Za prezidentem zamířili kromě Babiše i ministr zahraničí a vnitra Jan Hamáček z ČSSD, šéf Sněmovny Radek Vondráček z ANO a ministr obrany Lubomír Metnar, kterého do vlády rovněž vyslalo Babišovo hnutí.
„Byla debata o tom, že pokud to někdo otevře, tak se zúčastníme té debaty, ale my to určitě otvírat nebudeme,“ uvedl pro iDNES.cz Babiš.
Přímo po schůzce politici osobně schůzku nekomentovali, na hradním nádvoří byli demonstranti s hesly jako „Česko není Rusko“ či „Putin se tetelí blahem“. Zeman totiž dlouhodobě tlačí na zrušení sankcí vůči Rusku. Mluvčí vlády Petra Doležalová uvedla, že premiér musel odjet z časových důvodů. Kdyby se politici zastavili a z limuzín vystoupili, demonstrantům by se nevyhnuli.
Než výsledek schůzky pro iDNES.cz okomentoval Babiš, bylo k dispozici jen prohlášení Hradu, které vydal Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
Důvody, které vedly k sankcím vůči Rusku, trvají
„V případě sankčního režimu Evropské unie vůči Ruské federaci ústavní činitelé konstatovali, že důvody, které k zavedení sankcí vedly, trvají, a vyzvali k naplnění Minských dohod všemi zúčastněnými stranami,“ píše se v oficiálním prohlášení Hradu. Politici se podle Ovčáčka shodli „na užitečnosti komplexní a otevřené diskuse o tomto tématu na úrovni Evropské rady, včetně zhodnocení ekonomické i politické účinnosti sankcí v návaznosti na proceduru jejich prodlužování“. Česko to téma ale otvírat nebude.
Prezident Zeman sankce dlouhodobě kritizuje, naposledy o tom veřejně mluvil ve svém vystoupení před velvyslanci na konci srpna. „Jsem rád, že i premiér Babiš se proti nim veřejně vyjádřil. A ono to souvisí s těmi cly, ať už jsou to tarifní nebo netarifní překážky, tak jakékoli sankce jsou lose-lose strategy. Prostě prodělávají obě strany, i když si možná obě namlouvají, že vydělávají,“ řekl Zeman ve vystoupení před českými velvyslanci v zahraničí.
„Byl bych pouze rád, a to právě rozvinu na té poradě ústavních činitelů, aby se sankce napříště na každého půl roku neprodlužovaly tak zvanou tichou procedurou, ale aby na Evropské radě se otevřela diskuze o jejich užitečnosti a podmíněnosti. Například v souvislosti s minskými dohodami, protože teď už to vypadá, že nová vláda v Itálii je proti protiruským sankcím. Po návštěvě Putina v Rakousku se dá tvrdit v zásadě totéž,“ řekl také Zeman s tím, že zrušení sankcí budou patrně podporovat jak Slovensko, tak Maďarsko.
Na Pražském hradě politici mluvili také o svých zahraničních cestách a o jejich koordinaci či o vztazích s Izraelem.
Český dům v Jeruzalémě bude prvním krokem k přesunu ambasády
„Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali o přípravě strategického dialogu s Izraelem, včetně společných projektů a cílů, a shodli se na přínosu pravidelných mezivládních konzultací s Izraelem pro rozvoj vzájemných bilaterálních vztahů. Rovněž byli seznámeni s obsahem, zaměřením i cíli listopadové oficiální cesty prezidenta republiky do Izraele včetně stavu příprav otevření Českého domu v Jeruzalémě, které bude prvním krokem v záměru přemístit velvyslanectví ČR do Jeruzaléma v souladu s mezinárodním právem,“ píše se v prohlášení Hradu ke schůzce.
Ústavní činitelé na schůzce podle Hradu potvrdili význam členství České republiky v Severoatlantické alianci, která je garancí naší bezpečnosti.
Předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD se z účasti na schůzce omluvil, protože je na služební cestě ve Francii. Zastoupit ho měla místopředsedkyně horní komory Miluše Horská (za KDU-ČSL), Hrad ji však odmítl. „Chtěl sem poslat zástupce, ale to bychom tady za chvíli měli druhou ligu,“ prohlásil na Štěchovu adresu Zeman.