Pětici příslušníků afghánského radikálního hnutí Tálibán, zahrnující bývalého ministra, vojenského velitele povstalecké armády, přítele Usámy bin Ládina či strůjce masakrů, propustily Spojené státy v roce 2014 v rámci výměny za amerického vojáka Bowe Bergdahla zajatého povstalci. Skupina nebezpečných teroristů se poté přesunula do Kataru. Zapojení do neoficiálního politického zastoupení v Kataru má nyní pětici umožnit větší svobodu pohybu.
V Kataru podle místních úřadů v současnosti žijí asi tři desítky tálibánských vůdců, na které dohlíží místní vláda.
Do řad Tálibánu se před několika dny opětovně vrátil i jeden ze zakladatelů hnutí Abdul Ghaní Baradar, kterého vojáci USA a Pákistánu zadrželi v roce 2010 při společné operaci. Baradar až do svého propuštění pobýval v pákistánské vazbě.
Tento vývoj navazuje na dvě kola jednání mezi zástupci Tálibánu s americkými diplomaty, kteří dostali v létě od amerického prezidenta Donalda Trumpa pokyn k zahájení mírové debaty. V ideálním případě by měla přispět ke konci sedmnáct let trvajícího konfliktu v Afghánistánu. Jaký vliv bude mít na mírový proces zapojení zmíněné pětice či propuštění Baradara, zatím není jasné.
Všech šest mužů bylo v minulosti hlavními představiteli Tálibánu, kvůli pobytu ve vězení se do jeho činnosti po řadu let vůbec nezapojili. Během jejich nepřítomnosti navíc Tálibán prošel dvěma zásadními změnami ve vedení.
Podle listu The New York Times je možné že má jejich návrat posloužit ke zmírnění vlivu jednoho z tálibánských vůdců Sirajuddína Hakkáního, který má na svědomí nejbrutálnější válečné útoky.
Neshod se nebojíme, reaguje Talibán na návrat bývalých vůdců
Někteří analytici poukazují na to, že by mohl návrat bývalých vůdců uvnitř současného Tálibánu vyvolat neshody. Hnutí však takový účinek neočekává.
„Tito lidé mohou sehrát pozitivní roli v politice a vedení hnutí je hluboce respektuje,” říká tálibánský vojenský velitel mulla Širín Hamídi, který pro jednoho z pětice mužů dříve sloužil jako vedoucí ostrahy.
Vojáky z Afghánistánu nestáhneme, spojence nezradíme, řekl premiér |
„Kdyby se vedení těchto mužů obávalo, neumožnili by jim zapojení do politiky. Všichni jsme oddáni našemu poslání, ať už jsme staří nebo nový,” dodal.
Podle analytika Borhana Osmana z Mezinárodní krizové skupiny zatím není jasné, jakou roli Američané sehráli nejen v případě Baradarova propuštění, ale také v zapojení bývalých guantanámských vězňů do politiky. Obě akce nicméně přisuzuje právě nedávným jednáním mezi Spojenými státy a Tálibánem, kterého se podle něj zúčastnil i Pákistán.
Tálibán si může do týmu vybrat koho chce, zaznělo z Kataru
„Talibán si dlouho kladl otázku, proč byla svoboda vězňů propuštěných z Guantánama po příjezdu do Kataru omezena. Některým povstalcům kvůli tomu nepřipadal jejich příjezd do země jako velké vítězství. Jejich návrat na scénu by mohl tyto obavy rozptýlit,“ vysvětluje Osman. Podle něj je přizvání bývalé tálibánské elity pro povstalce velmi racionálním způsobem jak posílit svůj tým vyjednavačů.
Afghánská armáda krvácí rychleji než dříve, západní strategie selhává |
Podle Mutlaka bin Madžida Kahtáního, zvláštního vyslance Kataru pro boj s terorismem a zprostředkování řešení konfliktů, učinila Trumpova administrativa správné rozhodnutí, když se s Tálibánem rozhodla mluvit přímo a pokusila se tím vyhnout vojenskému řešení.
Zdůraznil, že každá strana má právo rozhodnout o tom, kdo ji bude při jednání zastupovat. Přizvat bývalé trestance je tak podle něj čistě věcí Tálibánu. „Není to naše rozhodnutí a není to ani rozhodnutí Spojených států. Mohou si do týmu vybrat, koho chtějí,“ říká Kahtání.
Kahtání tvrdí, že zapojení guantanámských vězňů do mírové debaty může mít i pozitivní dopad. „Vzhledem k tomu, jakou roli tito lidé v minulosti sehráli, mohou mít na usmíření pozitivní vliv. Afghánská vláda neměla s tímto rozhodnutím problém -chápe, jaký to má význam. Doufáme, že i Američané pochopí, že to může mít příznivý vliv na jednání,“ uzavírá Kahtání.
V afghánském regionu Ghanzí pokračují intenzivní boje
