Podmínkou, aby se uchazeči vůbec probili do finále, bylo odevzdání motivačního dopisu a koncepce dalšího rozvoje České televize. Oba dokumenty Rada ČT na základě souhlasu kandidátů zveřejnila před několika týdny na webu.
Prezident česko-německé komory Radomír Šimek láká radní na zavedení systému obdobného ve velkých firmách, bývalý šéf TV Óčko Hynek Chudárek kriticky varuje před devastací úrovně kvality programů, marketingový manažer Jan Svoboda slibuje vyšší sledovanost a tvrdší postup proti neplatičům poplatků, výkonný ředitel ČT24 Roman Bradáč sází na 17leté zkušenosti z ČT a exředitel Novy Petr Dvořák vábí hlasy radních i příběhem z dětství, kdy ho k filmům přivedla jeho babička, uvaděčka v českobudějovickém kině.
Kdo bojuje o křeslo ředitele ČTRoman Bradáč, 44 let Petr Dvořák, 47 let Hynek Chudárek, 50 let Jan Svoboda, 32 let Radomír Šimek, 53 let |
Pětici finalistů rada vybrala ve středu, své vize budou muset 21. září před radními obhájit. Ti poté tajným hlasováním vyberou absolutního vítěze, který nahradí v křesle generálního ředitele Jiřího Janečka.
iDNES.cz přináší přehled sestavený z koncepcí kandidátů, kteří se probojovali do finále.
Vize
Ačkoliv proti sobě stojí pětice soupeřů, jejich vize jsou v některých rysech hodně podobné. Všichni například kladou důraz na to, aby ČT tvořila i nadále nástavbu komerčním stanicím. Až na Jana Svobodu proto víceméně nemají velké plány na zvýšení sledovanosti.
Roman Bradáč vidí budoucnost především ve větší profilaci televizních kanálů. ČT 1 má být garantem původní dramatické tvorby, ČT 2 se bude věnovat dokumentům, vědě a výrazným filmovým dílům, ČT24 zůstane zpravodajskou stanicí a ČT4 by Bradáč rád posunul od velkých sportovních kláni k "menšinovým národním sportům".
Petr Dvořák svou vizi shrnul pod zkratku KROK, protože ČT podle něj potřebuje kvalitu, respekt, odvahu a kreativitu. Televize by podle něj měla podporovat výstavbu studia v Brně nebo rekonstrukci budovy zpravodajství na pražských Kavčích horách.
Hynek Chudárek radním slibuje, že už má připravený špičkový manažerský tým a do původní tvorby chce k současným dvěma miliardám přilít další čtvrtinu této částky navíc. I on podporuje stavbu brněnského televizního studia, ale narozdíl od Dvořáka nevidí důvod k zásadní rekonstrukci v areálu Kavčích hor.
Jan Svoboda ČT1 slibuje zpět 20procentní sledovanost. Ta přitom na začátku září spadla až k 15 procentům. K obrazovkám chce přilákat více diváků pod 50 let. Jako další metu si vytyčil, že zpravodajství ČT osloví v Česku každou druhou domácnost. On-line zpravodajství ČT24 by pak mělo lépe konkurovat zavedeným zpravodajským serverům.
Radomír Šimek vidí v ČT firmu, jak píše v motivačním dopise. Pozici generálního ředitele pak přirovnává k trenérovi národního týmu. "Je pouze jeden, je to jakýsi výběr z výběru, pracuje s velkou rozmanitostí (klubových) hráčů," píše. I Šimek podporuje výstavbu televizního studia v Brně. Důraz pak klade především na spolupráci s Německem, Slovenskem, Polskem a Rakouskem nebo posílení regionů ve zpravodajství.
Koncesionářské poplatky
Vlastnictví televizoru dnes každou domácnosti přijde na 135 korun měsíčně. V anketě iDNES.cz se pětice kandidátů vyjadřovala ke zdražení velmi opatrně, případně ho smetla ze stolu.
Nejrazantněji z pětice finalistů přistupuje k poplatkům Svoboda, který na nich chce vybrat více peněz. Kromě valorizace o výši inflace by také rád zvýšil počet registrovaných televizí. Jednak tím, že bude "černé" diváky lákat na moderní způsoby placení, ale také tím, že použije nové metody, jak takové hříšníky odhalit. Svoboda by k tomu rád využil srovnání různých databází. Například těch od energetiků. Dluhy by se od poplatníků navíc měly vymáhat co nejdříve.
Podle projektu Romana Bradáče současná výše poplatku za několik let ČT nebude stačit. "Financování čtyř kanálů je při stejné nominální výši poplatku dlouhodobě neudržitelné. Po roce 2015 bude nutné situaci řešit," píše Bradáč. O samotném zvyšování v projektu nehovoří, nabízí řešení v podobě efektivnějšího výběru poplatků.
Dvořák nepřímo přiznává, že po dobu šesti let by koncesionářské poplatky nemusel zvyšovat za předpokladu, že by ČT stát umožnil odečet DPH. ČT si totiž na rozdíl od firem při nákupu vybavení a služeb může nyní odečíst jen DPH z takových aktivit, které jsou komerční. A těch u veřejnoprávního média příliš není.
Chudárek nechce poplatky zvyšovat a iniciovat nebude navyšování ani jiných dotací. Kromě peněz na digitalizaci archivu, na které by podle něj měl přispět stát.
Nové televizní kanály
V tuto chvíli má ČT čtyři kanály. S rozšiřováním jejich počtu operuje ve vizích jen Dvořák. Podle něj se po volbě ředitele otvírá možnost přidat o jeden program navíc s názvem ČT3. Ve své vizi divákům směle slibuje, že jej dokáže rozjet do konce příštího roku. Zaměřit by ho chtěl na dětské a vzdělávací programy. Jeho spuštění by vyšlo na 35 až 45 milionů, roční provozní náklady na dalších 120 milionů. "Financovat by se měl z dosažených úspor," píše Dvořák.
Změny v tvorbě
Vize finalistůPřečtěte si celé znění manažerských projektů: Roman Bradáč |
Slibuje je každý z kandidátů. Roman Bradáč si vytkl cíl odvysílat ročně 20 premiér původní dramatické tvorby pro děti i dospělé, ve zpravodajství chce akcentovat vlastní zahraniční zpravodajství a rozvoj regionů. Dvořák by chtěl vrátit lesk Událostem a více je oddělit od ČT24. Chudárkovi na obrazovkách chybí kvalitní politická satira a Svoboda by se nebál zavést takzvaný docu-soap. Tedy žánr, který využívá postupů dokumentárního filmu a zároveň také vztahových seriálů. Svoboda se navíc nebrání, aby si ČT více vydělávala například takzvaným product placementem, tedy tím, že konkrétní značky výrobků se stanou přímými aktéry filmu. Reklama zahrnutá přímo do filmu byla přitom do prosince 2009, kdy ji povolila EU, považována za skrytou.
Úspory
Asi nejsmělejší plány v úsporách navrhuje Dvořák. Ten v koncepci naznačuje, že chce politiky přesvědčit o možnosti odpočtu DPH. Tedy, že by stát vracel DPH televizi zpět. Podle Dvořáka by za takových podmínek ČT mohla "výrazně rozšířit spolupráci s externími produkcemi a po celou dobu funkčního období nového generálního ředitele by nemusela prosazovat navýšení koncesionářských poplatků". Ve své vizi také plánuje finanční audit a úspory ve výši celkem až 16 procent. Další peníze by chtěl uspořit pětiprocentním snížením nákladů na vlastní tvorbu. Chudárek chce zrušit ztrátové projekty, provést revizi externích smluv a zvážit, zda by se ČT neměla zbavit některých prostor na Kavčích horách. "Budu zvažovat potřebnost a využití stávajících prostorů," píše. Šimek by situaci vylepšil penězi z evropských fondů.
Personální změny
ČT nyní zaměstnává 2 825 lidí, průměrná měsíční mzda je 36 403 korun. Pokud by ji nově vedl Roman Bradáč, sáhl by do manažerských struktur, ale snížil by i počet kmenových zaměstnanců. Bradáč navrhuje snížit počet nejvyšších manažerů na sedm. Nyní jich přímo pod generálního ředitele spadá devět. Televize by přehodnotila spolupráci s externisty. Podobně, ale obecněji hovoří i Dvořák. Ten je benevolentnější o jednoho ředitele - v první linii managementu bych si jich ponechal osm. I on chce přehodnotit práci s externisty a a propouštět. Zároveň by rád vytvořil pozici programového ředitele, který bude současně i šéfem ČT1.
Chudárek slibuje ve svých materiálech televizi "výraznou zeštíhlující kúru". Z téměř tří tisíc lidí by během několika let muselo odejít na 500. V čele televize by bylo devět lidí a nikdo by v televizi neměl mít doživotně zajištěnou pozici. "Svá místa si musí jednotlivci průběžně obhajovat," píše Chudárek s tím, že rozhodující musí být kvalita práce. Šimek pouze obecně hovoří o "případné úpravě stavu zaměstnanců".
Změny v komunikaci
Až na Šimka se všichni kandidáti v anketě iDNES.cz vymezovali oproti někdejšímu řediteli Jiřímu Janečkovi především stylem komunikace. Nový ředitel by proto měl přijít se změnou. Roman Bradáč by pro vyšší a střední management zavedl dvakrát ročně povinné pracovní setkání. Dvořák chce pořádat pravidelná dostaveníčka s renomovanými tvůrci televizní a filmové tvorby a změnit grafickou tvář ČT.
Chudárek by rád vytvořil poradní skupinu ředitele pro programovou strategii. "Bude tvořena ze zástupců jednotlivých uměleckých svazů, tvůrců a nezávislých odborníků," píše. Nadto by pořádal také odborné semináře a konference o programových schématech. Svoboda představil vizi vábení mladých umělců, ČT by podle ní měla vytvořit ve spolupráci s vysokými školami kreativní platformu, která by dala studentům prostor a pomohla by ČT najít originální náměty. Zlepšit řízení televize by pak chtěl mezinárodním poradním sborem expertů. V něm by zasedali "profesionálové z řad zahraničních veřejnoprávních televizí, akademici, mediální experti". Šimek by rád televizi otevřel studentům filmových škol a radě pravidelně servíroval audity učetnictví, daní i hospodaření.
