Úměrně k tomu - ze 48 na 40 procent - klesl počet lidí, kteří uvádějí, že žádný rasismus nepociťují. Zpráva byla zveřejněna k úternímu Mezinárodnímu dni boje za odstranění rasové diskriminace. Dokument komise předala vládě premiéra Dominiqua de Villepina.
Její autoři na druhé straně citují z materiálů francouzského ministerstva vnitra, podle nichž počet rasisticky motivovaných násilností a výhrůžek klesl loni proti předloňsku o 22 procent a počet podobných antisemitských projevů o 48 procent.
Generální tajemník komise Michel Forst ale zároveň poukázal na to, že počet obětí nijak zvlášť neklesl. Komise vyslovuje zneklidnění i nad tím, jak vysoký podíl má na těchto činech krajní pravice - té se přičítá odpovědnost za 43 procenta z nich.
Dalším zdrojem zneklidnění je pro autory zprávy "ochabování mobilizace francouzské veřejnosti proti rasismu, antisemitismu a xenofobii".
Otázku rasismu ve Francii znovu oživily podzimní bouře na předměstích, na nichž se velkou měrou podíleli potomci arabských a černošských přistěhovalců, kteří se cítí vylučováni ze společnosti a nevidí v ní pro sebe perspektivu. - vše o nepokojích zde
Ve Francii, která má 62 milionů obyvatel, žije podle odhadů pět milionů Arabů a stejný počet černochů. Obě skupiny jsou i podle oficiálních přiznání v mnoha ohledech diskriminovány. Počet Židů se odhaduje na 700 tisíc.
Oficiální údaje ani o jedné z těchto menšin nejsou k dispozici, protože zákon nedovoluje shromažďovat údaje o rasové a etnické příslušnosti občanů.
