„Na začátku letní rekreační sezony, tedy na konci června, byly v předchozích letech obvykle problematické vždy pouze jedna až dvě lokality a zákaz koupání vyhlašován nebyl,“ řekla iDNES.cz hlavní hygienička Eva Gottvaldová.
Zákaz aktuálně platí v biotopech Honětice a Živá voda ve Zlínském kraji a rybnících Rosnička v Pardubickém kraji a Sykovec a Černý na Vysočině.
Důvodem je přemnožení sinic. „Čím je vodní ekosystém − rybník, řeka, přehrada − narušenější, tím je citlivější na klimatické změny. V takovém systému se nám dřívější nástup vyšších teplot a léta projeví právě časnějším objevením sinic,“ vysvětluje pokles kvality vod hydrobiolog ze státního podniku Povodí Vltavy Jindřich Duras.
Příkladem je třeba vodní nádrž České údolí u Plzně, kde je o tři týdny dříve sinicový vodní květ, který se obvykle tvoří až na počátku července. „Kde je systém relativně v pořádku, což je příklad Boleveckých rybníků v Plzni, změny klimatu se neprojeví,“ doplnil odborník.
Podle Durase je obtížné předpovědět, jak se bude situace kolem sinic vyvíjet. Jisté je, že tyto organismy mají rády vytrvale teplé počasí a že červenec by měl podle měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu být teplotně průměrný s denními teplotami kolem 26 stupňů. Nejtepleji má být zřejmě druhý červencový týden.
„Nic netrvá věčně a i populace sinic se vyvíjí do kolapsu, který obvykle probíhá až v září,“ uvedl hydrobiolog s tím, že při prudkém vývoji mohou sinice, které se projevují květy na hladině vody, zkolabovat i dříve.
Ani Gottvaldová nechce odhadovat budoucnost, vývoj podle jejích slov ovlivňuje mnoho faktorů jako velikost plochy, teplota či přísun živin z přítoků. „Je to individuální a běžně se stává, že v lokalitách, kde byl vyhlášen zákaz koupání, se kvalita vody v průběhu sezony výrazně zlepší,“ dodala hygienička.
Koupání v sinicích poškozuje zdraví
Pokud by si lidé v nádržích či přírodních koupalištích, kde platí zákaz koupání,
zaplavali, hrozí jim i poškození zdraví. Objevit se mohou vyrážky, zarudlé oči či rýma. Menší riziko představují koupaliště zařazená do kategorie čtvrté, kde je voda nevhodná ke koupání, neodpovídá hygienickým požadavkům a rizikem je hlavně pro děti, těhotné ženy nebo alergiky. Z aktuálních míst jde třeba o Staňkovský rybník v Jihočeském kraji, vodní nádrž Skalka u Chebu a Velký rybník u Hroznětína v Karlovarském kraji.
„Dětská pokožka je proti vyrážkám citlivější. Pokud jsou sinice ve velké koncentraci, hrozí akutní kožní problémy. Těhotné ženy by se také neměly vystavovat potížím, pokud se jim můžou vyhnout. Pokud jde o fekální znečištění, hrozí nebezpečí střevních potíží a u těhotné nejsou střevní potíže žádoucí,“ říká mluvčí středočeské hygieny Dana Šalamounová.
Jak poznat ve vodě sinice?Láhev se zúženým hrdlem naplníme zcela vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek tvořený zelenými organismy ve tvaru „sekaného jehličí nebo zelené krupice“ (a voda přitom zůstane čirá), jedná se s největší pravděpodobností o sinice. Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy. Ještě jednodušší způsob, jak zjistit přítomnost sinic, je vstupovat do vody opatrně, aby se nezvířily usazeniny ze dna, a pozorovat, zda se okolo kolen ve vodě nevznášejí drobné zelené částečky. Když ano, jedná se pravděpodobně o sinice. |
Sinice přítomné ve vodě mohou produkovat i toxiny. Záleží na tom, jaké jedovaté látky do těla při koupání dostanou a v jakém množství. Nevolnosti se mohou projevit různě od lehké akutní otravy se střevními a žaludečními potížemi přes bolesti hlavy až po jaterní problémy. „Není sice známo, že by na otravu sinicemi někdo zemřel, ale vyskytly se případy úhynu zvířat, která vodu obsahující sinice pila,“ vysvětluje Krajská hygienická stanice na Vysočině.
S kvalitou vody je na tom dobře Slapská přehrada, která si zatím všude drží nejlepší stupeň kvality. Z dat minulých let vyplývá, že ke zhoršování slapské vody až na třetí stupeň docházelo v srpnu, a to jak loni, tak předloni. Během suchého roku 2015 si Slapy držely kvalitu vody na prvním stupni.
Oproti kontrolám před 14 dny se mírně zhoršila přehradní nádrž Orlík. „Zde se projevilo teplé období panující v letošním roce od dubna a na všech zdejších lokalitách se projevil nárůst vodní mikroflóry,“ stojí v zatím poslední zprávě Krajské hygienické stanice Středočeského kraje. I tady se voda skokově zhoršila loni až v srpnu, šlo hlavně o lokalitu Podskalí.
Dobře si stojí i Lipno. Potíže se objevily jen na pláži Lipno nad Vltavou, měření odhalilo překročení limitu u vodního květu sinic a chlorofylu. Měření z minulého týdne už vodu hodnotí stupněm jedna.
Špatný výhled naproti tomu mají vodní nádrže kolem Plzně. „České údolí bude během prvního prázdninového měsíce určitě mimo koupací kvalitu vody. V Hracholuskách se v horní části očekává rychle zhoršování situace. V dolní části je perspektiva minimálně na červenec dobrá,“ doplnil Duras.
Sinic extrémně přibylo kvůli fosforu ve vodě
Sinice jsou naprosto přirozenou součástí všech vodních prostředí. „Byly to první organismy na zeměkouli a díky nim je to tady obyvatelné. Nicméně donedávna bylo sinic relativně málo a teprve po druhé světové válce jsme začali celé vodní prostředí masivně dotovat fosforem, tedy klíčovou živinou pro všechny vodní organismy,“ uvedl hydrobiolog.
„Jeho koncentrace ve vodách jsou dnes zhruba desetkrát vyšší než před sto lety. Sinice dokážou dlouhodobý nadbytek fosforu výborně využít a vytlačovat z prostředí konkurenční řasy. Sinice jsme si sami vypěstovali v průběhu posledních 50 až 70 let na celé zeměkouli. Je to náš problém,“ vysvětlil Duras.
Sinice pod mikroskopem
Čím více fosforu voda obsahuje, tím více narůstají sinice. „A když je v povrchové hladinové vrstvě přítomen hustý vodní květ, absorbuje více tepla, povrch se více ohřívá a to jsou přesně podmínky, které sinicím vyhovují,“ vysvětlil hydrobiolog Petr Znachor v únorovém rozhovoru pro iDNES.cz.
Z dat biologického centra Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR vyplynulo, že teplota hladiny v nádržích Slapy a Římov stoupla za posledních třicet let o jeden stupeň, což znamená zlepšení podmínek pro růst sinic. Souvisí to s nárůstem teploty vzduchu, který v obou nádržích stoupl ještě o dalšího půl stupně. „Vidíme souvislost s globální změnou klimatu. Nárůst teploty vody souvisí s nárůstem teploty vzduchu,“ podotkl Znachor.
„Hlavními zdroji (fosforu přitékajícího do nádrží) jsou nedostatečně vyčištěná odpadní voda, zemědělské velkochovy a částečně i eroze, kdy po dešti dochází k obohacení vody půdními částicemi, z nichž se fosfor může uvolňovat,“ vysvětluje hydrobiolog. Řešením by podle něj bylo lepší zadržování vody v krajině, aby neodtékala a živiny nezanášela do vody.
