Přestože toto nařízení vlastně není v Afghánistánu ničím novým, tak teď se Taliban rozhodl, že bude jeho dodržování přísně sledovat.
Většina mužů v Kábulu totiž pět modliteb nedodržovala a uváděla prozaické důvody: není možné ve vyžadovanou dobu například přerušit práci.
Proto vláda už před časem kupříkladu rozhodla, že kábulští obchodníci mají nařízeno uzavřít své krámky po dobu modliteb.
Trhovcům, kteří se snaží obchodovat i v čase určeném pro modlení, hrozí tresty ve formě pokut či několikadenního uzavření živnosti.
Náboženská policie, oficiálně označována jako oddělení pro podporu ctnosti a ochranu před neřestí, upozornila na povinnou účast při modlitbách prostřednictvím tlampačů instalovaných na mešitách.
Formy trestů pro ty, kdo neuposlechnou, nebyly zatím uvedeny, stejně jako jejich výše. "Na muže, kteří se nebudou účastnit modliteb, mají upozornit sousedé," říká jeden obyvatel Kábulu.
Fundamentalisté, kteří prosluli důslednou snahou o zavedení ortodoxního islámského režimu, obsadili hlavní afghánské město Kábul v září 1996 a v současnosti ovládají téměř devadesát procent země. Na území, kde vládnou, zavedli tu nejpřísnější variantu islámského zákoníku šaría, která nemá v současnosti ve světě obdoby. "Jsou při tom často porušována lidská práva," praví se pravidelně ve zprávách OSN.
Proto vládu Talibanu oficiálně uznal pouze Pákistán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
Kvůli tvrdému vyžadování nejrůznějších zákazů a příkazů však opustily Kábul v posledních letech desetitisíce lidí. Například zcela zmizela sikhská menšina, která ještě počátkem devadesátých let čítala 5000 osob. Také humanitární organizace a OSN měly problémy se zaměstnáváním žen v Afghánistánu.
1. února 1999
