Obama soudí, že bojové brigády mohou odjet do léta 2010. Pak už by v Iráku podle jeho plánu zůstaly jen "zbytkové jednotky", jež by měly omezené úkoly. Například by pronásledovaly zbytky Al-Kajdy, chránily Američany a cvičily irácké bezpečnostní složky.
"Takové stažení by nebylo uspěchané," napsal senátor z Illinois. Nicméně zdůraznil opatrnost, s níž podle něj USA musejí postupovat. Při stahování musíme být stejně opatrní, jako jsme byli neopatrní, když jsme tam šli, napsal.
"Jak už jsem často říkal, všechno bych konzultoval s vojenskými veliteli a iráckou vládou, abych se ujistil, že naši vojáci byli staženi bezpečně a naše zájmy byly ochráněny."
Obama se proti irácké válce stavěl od počátku. V dnešním textu v The New York Times ohodnotil invazi z března roku 2003 jako největší strategický přehmat americké zahraniční politiky v nedávné historii.
"Od začátku jsem věřil, že bylo zásadní chybou nechat se rozptylovat od boje proti Al-Kajdě a Talibanu vpádem do země, jež nepředstavovala žádnou bezprostřední hrozbu a která neměla nic společného s útoky z 11. září," napsal.
Spojeným státům se teď podle něj naskytla "obrovská příležitost" v podobě nejnovější výzvy iráckého premiéra. Ten minulý týden poprvé řekl, že by měl být stanoven časový rozvrh pro odchod Američanů ze země. "Měli bychom se tohoto momentu chopit a začít s postupným stahováním, které už dlouho prosazuji a které je nezbytné pro dlouhodobý úspěch v iráku a pro bezpečnostní zájmy USA," uvedl Obama.
Demokratický prezidentský kandidát se pochopitelně v názorech na Irák zásadně liší od svého soupeře z tábora republikánů, arizonského senátora a válečného veterána z Vietnamu Johna McCaina. Mimo jiné v tom, že nechce stálou vojenskou přítomnost USA v Iráku.
Naopak víc vojáků - nejméně dvě další bojové brigády - by poslal do Afghánistánu. Takovou možnost podle New York Times zvažuje i Bushova administrativa, protože Taliban a další povstalci poslední dobou v Afghánistánu vystupňovali násilí.
