Volba prezidenta, jemuž začátkem příštího roku vyprší funkční období, se tak může stát i hlasováním o radaru.
Důvod? Pokud snad vláda Mirka Topolánka naprosto výrazně nezrychlí vyjednávání s Američany, přenese se otázka radaru v Brdech – tedy mezinárodní dohody o něm – do funkčního období příští hlavy státy.
"Pokud by prezident republiky mezinárodní smlouvu nepodepsal, nemohla by platit," potvrdil MF DNES ústavní expert z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Hřebejk.
Koalice ochotných
Když bude zvolen Klaus, nejspíše radar podpoří. Před pár dny v dopise umělcům napsal, že "v této věci neuplatní právo veta a bude respektovat většinový výsledek, ať už vznikne jakýmkoli způsobem".
Dienstbier patří ke kritikům radaru: souhlasil by, jedině pokud by radar podpořilo nejen NATO, ale také Evropská unie. Už loni v srpnu v rozhovoru na Radiožurnálu mluvil o tom, že jde o jednostrannou iniciativu, která bude oslabovat NATO, a že peníze na základnu protiraketové obrany by měly být využity raději jinak.
Dienstbier také v uplynulém roce kritizoval to, že Washington nahrazuje NATO a Evropskou unii "koalicemi ochotných" a operuje se strategií preventivních úderů.
"Vycházím z toho, že bychom neměli podkopávat Evropskou unii ani NATO. Je potřeba, aby se Evropa s Amerikou dohodla, jaké jsou hrozby a jakými prostředky jim budeme čelit. To si uvědomují i mnozí v Americe a zdá se, že na to ani americký Senát nedá peníze," řekl Dienstbier před pár dny v rozhovoru pro MF DNES, kde potvrdil, že by rád v prezidentském souboji porazil Václava Klause.
Nedlouho poté Paroubek oficiálně oznámil, že Dienstbier je jedním z lidí, o nichž sociální demokracie uvažuje v souvislosti s prezidentskou volbou.
Soupeření o Hrad ukáže sílu "antiradarové koalice"
Vyjednávání s Američany o podmínkách vybudování základny chce vláda Mirka Topolánka dotáhnout do konce tohoto roku. Je zjevné, že právě téma radaru může být jedním ze silných momentů prezidentské předvolební kampaně.
Zvláště když už nyní se do přetahované o radar zapojila jedna z nejvýznamnějších "nátlakových skupin" – čeští umělci. Na jedné straně režiséři Jan Kačer, Věra Chytilová, Zdeněk Troška či zpěvačka Marta Kubišová, kteří požadují referendum o radaru. - více zde
Na straně druhé jiná skupina umělců – třeba herec a režisér Ladislav Smoljak, režisér Jan Hřebejk či sochař David Černý – kteří radar otevřeně podpořili. Klaus v této souvislosti umělcům odepsal, že referendum o radaru sice nevylučuje, ale nebyl by jím ani nadšen.
Jaké mají šance?
"Při známých pacifistických náladách u nás je důvod k obavě, že by racionální argumenty mohly jít stranou a že by byl výsledek referenda téměř znám," uvedl Klaus.
Zřetelně rozdílné názory současného prezidenta a jeho možného soupeře Dienstbiera na americký radar mohou významně ovlivnit skládání potřebné většiny 141 hlasů pro hradní volbu a zároveň by počet hlasů, které si Dienstbier vyjedná, ukázal i sílu "antiradarové koalice" v parlamentu.
Dienstbier má šanci oslovit sociální demokraty, komunisty, zelené, část lidovců a možná i některé nezávislé senátory. Klaus sází na podporu ODS (122 poslanců a senátorů), přinejmenším části KDU-ČSL a také některých nezávislých.
Vlažní kritici opustí sál
Proti Dienstbierovi je favoritem. O načasování prezidentských voleb, které se mají konat v prvních měsících příštího roku, chce ve čtvrtek jednat s Klausem šéf Senátu Přemysl Sobotka z ODS.
Na přesném termínu prezidentských voleb se však musí dohodnout obě komory parlamentu – Sněmovna a Senát. Prezident dostane na stůl dojednané smlouvy o radaru s Američany v případě, že projdou také oběma komorami parlamentu.
"Pro jejich schválení je nutná kvalifikovaná většina poslanců i senátorů," upozorňuje vládní zmocněnec pro radar Tomáš Klvaňa. Takže 101 poslanců a 41 senátorů. Nestačí, když třeba někteří "vlažní" kritici radaru opustí sál.
