Novela zákona zakazovala zastupitelům vést organizace, které kraje či obce zřídily či majetkově ovládaly. V zastupitelstvech tak nemohli být například ředitelé škol.
Část zastupitelů, kterých se novela týkala, odešla dobrovolně, jiné odvolali jejich kolegové. Právě lidem takto zbaveným funkce dává rozsudek Ústavního soudu naději na návrat.
"Byť tito lidé se určitý čas nemohli jednání zastupitelstev účastnit, pohlíží se na jejich mandát, jako by nebyl nikdy přerušen," řekl ústavní soudce Jan Musil.
Mandát však nemohou zpětně požadovat komunální politici, kteří na něj dobrovolně rezignovali.
"Podle mého názoru je nutné přezkoumat všechna rozhodnutí zastupitelstva, kterých se nemohl odvolaný účastnit. Někdo může napadnout ta rozhodnutí, kde rozhodoval rozdíl jediného hlasu, uvedl předseda legislativní komise Svazu měst a obcí České republiky a starosta Písku Luboš Průša.
Navíc jejich mandát prakticky nezanikl. Podle Průši tak musí být lidem, kteří tyto zastupitele nahradili, odebrány všechny pravomoce. Také by náhradníci měli vrátit odměny.
Podle Josefa Mečla z katedry teorie práva a právních dějin Palackého univerzity v Olomouci ale rozhodnutí zastupitelstev zůstávají v platnosti. I podle něj musí lidé, kteří odvolané zastupitele nahradili, přijít o své pravomoci.
Odvolán ze zastupitelstva byl i Bejček, který je správcem krásenských lesů. Rozhodnutí zastupitelstva se pokoušel ihned zrušit u Krajského soudu v Plzni, ale neuspěl. Obrátil se proto na Ústavní soud, a to ještě před tím, než byla novela zrušena.
Důvodem ke zrušení změny zákona byl nezákonný způsob jejího prosazení v Poslanecké sněmovně proti vůli Senátu i prezidenta Václava Klause. Ústavním soudcům se také nelíbilo, že norma zpětně měnila výsledky voleb během volebního období. - více zde
