Podle autorů dopisu by se o radaru měla konat široká společenská diskuse.
"Referendum má tu vlastnost, že lidé musí nejdříve dostat informace. A ty nám ohledně radaru velmi chybí. Teprve až je dostanu, mohu se rozhodnout, zda radar v Brdech podpořím, nebo ne," řekla iDNES.cz herečka a bývalá poslankyně za US-DEU Táňa Fischerová.
"Chci třeba vědět, jak je to se zářením, jak dlouho tu radar bude či jak bude funkční," dodala.
OTEVŘENÝ DOPISAutoři si také myslí, že politici by v otázce radaru neměli rozhodovat za občany, protože před loňskými volbami ani jedna z parlamentních stran otevřeně nedeklarovala svůj názor na umístění radaru v Česku.
"Čeští politici se jeví národu jako nesourodá partička lidí, kteří nejsou schopni se dohodnout ani na počasí," řekla iDNES.cz další ze signatářů dopisu, Marta Kubišová.
Zpěvačka výstavbu radarového zařízení v Čechách podporuje. "Radar není zbraň, a pokud bude fungovat jako hráz proti teroru a podobně, jsem pro. Ale musí o tom rozhodnout lidi, kteří bydlí kolem. Radar jim nelze přidělit jako kostel," vysvětlila svůj postoj.
Umělci proti radaruPodobný dojem z politiky má i Fischerová. "Když je to věcí politiků, člověk se nikdy přesně nedozví, o co jde. Vojáci přece mají v popisu práce neříkat všechno. Politici přitom mají větší odpovědnost než ostatní občané a musí žádat odpovědi na své otázky. Mám pocit, že pokud je mají, tak nám je neříkají," uvedla.
Podle ní by politici měli v otázce radaru postupovat vůči veřejnosti maximálně otevřeně. "Myslím si, že je teď čas se zaměřit na obnovitelné zdroje, a ne na nové kolo zbrojení," dodala.
Parkanové nevěřím, říká Kačer
Podle Kačera by se o radaru mělo především více diskutovat. Myslí si, že umístění radaru lze přirovnat k dalším významným historickým událostem, jako bylo například rozdělení Československa. "Radar je stejně významná událost," uvedl.
Kačer řekl, že nemá příliš důvěru k některým politikům, kteří diskusi o radaru vedou. Příkladem je podle něj ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL), která proslula v poslední době nazpíváním písně o radaru. "Aniž proti paní Parkanové něco mám, tak se mně to (informování o radaru) prostě vzpírá," dodal.
Radar americké protiraketové obrany by mohl stát asi dva kilometry od obce Míšov na Plzeňsku. Rozhodnou měření, která v této oblasti experti provedou. Některé starosty v Brdech záměr vlády nepříjemně zaskočil, vybudování základny chtějí společně zabránit.
Klaus referendum podporuje
Prezident Václav Klaus nedávno na návštěvě v Olomouci podle serveru Novinky.cz občanům řekl, že by případný zákon o referendu k radaru v žádném případě nevetoval.
"Souhlasím s názory, že by k tomuto tématu mělo být buď referendum, nebo to mělo být tématem voleb do Sněmovny v loňském roce, pokud o tomto tématu politické strany věděly," prohlásil podle serveru Klaus na setkání s lidmi.
K dopisu se však zatím nevyjádřil. "Pan prezident je na návštěvě v Polsku a vrátí se až večer. Já sám jsem se o výzvě dověděl prostřednictvím médií," řekl iDNES.cz tiskový mluvčí prezidenta Petr Hájek.
Výzvu padesáti osobností neviděl ani předseda Sněmovny Miloslav Vlček. "Jsem na dovolené," oznámil.
Do rukou se dopis dostal zatím jen šéfovi Senátu Přemyslu Sobotkovi. "Rozeslal jsem ho dalším senátorům, jak po mně v dopise žádali. Otevřených dopisů ale dostávám denně několik a vyřizuju je z pozice své kanceláře," odmítl přikládat výzvě zvláštní váhu.
Osobně ale referendum k radaru odmítá. "Od toho jsme byli zvoleni, abychom měli představu a dostatek informací k rozhodování. O radaru by měl rozhodnout parlament," řekl iDNES.cz Sobotka.
Referendum neprojde bez souhlasu ODS
Svým názorem se ostatně neliší od spolustraníků. Občanští demokraté totiž zavedení obecného lidového hlasování i vypsání speciálního referenda o radaru dlouhodobě odmítají.
Jejich koaliční partneři ze Strany zelených naopak mají posílení přímé demokracie v programu. Konání referenda dlouhodobě podporuje opoziční ČSSD.
Uzákonění referenda je ústavní změnou, a ke schválení proto potřebuje třípětinovou většinu poslanců a senátorů. ODS má přitom v obou parlamentních komorách tolik hlasů, že může sama přijetí zákona o referendu blokovat. Konání plebiscitu o radaru proto není v současnosti příliš reálné.
Většina Čechů není americkému záměru nakloněna. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění se základnou nesouhlasí více než 60 procent občanů.
