Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zahraniční mise se mění. Nový mandát má umožnit rychle reagovat

  15:51aktualizováno  15:51
Poslanecká sněmovna by už ve středu mohla rozhodnout o plánu zahraničních misí českých vojáků na další dva roky. Senát plán jednoznačně posvětil před pár dny. Mezi poslanci se však očekává daleko širší a zřejmě i bouřlivější debata.

Velitel čety Martin K. během patroly v okolí základny v afghánském Bagrámu | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Důvodem je takzvaný „bianco“ či „plovoucí“ mandát armádním jednotkám vyčleněným pro operace v Africe či na Blízkém východě a pro síly Rychlé reakce NATO nebo bojových skupin Evropské unie.

Kromě konkrétních oblastí, jako například Afghánistán, Mali nebo Balkán, kde budou čeští vojáci působit, totiž vládou a senátory schválený plán počítá s takzvaným „plovoucím mandátem“ pro armádní jednotky vyčleněné pro Síly rychlé reakce NATO (NRF) nebo bojové skupiny Evropské unie. Ty by v případě potřeby mohly být operativně vyslány do misí NATO, EU nebo OSN například v Africe nebo na Blízkém východě.

„Řešíme nový typ nasazování našich vojáků. Jde především o rychlou reakci na bezpečnostní krize,“ konstatoval místopředseda sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal (za KDU-ČSL). 

Zatímco v Senátu návrh zahraničních misí prošel vcelku hladce, v Poslanecké sněmovně bude podle něj diskuze zřejmě bouřlivější. „Uvědomujeme si, jak je důležité být aktivní, ale také jaká jsou rizika. Svoboda a bezpečí ovšem nejsou zadarmo,“ podotkl člen výboru pro obranu Martin Sedlář (ANO).

Konkrétně jde o 1 500 vojáků pro NRF v příštím roce a 452 vojáků v tom následujícím. Pro bojová uskupení EU v první polovině roku 2016 až 950 vojáků a pro druhé pololetí pak 250 mužů.

Hlavní má být rychlost

O jejich možném vyslání třeba na obranu některé členské země, na Blízký východ nebo do Afriky by v první fázi rozhodovalo vrchní velitelství NATO či velitelství evropské „Battlegroup“. Vyslání by musela posvětit vláda a poté neprodleně informovat poslance a senátory. Ti by nasazení v konkrétní zemi či oblasti stvrzovali takříkajíc „dodatečně“.

Česká republika navíc nedávno na summitu NATO ve Walesu přislíbila, že se zapojí i do nového prvku „sil velmi vysoké pohotovosti“ Aliance, které ve světle ruské anexe Krymu mají v řádech pouhých dnů být schopny přispěchat v případě potřeby na pomoc například ohrožené členské zemi. 

„Důvod je celkem jasný, potřebujeme určitou flexibilitu, abychom mohli včas reagovat na nová nebezpečí, na nová rizika, nové incidenty, které v těchto dnech rostou jako houby po dešti,“ uvedl senátor František Bublan (ČSSD)

 Nový způsob mandátu, který má zaručit především rychlost nasazení, je však sporný. Podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) je takové opatření „na hraně ústavy“, protože vyslání českých vojáků do ciziny musí nejprve schválit Sněmovna a Senát. Podle jeho názoru by byli poslanci a senátoři schopni se v případě potřeby sejít do 24 hodin a takový „bianco“ mandát by tak nebyl zapotřebí.

Například v oblasti severní Afriky, Sahelu a Blízkého východu, tedy i v pozorovatelské misi na Sinajském poloostrově, by podle návrhu v prvním pololetí příštího roku mělo působit až 70 českých vojáků. V případě potřeby by se však jejich počet mohl od července zvýšit až na 220, tedy o 150 více.

Právě takový počet vojáků i s tuctem obrněnců Pandur by teoreticky mohl doplnit misi OSN na Golanských výšinách. Avšak jen za podmínky, že se celá mise do té doby nerozpadne. OSN kvůli vyhroceným bojům mezi syrskou armádou a opozicí nedávno z části kontrolních stanovišť stáhla. 

Česká armáda proto bude chtít prosadit změnu charakteru mise z mírové na bojovou. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) bude o Golanech rozhodnuto až podle stanoviska OSN, na které ministerstvo čeká.

Autor: natoaktual.cz


Témata: Evropská unie, NATO




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.