Vedení UNESCO už potvrdilo, že od Spojených států dostalo oficiální oznámení o odchodu z organizace, která mimo jiné rozhoduje o zápisu kulturních a přírodních památek na seznam světového dědictví. Aktivní je organizace ale také na poli vzdělávání či boje za lidská práva. Tento týden UNESCO shodou okolností volí svého nového ředitele.
„Toto rozhodnutí nebylo lehké,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí, podle kterého k němu vedla mimo jiné „nutnost zásadní reformy organizace“, ale i její „zaujatost vůči Izraeli“.
Rozhodnutí Washingtonu organizace označila za ztrátu pro „rodinu Spojených národů“. Šéfka UNESCO Irina Bokovová uvedla, že rozhodnutí Washingtonu organizace „hluboce lituje“ a označila jej za ztrátu pro „rodinu Spojených národů“. „Univerzalita je základním předpokladem pro plnění poslání UNESCO budovat mír a mezinárodní bezpečnost tváří v tvář nenávisti a násilí, bránit lidská práva a lidskou důstojnost,“ uvedla Bokovová.
Spojené státy už jednou UNESCO opustily, a to v roce 1984. Za důvod tehdy označily protizápadní politizaci a neefektivní řízení. Zpět se vrátily teprve v roce 2003. I po ohlášení vystoupení v příštím roce se budou nadále snažit podílet se na činnosti organizace jako pozorovatelský stát, aby mohly přispívat svými „názory, stanovisky a odbornými posudky“, dodala americká diplomacie.
„Rozhodnutí začne platit k 31. 12. 2018, do té doby zůstanou Spojené státy plnohodnotným členem UNESCO,“ uvádí se v dopise, který na Twitteru zveřejnila reportérka amerického serveru NPR News. Zahraniční agentury zpočátku uváděly už letošní prosinec.
News: Even as Trump admin threatens to pull out of NAFTA and Iran deal , comes word that US is withdrawing from UNESCO https://t.co/PBv4X7GTzk
Po Američanech odcházejí i Izraelci
Pár hodin po americkém prohlášení oznámila úmysl vystoupit z UNESCO i izraelská vláda. Její premiér Benjamin Netanjahu rozhodnutí Američanů podle agentury Reuters označil za „morální a statečné“ s tím, že už izraelské ministerstvo zahraničí pověřil, aby odchod z organizace začalo připravovat.
Spojené státy přestaly už v roce 2011 posílat do UNESCO příspěvky poté, co se členem stala Palestina. USA přitom v minulosti byly největším plátcem příspěvků organizace. V současnosti organizaci dluží podle agentury AP kolem 550 milionů dolarů (12 miliard Kč).
Ke stejnému kroku tehdy přistoupil i Izrael, který se před časem se také rozhodl snížit i své další příspěvky do OSN na protest proti tomu, že UNESCO uznalo staré město v Hebronu a hrobku patriarchů za palestinské dědictví, což Židům podle Izraele upírá jejich roli v této části dnešního Západního břehu Jordánu (více zde).
To však byl jen jeden z kroků, které Izrael považuje za překrucování historie. UNESCO židovskou zemi pobouřilo i v loňské rezoluci z pera arabských zemí, která pro jeruzalémskou Chrámovou horu používala pouze muslimské názvy a kritizovala Izrael za kroky, které narušují posvátnost a nedotknutelnost oblasti.
Chrámová hora je přitom posvátným místem nejen pro muslimy, ale i pro židy. Právě tam totiž stával Chrám, podle kterého se hora jmenuje. Chrám zničili Římané až na jeho západní zeď. Tu svět zná jako slavnou Zeď nářků.
Protiizraelské postoje organizace několikrát kritizovali i čeští poslanci, kteří „nenávistnou rezoluci“ odsoudili a letos v květnu vyzvali vládu k pozastavení placení členských příspěvků organizaci. Formulace v rezoluci podle většiny zákonodárců odporují neutrálnímu a mírotvornému charakteru OSN, diskreditují UNESCO a posilují antisemitské tendence (více zde).
