Taliban prodává nejhledanějšího teroristu

Afghánské fundamentalistické milice Taliban jsou ochotny zbavit se nejhledanějšího teroristy světa - Usámy bin Ládina. Požadují však za to mezinárodní uznání, chtějí být považovány za legitimní vládu Afghánistánu. "Doufáme, že nová americká vláda bude pružnější a bude nás kontaktovat," prohlásil pro britský deník The Times talibanský ministr zahraničí Vakíl Ahmad Mutavakkil. USA vyvíjejí už mnoho let úsilí, aby neblaze proslulého teroristu, jehož obviňují z řady atentátů, dostaly před soud.

Talibanský ministr zahraničí v rozhovoru pro The Times rovněž bez bližších podrobností uvedl, že novému prezidentu USA Georgovi Bushovi napsal dopis. Taliban by podle tohoto deníku Ládina nejspíše vyhostil do třetí země. Ńení však zatím jasné, do jaké. Nejčastěji se v této souvislosti zmiňuje Pákistán.

Pákistán Ládina nechce
Pákistánský vojenský vůdce generál Parvíz Mušaraf se vyjádřil souhlasně, že zbavení se Ládina do nějaké třetí země je chvályhodným cílem, ale zároveň zdůraznil, že Pákistán by hledaného teroristu nepřijal. Zatím tedy není jasné, kdo by saúdskému miliárdáři, na jehož hlavu byla vypsána odměna 5 milionů dolarů, poskytl útočiště.

Mušaraf napsal přímo talibanskému vůdci Mulla Muhammadovi Umarovi a požádal ho, aby nějakým způsobem zareagoval na mezinárodní obavy ohledně Ládinovy přítomnosti v Afghánistánu. Pákistán je nejbližším spojencem konzervativní vlády Talibanu.

'Saúdskoarabský král teroru'
Miliardář saúdskoarabského původu Usáma bin Ládin je podezřelý z autorství série protiamerických pumových atentátů, zejména proti velvyslanectvím Spojených států v keňském Nairobi a tanzanském Dáresalámu v létě 1998, při nichž zahynulo přes 220 lidí včetně 12 Američanů.

Čtyři muži, podezřelí z příslušnosti k bin Ládinově síti, jsou v souvislosti se zmíněnými atentáty nyní souzeni v New Yorku.

Spojené státy rovněž několikrát vyslovily podezření, že bin Ládin stojí rovněž v pozadí atentátu na americký křižník USS Cole u jihojemenského přístavu Aden v říjnu minulého roku. Po útoku, při kterém do americké lodi tehdy narazil člun se sebevražednými útočníky a nákladem 227 kilogramů výbušnin, zahynulo sedmnáct námořníků a přes třicet jich bylo zraněno.

Taliban ovládl Afghánistán
Taliban dobyl hlavní město Kábul na podzim 1996 a od té doby se mu podařilo ovládnout přibližně 90 procent území Afghánistánu, na němž uplatňuje nejstriktnější podobu islámského práva šaría, jímž diskriminuje především ženy.

Mezinárodní společenství islámský fundamentalistický režim Talibanu neuznává. Výjimkou jsou pouze sousední Pákistán, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie. OSN na Taliban uvalila sankce a to především kvůli ochraně, kterou teroristovi bin Ládinovi poskytuje.

V lednu minulého roku uznalo hnutí Taliban 'nezávislost' Čečenska a vládu prezidenta Aslana Maschadova. Čečensko posléze otevřelo v Afghánistánu diplomatickou misi.

Taliban (správný český přepis je Tálibán (=studenti). Úplný název je Tálibáne hakk (=studenti, kteří touží po pravdě /hakk=pravda, bůh). Taliban je militantní totalitní hnutí s výraznými nacionalistickými rysy, jehož hlavním zaměřením v Afghánistánu bylo zastavit občanskou válku a nastolit islámský režim sunnitského směru.
Příslušníci Talibanu jsou převážně Paštunové z kmenových svazů Duráníů a Ghilzajů z jižního Afghánistánu, vyznávající ortodoxní směr sunnitského islámu. Na územích, která ovládli, zavedli islámský stát řízený podle zásad islámského práva šaría.
Všude, kde se příslušníci Taliban ujali moci, zavedli za pomoci puristického výkladu islámu přísné pořádky a krutou interpretaci islámského práva: uzavřeli dívčí školy, ženám zakázali pracovat mimo domov, popravují obchodníky s drogami, zlodějům nechávají veřejně amputovat ruce, bičují ženy přistižené při nesprávném mužském doprovu; vlasy muslimům nesmějí padat do čela: dlouhé vlasy totiž brání v doteku se zemí při modlitbě; muži bez plnovousu nemají šanci na jakoukoli kariéru.

 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video