Ústavní soud zákon zrušil kvůli nezákonnému procesu jeho schvalování. Poslanci ji prosadili přes odmítnutí Senátu i prezidenta Václava Klause.
Senátoři totiž novelu zamítli, sněmovna ale tvrdila, že vyčerpali čas na jeho projednání. Prezident Václav Klaus chtěl ukončit jejich spory a umožnit Sněmovně nové hlasování, proto zákon zamítl. - více zde
Poslanci pak jeho veto v únoru přehlasovali a novelu prosadili. - více zde
Senátoři byli ale přesvědčeni o tom, že jejich veto novely mělo být konečné.
Nutil zastupitele k rezignaci
Novela rovněž měnila i zákony o krajských a obecních volbách. Podle české ústavy je přitom ke změnám volebních zákonů nutný souhlasu obou komor. Poslanci si však myslí, že tato podmínka se týká jen zákona o volbách do parlamentu.
Ústavní soud ale dal za pravdu senátorům.
"Nelze říci, že parlamentní volby jsou důležitější než (volby) do místních či krajských zastupitelstev," zdůvodnil ústavní soudce Miloslav Výborný, proč soud novelu považoval za volební zákon. Soudu se také nelíbilo, že norma zpětně měnila výsledky voleb během volebního období.
Novela počítala například s tím, že krajští a někteří obecní zastupitelé budou muset zveřejňovat své vedlejší příjmy, podnikání a působení ve firmách.
Zastupitelům, kteří svou funkci vykonávají na plný úvazek, navíc zakazovala pobírat odměny za práci ve firmách, které zřídil nebo majetkově ovládá kraj či město.
Proti tomu se bouřili hlavně ředitelé škol, kulturních zařízení či městských nemocnic z řad zastupitelů, které změna zákona nutí k rezignaci na jednu z funkcí. Tvrdí, že jim tak vlastně odepírá možnost být zvolen zastupitelem. - více zde
Senátorům vadilo i to, že uvolněným zastupitelům novela mění pravidla během funkčního období.
Přišli o místo
Kvůli sporné novele o střetu zájmů přišlo o mandáty mnoho zastupitelů.
Ti, kteří se bránili soudně, získají mandáty po verdiktu Ústavního soudu zpět. Ti, kteří respektovali zákon a odstoupili dobrovolně ale naději na navrácení mandátu nemají. "Soudy jsou dnešním verdiktem vázány," uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Na základě sporné novely zrušil začátkem června ředitel Krajského úřadu Jihomoravského kraje mandáty dvěma vyškovským zastupitelům. Oba totiž vedli příspěvkové organizace. Jeden šéfoval základní škole, druhý zooparku. Muži se míst v zastupitelstvu odmítali vzdát. - více zde
"Zrušil jsem to v době, kdy ten zákon platil. A to rozhodnutí ode dneška neplatí, takže já ani nic rušit nemůžu," odpověděl iDNES šéf jihomoravského krajského úřadu Jiří Crha na otázku, zda své rozhodnutí o zrušení mandátů vezme zpět.
Například na jihu Čech se sporná novela přímo dotkla 34 zastupitelů obcí. Naposledy zrušil ředitel Jihočeského krajského úřadu Jan Stránský mandáty řediteli Základní školy v Horní Plané Jiřímu Šímovi a ředitelce Základní školy v Nové Peci Marii Heřmanské.
Podle šéfa legislativního odboru Jihočeského krajského úřadu Petra Holátka vyzval krajský úřad obce, aby do 17. června předaly úřadu seznam zastupitelů, kteří nevyhovují zákonu o střetu zájmů.
"Z čtyřiatřiceti případů pět zastupitelů rezignovalo na mandát samo, dva odvolali sami zastupitelé, dva ředitel krajského úřadu a v jednom případě ukončil funkci ředitel školy," řekl Holátko.
Senát je důležitá pojistka, míní soudci
Ústavní soudci označili Senát za důležitou pojistku demokracie. Kdyby Ústavní soud dal postupu Sněmovny za pravdu, souhlasil by s omezením role Senátu při výkonu státní moci, uvedli ústavní soudci.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS rozhodnutí soudu uvítal. "Pro mě bylo velmi důležité stanovení pravomocí a vztahu obou komor parlamentu, dělba moci. Ústavní soud dal signál, že Senát má svou roli v parlamentní demokracii v ČR," řekl novinářům Sobotka.
Ze současných 13 ústavních soudců se k jednání dostavilo 12, chyběla pouze Ivana Janů.
Navrhovatele u jednání zastupoval senátor a stínový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Za Sněmovnu se jednání nikdo nezúčastnil, její vedení pouze poslalo vyjádření, že s návrhem senátorů nesouhlasí.
