Maďarští osmáci nedávno dostali nové učebnice historie. Na stránce 155 se v nich píše, že podle Viktora Orbána uprchlíci pro Maďarsko představují hrozbu. „Pro různé kultury může být koexistence problematická,“ přesvědčuje nová učebnice školáky, že premiér má ve svém nekompromisním postoji proti uprchlíkům pravdu.
Vysokoškoláci mohou být zase přezkoušeni z nové preambule maďarské konstituce, podle níž je maďarský národ výhradně křesťanský. Ústava tak mimo jiné přehlíží fakt, že v Maďarsku je největší židovská komunita ve střední Evropě - podle různých odhadů tam žije asi 50 tisíc Židů.
Viktor Orbán během posledních let usilovně pracoval na přestavbě základních pilířů maďarské demokracie, aby odpovídala jeho autoritářskými vizím odkoukaným v Rusku, Turecku či Číně. Přepsal ústavu, podmanil si justici a překreslil volební okrsky tak, aby zvýhodňovaly Fidesz.
Čtyřiapadesátiletý premiér, který se podle všobecného očekávání 8. dubna dočká dalšího volebního vítězstí, se však snaží předělat i maďarskou společnost. V čele univerzit, divadel a galerií stojí dnes lidé spříznení s jeho partají, učebnice historie k velké nelibosti odborníků hlásají nacionalismus a revizionismus.
„Cílem vlády je vytvořit takovou verzi historie, která se Orbánovi hodí,“ uvedl pro The New York Times předseda Asociace maďarských učitelů historie László Miklosi. Představitelé vlády tvrdí, že nejde o ideologickou kampaň, ale o reformy technického rázu, navíc ospravedlnitelné podporou, kterou se Fideszu dostává ze strany voličů.
„Vláda využívá svoji demokratickou legitimitu nejen k reformě státu, ale i k reformě společnosti,“ říká András Patyi, rektor nedávno založené Národní univerzity veřejné služby, jejímž prostřednictvím Fidesz hodlá vychovávat budoucí generace úředníků. „V demokratických společnostech je to normální,“dodává Patyi.
Divadla i univerzity
Dobrým příkladem Orbánových výchovných snah je rozšíření státního dohledu nad divadly. Vláda má dnes pod kontrolou přibližně šedesát divadel, která ročně prodají asi 6,7 milionu lístků. „Je důležité, co lidé vidí na pódiu. A proto to má pro vládu tak velký význam,“ vysvětluje někdejší šéf Maďarského národního divadla Robert Alfoldi.
Fidesz během uplynulých osmi let v řadě divadel vyměnil ředitele. Většina z nich se jen snaží dělat nekonfliktní inscenace, které nijak nereflektují současnou společenskou a politickou situaci. Ale například v čele budapešťského Nového divadla stojí nacionalista Gyorgy Dorner, který inscenuje výhradně hry maďarských autorů a podle svých slov chce hrát „pro maďarské publikum, které sdílí ideu národního státu“.
Orbán šlape neziskovkám na krk. Zákon proti nim je tvrdší, než se čekalo |
Stranou stranických ideologů nezůstalo ani výtvarné umění. V roce 2011 vznikla kolem několika pravicových umělců vedených manželem někdejší Orbánovy mluvčí György Feketem Maďarská akademie umění, která podle ústavy dohlíží na některé umělecké instituce. Kromě toho rozděluje vybraným umělcům státní stipendia, přičemž vedení se nijak netajil tím, že upřednostňuje umělce s národním cítěním.
Fidesz si také záhy po nástupu k moci upevnil vliv nad univerzitami. Loni v srpnu se čtyři katedry univerzity v Debrecínu postavily proti udělení čestného doktorátu Vladimiru Putinovi, v němž Orbán vidí svého spojence. Dalo by se to chápat jako projev svobody slova, vedení univerzity však kvůli jejich prohlášení spustilo vnitřní vyšetřování.
Orbán akademické instituce ovládá prostřednictvím vládou jmenovaného zmocněnce, který má kontrolu nad financemi pro jednotlivé katedry. Oficiálně to bylo zdůvodněno jako úsporné opatření, ztrátou finanční autonomie ale univerzity přišly i o svoji nezávislost. Profesorům nikdo neříká co si mají myslet a co mají učit. Snadno se ale může stát, že další semestr už na jejich předmět nebudou peníze.
Státní dotace pro vysoké školy se v prvních čtyřech letech Orbánovy vlády snížily o třetinu, přesto se našly peníze na otevření dvou zbrusu nových akademických institucí. První z nich je výše zmiňovaná Národní univerzita veřejné služby, druhou je revizionistický think tank Veritas.
Jeho členové například vychvalují admirála Miklose Horthyho, jenž stál v čele Maďarska za druhé světové války a aktivně spolupracoval s Hitlerem. Například šéf Veritasu Sandor Szakaly označil deportaci statisíců Židů z Maďarska za „akci imigračních úředníků proti ilegálním přistěhovalcům“.
Neziskovky by měly pomáhat vládě, ne ji kritizovat
V polovině března pochodovaly Budapeští destitisíce lidí na předvolební mítink, na kterém Viktor Obrán řečnil o nutnosti uchránit křesťanské hodnoty Evropy, tepal finančníka George Sorose a vyzýval ke globální alianci proti migraci. Organizátorem pochodu nebyl Fidesz, ale László Csizmadia, jenž už osm let stojí v čele státního Národního fondu spolupráce, z nějž nevládní organizace čerpají peníze.
Šest let stará analýza ukázala, že Národní fond spolupráce posílá finance především náboženským a nacionalistickým organizacím a mezi deseti největšími příjemci jsou tři spolky vedené politiky Fideszu. Sám Csizmadia je přesvědčen, že úkolem nevládních organizací je především chránit národní identitu a podporovat křesťanské hodnoty.
Orbán dychtí po premiérském hattricku, změny chce zabetonovat |
Logika věci je z jeho pohledu neúprosná: vláda vzešlá z voleb zastupuje vůli lidu, úkolem občanské společnosti je rovněž naplňovat vůli lidu. Aktivisté by se proto měli snažit pomáhat vládě prosazovat její program a nezpochybňovat ho. „Občanská společnost by měla vládu podporovat, aby dokázala plnit své sliby,“ vysvětluje Csizmadia.
Neziskové organizace, které se vůči Orbánově vládě staví kriticky, mají dnes čím dál větší problémy se sháněním peněz na provoz a musejí se spoléhat na zahraniční zdroje jako jsou Norské fondy či Open Society Foundation George Sorose. Ze strany vlády proto čelí obvinění, že pracují v zájmu cizích sil. Úřady dokonce před čtyřmi lety provedly razii v organizacích rozdělujících peníze z Norských fondů.
Letos v únoru vláda představila návrh zákona přezdívaný Stop Soros. Ten by jí umožnil zakázat organizace zabývající se migrací, neziskovky čerpající peníze ze zahraničí by si musely požádat o licenci na ministerstvu vnitra a ze zahraničních darů odvádět 25procentní daň.
Někdejší Orbánův spolupracovník Zoltán Illes vzpomíná, že premiér jednou neziskové organizace označil za nepřátele státu. „Chtěl bych všechny neziskovky v této zemi zničit,“ ocitoval Illes pro The New York Times Orbánův čtyři roky starý výrok.
