekl iDNES.cz Antonín Faran z ČNI.

Problém s normami tkví v tom, že se za celá dlouhá desetiletí podobný incident jako v Moravanech neobjevil. Normy, stanovující chování zabezpečovacích zařízení, nepočítají s tím, že by se na trati mohlo objevit tolik písku (nebo jiného materiálu), které by izolovalo celou kolejnici.

. JAK FUNGUJE ZABEZPEČOVACÍ ZAŘÍZENÍ

Staniční zabezpečovací zařízení vyhodnocuje, zda jsou různé koleje na nádraží obsazené vlakem nebo prázdné. Používá pro to tzv. kolejové obvody, pro které je důležitý vodivý kontakt mezi koly vlaku a kolejnicí.

Protože ale nepočítá s naprostým odizolováním vlaku (například přemírou písku z rozbitého pískovače), nevyžaduje, aby po "zmizení" vlaku z jednoho úseku trati ve stanici ověřilo, zda se vlak skutečně přesunul na úsek sousední. Zavedení takové kontroly ve stanicích je podle Antonína Farana z ČNI velký technický oříšek.

Princip zabezpečení na bázi kolejových obvodů se používá od roku 1953, žádné "zmizení" vlaku nebylo dosud známo.

Drážní inspekce požaduje, aby se změnila vnitřní logika zabezpečovacích zařízení. Opatření na počítačích ESA 11 je ale podle firmy AŽD, která je vyrábí, nutno konzultovat v rámci evropských orgánů.

Výběrové řízení, které vyhrála AŽD, prověřuje policie
AŽD má problém i na jiné frontě. Okolnosti výběrového řízení na zařízení ESA 11 zkoumá pražská kriminální policie.

"Oddělení hospodářské kriminality prověřuje okolnosti výběrového řízení na zabezpečovací zařízení ESA 11, které mělo proběhnout v období od roku 1998 do roku 2000," řekla iDNES.cz bez dalších podrobností policejní mluvčí Eva Miklíková. Případem se pražská kriminálka zabývá od začátku července, začalo tedy šest týdnů po srážce vlaků v Moravanech.

Zatím je podle Miklíkové předčasné spekulovat o konkrétním trestném činu. "Šlo by zřejmě o porušování povinnosti při správě cizího majetku. To se ale potvrdit může i nemusí," upozornila mluvčí. Kdo dal podnět k prověření výběrového řízení, policisté odmítli sdělit.