Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

SPECIÁL: Přistěhovalci rozpoutali násilí ve Francii

  12:32aktualizováno  3. ledna 2006 10:04
Tisíce vypálených automobilů, desítky zraněných policistů a stovky zatčených mladých radikálů. Taková je bilance pouličních násilností, které už tři týdny sužovaly Francii. Jiskry nepokojů se dostaly i do Belgie a Německa. Vše trvalo tři týdny.

Hořící automobil ve čtvrti Le Blanc-Mesnil - Lidé sledují hořící automobil v pařížské čtvrti Le Blanc-Mesnil. | foto: Franck PrevelReuters

INFOGRAFIKA: Místa nepokojů ve Francii

Vše začalo ve čtvrtek 27. října ve čtvrti Clichy-sous-Bois, kde žijí především chudí přistěhovalci z Afriky. Dvojice mladíků se na údajném útěku před policií schovala do transformátoru, kde však našla smrt.

Hasiči likvidují požár skladiště ve čtvrti Le Bourget

Vypukly lokální nepokoje, které ještě před pár dny příliš nevzrušovaly ani samotné Pařížany. "Kdybych nečetla noviny a nesledovala zprávy, tak vůbec o ničem nevím," řekla iDNES ještě 3. listopadu Češka Marie Hotařová, která ve francouzské metropoli studuje.

Francouzský ministr vnitra Nicolas SarkozyNásilí se však šířilo i do dalších přistěhovaleckých čtvrtí. Horký olej přilil do ohně nepokojů i ministr vnitra Nicolas Sarkozy, který obyvatele bouřících se čtvrtí označil za "pakáž". Navíc vyhlásil vůči násilníkům nulovou toleranci. Nepokoje každým dnem sílí a rozšířily se do mnoha částí Francie. - viz infografika

Z několika desítek zapálených aut se postupně staly stovky. Doplatili na to přitom většinou chudší lidé. "Nemají na garáž, proto parkují na ulici. Nedá se bydlet na předměstí a nemít auto," vysvětlil iDNES situaci Jiří Slavíček, dlouholetý spolupracovník Českého rozhlasu v Paříži.

Popelem lehla i řada budov - nechyběly mezi nimi školy, nákupní centra a dokonce i policejní stanice.

Francoužští zákonodárci dokonce reaktivovali zákon o výjimečném stavu z roku 1955, který umožnil prefektům departamentů a starostům měst vyhlásit například zákaz nočního vycházení. Prezident Jacques Chirac jeho platnost zrušil počátkem ledna.

Konečná bilance násilí v ulicích se vyšplhala na takřka 9000 vypálených automobilů, desítky zraněných, stovky zatčených a na 120 vyhoštěných cizinců.

Předměstí Paříže: radikálové a vysoká nezaměstnanost
Ozývají se první hlasy, že Francie doplácí na svoji otevřenost vůči imigrantům. Předměstí Paříže, kde žijí především rodiny přistěhovalců, sužuje vysoká nezaměstnanost a mládež trápí takřka nulová budoucnost.

"Žije tam přes 60 procent obyvatel mladších třiceti let, ale nezaměstnanost tam přesahuje 40 procent," popsal Slavíček sociální poměry v příměstských částech metropole.

Nelichotivou situaci potvrdili iDNES i další lidé. "Části města jako Clichy-sous-Bois či Saint-Denis jsou taková ghetta," tvrdí například Čechofrancouz David Michaud. "Hořící auto není v těch oblastech nic výjimečného," doplňuje ho Klára Notaro z Českého centra v Paříži.

Právě tyto faktory jsou podle mnohých podhoubím pro působení radikálních islámských organizací a začátkem pro vznik "výbušné směsi", která nyní explodovala.

Bude se násilí šířit Evropou?
Radikálové vystrkují růžky i v okolních zemích. První automobily hořely v Bruselu i v Berlíně.

Bruselany vyděsily hořící auta ve čtvrti St. Gilles, obyvatelé Berlína své zraky směřují ke čtvrti Moabit. Právě nepokoje v okolí Paříže si vzali tamní radikálové za vzory. "Rozpoutáme stejnou válku jako ve Francii," vzkázali veřejnosti.

Chronologie nepokojů

  • 27. října 2005- Dva mladíci tmavé pleti se ve čtvrti Clichy-sous-Bois na předměstí Paříže schovali v trafostanici před údajnou policejní hlídkou. Zemřeli po zásahu elektrickým proudem.
  • 2. listopadu 2005- Výtržníci postřelili policistu a hasiče. Násilí se rozšířilo i na další předměstí metropole.
  • 3. listopadu 2005- Násilí se poprvé dostalo mimo hranice pařížské aglomerace: zasáhlo Dijon na východě Francie.
  • 4. listopadu 2005- Vlna výtržností zasáhla Bordeaux, Štrasburk, Rennes, Toulouse či Lille.
  • 6. listopadu 2005- K situaci v zemi se poprvé vyjádřil prezident Jacques Chirac. "Obnovení bezpečnosti je pro nás absolutní prioritou," řekl do televizních kamer.
  • 7. listopadu 2005- V nemocnici zemřel 61letý muž, kterého několik dní předtím napadl jeden z výtržníků. Byl první obětí násilí. - více zde
  • 8. listopadu - Francouzská vláda reaktivovala zákon o výjimečném stavu z roku 1955. Ten umožní zakázat noční vycházení až na 12 dnů. - více zde
  • 9. listopadu 2005- Ministr vnitra Nicolas Sarkozy nařídil prefektům, aby vyhostili cizince, kteří se podíleli na nepokojích. Zatím se to týká 120 lidí. - více zde
  • 17. listopadu 2005- Pouliční válka oficiálně skončila. Počet hořících aut se vrátil k normálu. - více zde
  • 3. ledna 2006 - Prezident Jacques Chirac rozhodl o deaktivaci zákonu o výjimečném stavu. - více zde
Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Volby 2017 na iDNES.cz
ON-LINE REPORTÁŽ: Volby do Poslanecké sněmovny

Dostane se do Poslanecké sněmovny nějaká nová strana? Kdo se stane vítězem? A jaká bude letos volební účast? Sledujte on-line reportáž na iDNES.cz.  celý článek

Jihlava
100 POHLEDŮ: Baráčky v Jihlavě jak lepidlem k sobě přilepené

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.