V Afghánistánu bude i v příštím roce současných 310 vojáků. „Budou plnit podpůrné, nebojové úkoly,“ řekl ministr obrany Martin Stropnický poslancům.
Zmíněných 310 vojáků se bude účastnit operace Resolute Support pod vedením NATO. Až s dvaceti lidmi se počítá na ochranu českého zastupitelství v Kábulu a dalších až dvacet mužů by pomáhalo afghánským silám s bojem proti výrobě a distribuci drog. Právě v Afghánistánu tak bude působit nejvíce českých vojáků.
Den na Bagrámu |
Podporu vládě v otázce zahraničních vojenských misí deklarovala ještě před hlasováním opoziční ODS. „Je správné bránit se ještě dříve, než teroristé dorazí k nám,“ vysvětlil postoj občanských demokratů jejich předseda Petr Fiala.
Jediné, čemu se trochu podivil, byla nepřítomnost premiéra Bohuslava Sobotky ve Sněmovně při projednávání zahraničních vojenských misí.
„Působení vojenských jednotek je v souladu se zahraničně-politickými i bezpečnostními prioritami České republiky,“ řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Náklady na vyslání sil a prostředků v zahraničních operacích se v roce 2015 předpokládají ve výši 1,48 miliardy korun a o rok později 1,72 miliardy korun.
Češi v Afghánistánu |
Počítá se i s působením českých sil na Balkánu, a to v celkovém počtu do 20 lidí, i v oblasti severní Afriky, Sahelu a Blízkého východu. V současnosti je několik desítek českých vojáků na misi Evropské unie v Mali, v prvním pololetí příštího roku má v celém regionu - tedy i na pozorovatelské misi na Sinajském poloostrově - působit až 70 lidí, jejichž počet by v případě potřeby mohl od 1. července 2015 stoupnout až na 220.
Parlament stejně jako vláda podpořil působení českých sil v operacích aliančních sil rychlé reakce v počtu do 1 500 vojáků v příštím roce a do 452 lidí v roce 2016. Až 950 lidí by pak mělo být v prvním pololetí roku 2016 k dispozici pro operace bojových uskupení EU, v druhém pololetí téhož roku pak 250 osob.