S návrhem zmírnit zákaz kouření v restauračních zařízení přišli v úterý poslanci v čele s Markem Bendou (ODS). Co by přijetí novely znamenalo? Větší hospody by mohly kuřákům vyhradit oddělenou místnost do velikosti maximálně třetiny provozovny, kam by však nechodila obsluha. V malých podnicích do 80 metrů čtverečních by se pak mohlo kouřit bez omezení.
Trafika bar 67 na Vinohradech je díky své velikosti jedním z podniků, v němž by se mohlo opět kouřit. Jak potvrzuje místní barmanka, před zákazem se tu „kouřilo opravdu hodně“. Útulný, potemnělý bar o pár stolech prý vyplňoval hustý dým.
Slečna za barem, která si tu přivydělává na brigádě, nemá pochyby o tom, že majitel by zrušení zákazu kouření uvítal. „Ale já bych tady skončila. Už jsem o tom přemýšlela předtím. Vydržet celou směnu se tu nedalo,“ nabízí argumenty personálu, které v debatách o zákazu kouření příliš nezaznívají.
Jak to vypadalo v hospodách týden po zákazu |
Statistiky a zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že zdraví personálu se po zákazu kouření zlepšuje (více v textu z dílny Technetu o dopadech zákazu kouření). Poslanecký návrh sice počítá s tím, že by větší hospody měly oddělené kuřárny bez obsluhy, těžko si však lze představit, že číšník nebo servírka se na známé štamgasty „vykašle“ a pivo jim nepřinese.
Naproti nedaleké dominanty Vinohrad, kostela Nejsvětějšího srdce Páně, stojí restaurace U Růžového sadu. Tato klasická pivnice dřív nabízela kuřákům a nekuřákům oddělené prostory – přízemí bylo revírem milovníků tabáku, v horním patře se nekouřilo.
Jeden z místních výčepních tvrdí, že případná změna zákona by je však nechala v klidu. „Lidi neubyli,“ komentuje hospodský dopady zákazu. Ke starému uspořádání by se proto nejspíš nevrátili. „Nám to takhle vyhovuje,“ uzavírá.
V přízemním baru, na nějž narazíme pouze o kousek dál směrem na Žižkov, je hodnocení provozovatelky zcela odlišné. Sem lidé kvůli zákazu kouření chodit přestali. „Přivítala bych to. Co se týče tržeb, oproti předchozímu roku je to nepoměr,“ stěžuje si v poloprázdné hospodě na úbytek zákazníků hostinská. V úterý večer tu sledují čtyři lidi fotbal na televizi. V salónku v zadní části pak probíhá oslava, kam šenkýřka občas odnese pár piv a tác s panáky zelené.
Jméno ani název podniku v textu uvést nechce „Lepší nikde nebýt,“ vysvětluje žena svoji obezřetnost. Její hospoda byla dříve rozdělená na kuřáckou a nekuřáckou část. Nekuřákům zde byl vyhrazen právě malý salónek. Kdyby poslanci novelu zákona přijali v původní podobě, v salónku by tentokrát skončili kuřáci.
Zákaz kouření je blbost, zní z žižkovské knajpy
Když se vydáme z kopce do uliček Žižkova kolem stadionu místní Viktorie, najdeme několik typických žižkovských nalejváren. Asi nepřekvapí, že názory místních štamgastů a hospodských na zákaz kouření mají ostřejší hrany než na uhlazených Vinohradech.
Absolutní zákaz kouření v Rakousku nebude, kuřáci zůstanou v restauracích |
Za tradiční žižkovskou pivnici a vesnickou hospodu v centru Prahy se považuje například hospoda U Pižďucha. „Oáza přátelské atmosféry v poušti velkoměsta a pevnost piva v obklíčení globalizačních korporátních patoků,“ poodhaluje ducha tohoto podniku web putyky.
A pověstná atmosféra, často zmiňovaná v souvislosti s podobnými hospůdkami, na návštěvníka dýchne hned ve dveřích. Na stěnách úzké hospůdky visí staré cedule z dob socialismu a další rekvizity, které v dnešní době už potřeba nejsou. V úterý před půlnocí je obsazený pouze jeden ze čtyř stolů a hovory štamgastů se mísí s melodiemi Vladimíra Mišíka, jež vybrnkává kytarista na barové sesli.
„No, co myslíte,“ říká výčepní a ukazuje svoji krabičku cigaret na dotaz, zda by jej potěšilo opětovné povolení kouřit v malých podnicích, jakým je i ten U Pižďucha. „Nechodí tolik lidí, je to znát,“ vysvětluje. Téma zákazu kouření hostinského i štamgasty nakonec vybudí k plamenné diskuzi.
Místní zastávají názor, aby si o kouření každý majitel rozhodl sám. A tady by se omezení zákazu kouření oslavilo. Hospodský lamentuje i nad dalšími zásahy do podnikání ze strany státu a dává za příklad zákaz hracích automatů. Jeden exemplář prý museli U Pižďucha odstranit.
„Sem by stejně žádná maminka s kočárkem nešla. Kromě vás tu znám všechny, chodí sem štamgasti,“ říká s tím, že drtivá většina z nich jsou kuřáci. Zakazovat kouření v podobných knajpách označuje za nesmysl také kvůli tomu, že jediným teplým podávaným jídlem je tu smažák, dál je v nabídce pouze utopenec a hermelín.
„Podle mě je to blbost. Co to je za argumenty, že jim smrdí hadry?“ přitakává jeden z hostů, přičemž vzývá dnes až mýtický „zdravý selský rozum“. „A já teď na výběr nemám,“ halasí od stolu další štamgast-kuřák.
Mají se do restaurací vrátit stavebně oddělené kuřárny bez obsluhy?
Výčepní připodobňuje svoji knajpu k vesnické hospodě. A právě na venkově podle něj hospody zákazem utrpěly a důsledky lze pozorovat i ve společnosti. „Hospoda je o setkávání lidí. Když si někdo narazí sud v garáži, jako se tomu teď děje, tak tam nikdo cizí nepřijde,“ zamýšlí se.
Pořád něco mění, pořád je to k ničemu
Bar Ježkovy voči u Václavského náměstí sice razí zcela odlišnou filozofii, přesto jeho provozovatelka souhlasí, aby si každý vybral, zda chce mít kuřácký podnik, nebo nekuřácký.
Ježkovy voči patří mezi ty, které otevřely už za „nekuřácké éry“. I kdyby však majitelé dostali nyní možnost mít kuřáckou část, nevyužili by toho. „K dobrému jídlu, kvalitním pivům, vínům a koktejlům se to prostě nehodí. Kouř negativně ovlivňuje chuťové pohárky a přijít z baru a smrdět kouřem také není nic příjemného,“ míní manažerka baru Pavlína Michalová.
Brzy však chce bar otevřít zahrádku ve vnitrobloku, kde budou mít pohodlí i kuřáci. „Každopádně si myslím, že by každý podnikatel měl mít možnost rozhodnout se sám, zda bude mít podnik kuřácký, či nikoliv,“ dodala Michalová.
Touhy provozovatelů hospod nejsou jednoznačné ani mimo Prahu. Majitel pivnice Holanka v Jáchymově Rostislav Čech říká, že jeho klientela je v tomto ohledu rozpolcená. „Je to asi tak půl na půl. Naši zákazníci jsou jak pro kouření v podniku, tak proti,“ tvrdí. Jestli by kuřákům po případné změně legislativy vyhověl postavením kuřárny, zatím neví. „Teoreticky je to možné. Volnou místnost bych na kuřárnu měl,“ přemýšlí.
Pro zákonodárce ale slova chvály nemá. Co si myslí o častých změnách pravidel? „Stále se něco mění a stále je to k ničemu,“ odvětí lakonicky.
Poslanci představují návrh zmírnění zákazu kouření v restauracích:
13. února 2018 |
