Peníze za období od dubna do září 2010 měla dostat společnost ČEZ Distribuce. Částku justice stanovila podle vyhlášky o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. Muž byl vyzván k tomu, aby se do 30 dnů písemně vyjádřil k žalobě. Zároveň jej soud poučil, že jestli se bez vážného důvodu nevyjádří, bude nárok uznán, což v takové situaci umožňuje občanský soudní řád.
Muž vzhledem ke zmatkům při doručování tvrdí, že podmínky pro vydání takzvaného rozsudku pro uznání nebyly naplněny. Ústavní soudci měli stejný názor. Zdůraznili, že justice musí rozsudek pro uznání využívat uvážlivě. Je vyhrazen pro případy „lhostejné či obstrukční pasivity žalovaného“, uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Muž se však nechoval ani lhostejně, ani obstrukčně. Od soudu dostal informaci, že se uskuteční veřejné jednání, kde se bude moci proti žalobě bránit. Jednání se ale nakonec nekonalo.
Ve stížnosti muž zároveň uvedl, že rozsudek je nespravedlivý, neboť mu ukládá zaplatit na náhradě škody 197 090 korun, i když reálná škoda zjištěná znalcem nepřesáhla 5 000 korun. Podle ústavních soudců se justice skutečně musí výší škody zabývat znovu a detailněji. Pokud „extrémní disproporce“ nebude dostatečně vysvětlena a podložena, znamenalo by to porušení práva na ochranu majetku.
Ústavní soud (ÚS) loni v jiném nálezu zdůraznil, že cílem soudů musí být co nejpřesnější zjištění výše škody způsobené černým odběrem elektřiny, například prostřednictvím znaleckého posudku (psali jsme zde). Vyčíslení škody nemůže stát jen na paušálním odhadu podle vyhlášky.
Už předtím ÚS odmítl návrh na zrušení zmocňovací části energetického zákona, která umožňuje, aby vyhláška určila způsob výpočtu škody za neoprávněný odběr elektřiny. Návrh tehdy podal Okresní soud v Chrudimi. Dospěl k závěru, že současný způsob výpočtu je paušální, sankční a často neodpovídá skutečné škodě. Podle ÚS není třeba předpisy měnit, justice ovšem musí vyhlášku aplikovat s ohledem na konkrétní okolnosti, tedy tak, aby se náhrada přiblížila skutečné škodě.
