Šéf sboru náčelníků štábů americké armády Mullen uvedl, že se během nedávné cesty do Iráku přesvědčil, že tamní bezpečnostní podmínky se zlepšily víc, než očekával.
"Bezpečnost je nesporně značně lepší. Pokud bude tento trend pokračovat, očekávám, že budu zřejmě brzy na podzim schopen doporučit ministrovi (obrany) a prezidentovi další stahování vojáků," uvedl.
USA měly v Iráku donedávna na 170 tisíc vojáků. Letos začaly stahovat ty, kteří byli loni vysláni jako posily, aby zklidnili násilí v Bagdádu. Počet Američanů v Iráku nyní klesl na asi 150 tisíc lidí.
V současnosti podle agentury AP začíná 45denní období, v němž chtějí američtí vojenští velitelé detailně posoudit tamější bezpečnostní podmínky.
Podle nich však současná situace v zemi vypadá relativně optimisticky, v posledních měsících klesl počet násilných akcí a irácké bezpečnostní síly jsou stále akceschopnější.
Irácká válka je také jedním z ústředních témat letošních prezidentských voleb v USA. Zatímco demokratický prezidentský kandidát Barack Obama byl od počátku proti válce v Iráku, jeho republikánský soupeř ji podporuje. - čtěte Obama: Irák byl závažnou chybou, vojáky bych stáhl do dvou let
Obama naposledy v úterý prohlásil, že USA se příliš jednostranně angažují v Iráku, a nemají proto čas efektivně řešit jiné hrozby. Senátor opět zopakoval, že pokud by se stal prezidentem, stáhl by většinu amerických vojáků z Iráku během 16 měsíců a naopak by posílil americký kontingent v Afghánistánu. Podle McCaina se však Obamův plán na urychlené stažení vojáků rovná kapitulaci.
Spojené státy naopak uvažují, že posílí vojenskou přítomnost v Afghánistánu. Tyto spekulace dnes podle agentury Reuters potvrdil šéf Pentagonu Robert Gates.
"Pracujeme velmi tvrdě na tom, abychom byli schopni posoudit, jestli existuje možnost, jak poslat další vojáky do Afghánistánu - a to raději dříve než později," řekl novinářům. Podle něj však ministerstvo obrany zatím nedospělo k žádným konkrétním rozhodnutím.
