Návrh zákona praví, že nevládní organizace, které „sponzorují, organizují nebo podporují vstup či pobyt občanů třetích zemí na území Maďarska přes bezpečnou třetí zemi za účelem rozšíření mezinárodní ochrany se kvalifikují jako organizace podporující migraci“. Vláda Viktora Orbána tvrdí, že organizace pomáhající uprchlíkům představují ohrožení národní bezpečnosti.
Zákon, který nyní dostali na stůl poslanci, je ještě tvrdší, než se čekalo. Neziskové organizace pracující s běženci si budou muset zažádat o licenci na ministerstvu vnitra. Ministr by mohl povolení odmítnout vydat, pokud by v jejich činnosti shledal „riziko pro národní bezpečnost“. Původně se předpokládalo, že registrace bude dobrovolná.
Pokud bude zamítnutá nevládní organizace v činnosti pokračovat, mohli by ji prokurátoři odejmout daňové číslo, čímž by ji prakticky ochromili, uložit vysoké pokuty a nakonec rozpustit. Zákon chce také neziskovkám zakázat práci v blízkosti maďarsko-srbské hranice a na organizace sponzorované ze zahraničí uvalí 25procentní daň.
Návrh v pátek zkritizovala OSN. „Je to neospravedlnitelné omezování svobody spolčování, znepokujícím způsobem tak pokračují vládní útoky na lidská práva a veřejný prostor,“ uvedl podle Reuters mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville.
Amnesty International (AI) návrh odsoudila jako neopodstatněný útok na občanskou společnost. „Lehce maskované pokusy postihnout některé nevládní organizace se změnily v úplný přímý útok,“ uvedla ředitelka AI v Evropě Gauri van Guliková. Zákon by podle ní dal vládě volnou ruku pustit se do nevládních organizací pod libovolnou záminkou.
Stop Sorosovi
Nový zákon je klíčovou součástí Orbánovy kampaně proti sedmaosmdesátiletému filantropovi maďarského původu Georgeovi Sorosovi a vláda zákonu dala přezdívku „Stop Sorosovi“. Židovský miliardář se stal v posledních letech Orbánovým úhlavním nepřítelem a média spekulují, že nová opatření by mohla vést k zákazu vstupu Sorose do Maďarska.
Během předvolební kampaně Maďarsko pokryly stovky billboardů hlásící, že Soros se snaží za pomoci nevládních organizací umístit v Evropě miliony nelegálních přistěhovalců. Paradoxní při tom je, že Maďarsko, které horlivě bojuje proti přijímání běženců, loni splnilo migrační kvóty a přijalo 1300 uprchlíků.
Kampaň proti Sorosovi stála daňové poplatníky už 100 milionů eur, přičemž peníze skončily nejčastěji na účtech tří společností personálně spojených s vládu. Soros kampaň označil za „překrucování a lži“ s cílem vytvořit falešného vnějšího nepřítele.
Orbánovo tažení proti nevládním organizacím může připomínat ruský „zákon proti zahraničním agentům“. Organizace s ročním příspěvkem ze zahraničí nejméně 7,2 milionu forintů (v přepočtu asi 580 000 Kč) se od minulého musejí registrovat a označovat se za „organizace využívající zahraniční financování“. Evropská komise kvůli zákonu spustila proti Budapešti řízení.
Parlamentní volby se v Maďarsku uskuteční 8. dubna a očekává se, že Orbánova strana Fidesz by je měla bez problému vyhrát a zajistit si tak třetí období u moci. Podle posledních průzkumů získá přes padesát procent hlasů, druhá na pásce by měla s téměř 17 procenty skončit fašistická partaj Jobbik.
