Čtvrť ve Stockholmu měla být vzorem integrace, stalo se z ní ghetto

  11:47aktualizováno  11:47
Stockholm (od zpravodaje MF DNES) - Čtvrť Rinkeby vznikla před lety jako sociální projekt pro přistěhovalce. Jenže plány ztroskotaly. Napětí mezi starými a novými přistěhovalci je tady nepřehlédnutelné, Švédové se místu raději vyhýbají. Politici by teď rádi dohnali veřejnou diskuzi, tématu se však mezitím chopila krajní pravice.

„Večer potřebují povyražení, takže někoho zmlátí nebo třeba podpálí auta,“ stěžuje si jeden ze starých přistěhovalců na chování těch nových. | foto: Profimedia.cz

Je to jen nějakou čtvrthodinu jízdy metrem ze stockholmského centra. Ale v těchto místech, dvě stanice od konečné linky číslo deset, začíná jiný svět.

Ve stockholmské čtvrti Rinkeby to vypadá, jako by si dali dostavení imigranti všech národností a vyznání. U výstupu z metra, zdobeného na stěnách orientálními arabeskami, diskutují muslimské ženy v tmavých hidžábech, jejich manželé pokuřují na chodníku v rohu malého náměstí. Švédi tady nevystupují, už tady dávno ani nebydlí. Také by se tady už hodně těžko vyznali. Nápisy jsou v arabštině či turečtině.

O kus dál smlouvá indický obchodník o cenu koberce, před islámským duchovním centrem si rozložili stánek ke kampani k nedělním parlamentním volbám sociální demokraté. Celé Rinkeby, jedna ze švédských uzavřených čtvrtí neboli no-go zón, je tak trochu jejich dílo.

Vzniklo před lety jako sociální projekt, už dopředu se počítalo, že tady budou žít přistěhovalci. Jenže jich přibývalo stále víc. Nikdo nepočítal s tím, že tady vznikne ghetto s více než padesátiprocentní nezaměstnaností.

Fotogalerie

Vládní sociální demokraté premiéra Stefana Löfvena tak jsou před volbami v defenzívě. Jejich projekt se nepovedl. Premiér přesto opakuje, že Švédsko stojí dál na liberálních hodnotách a otevřené imigrační politice. Jiné strany se ale od ní zvolna odklánějí. Připouštějí, že nemají po ruce recept, jak roky přehlížené problémy v místech, jako je Rinkeby, napravit.

Kam Švédi nechodí

„Aina“, jak zní v Rinkeby místní slangový výraz pro policii, sem málokdy přijde na obhlídku. Muži zákona nemají zájem navštěvovat zbytečně často no-go zónu, kde nemají žádnou autoritu. Takže si tu každý dělá, co chce.

Švédská no-go zóna na vlastní kůži. Kladno je horší, říká český student

Pětadvacetiletý Selim Mehmet, mladý obchodník s vodními dýmkami, tureckého původu a se švédským občanstvím, s tím není spokojen.

„Dlouho tu v Rinkeby byl klid, jenže lidé z Blízkého východu, kteří přišli v posledních letech, přinesli jen potíže,“ říká opatrně. Ukazuje na arabské mladíky, kteří celý den diskutují na lavičce a zjevně se nudí.

„Večer potřebují povyražení, takže někoho zmlátí nebo třeba podpálí auta,“ říká Mehmet. Mladšího bratra prý raději po škole doprovází. Stejný problém trápí i jiná švédská města, jen za loňský rok shořelo v zemi dvě stě čtyřicet aut. Napětí mezi starými a novými přistěhovalci je tady nepřehlédnutelné. Podle místních to vře hlavně mezi Syřany a Afghánci.

Sídliště je přitom na první pohled úhledné, na dlážděných chodnících je čisto. Pěti- až sedmipatrové domy vymezují strohé obdélníkové plochy, ale vypadají přes den příjemně a útulně. Prostranství mezi nimi oživují dětská hřiště. Architekti tu odvedli dobrou práci, za zmíněné potíže určitě nemohou.

„Je třeba asi nějaký čas, aby se Švédsko s imigrací vypořádalo, v konečném účtu mu hodně mladých lidí určitě bude užitečných,“ říká před malým hloučkem sympatizantů Mohamed Nuur, kandidát levice do nedělních voleb. Potíž je v tom, že lidé z poslední utečenecké vlny před třemi lety nemají žádnou kvalifikaci, často ani neprošli základní školou.

I o tom se diskutuje v čajovně Kvarnen, kde posedávají starší muži a sledují kampaň na malém náměstí. „Pivo tady nevedeme, jedině čaj a kávu,“ říká viditelně pohoršený majitel, když se jeden z příchozích mladíků dožaduje alkoholu. I podle starších imigrantů je ale třeba mít s mladými trpělivost.

Švédové volí parlament, čeká se rekordní úspěch nacionalistů

Nevyhlášená prohibice ale nebrání tomu, aby se Rinkeby stalo navečer nepříjemným prostorem. „Určitě bych nedoporučil žádné ženě, aby se tu procházela po setmění samotná,“ říká obchodník Mehmet k dotazu, jak je to se zprávami o vysoké kriminalitě v těchto místech.

Nelichotivá pověst Rinkeby se rozšířila po Švédsku do té míry, že už to není jen pouhý název jedné čtvrtě. Podle profesorky Ully-Britt Kotsinasové ze Stockholmské univerzity se stal výraz synonymem pro sociálně vyloučená imigrantská předměstí. „Je výrazem pro tamní subkulturu, která je jiná než ve zbytku Švédska,“ vysvětlila.

Podobné je to ve Francii, kde stačí říct výraz pro předměstí „banlieues“ a každý už si ho ztotožní s imigrantskými periferiemi velkých měst, jako jsou třeba pařížská Nanterre či Mantes-la-Jolie. Je tu ale rozdíl. Zatímco v migrantských čtvrtích na kraji Paříže či v berlínském Kreuzbergu stále žije mnoho starousedlíků, v Rinkeby to neplatí. Je to čtvrť, kam Švédi nechodí.

„Chyběla veřejná diskuze“

Rinkeby se stalo symbolem nenaplněných nadějí. Švédi se snažili desítky let budovat vzorový model společnosti, prosperující, egalitářské a vstřícné k imigraci.

Úřady se snaží dělat vše možné, aby v Rinkeby zabránily vandalismu a občasnému výbuchu násilí. Odstraňují elektronické informační tabule, aby je nemohl nikdo rozbít, organizují pro místní mládež vzdělávací kurzy, dokonce jim nabízejí hraní kriketu a staví kriketové haly, aby se třeba Afghánci a Pákistánci cítili ve Švédsku co nejvíc jako doma.

Není to ale moc platné. Hoří auta, sexuálních deliktů loni přibylo o deset procent a někdy to vypadá, jako by se do poklidných severských ulic přenesla válka z Balkánu či Sýrie. Přibývají desítky výbuchů ručních granátů, které sem imigranti pašují a slouží jim pak jako munice pro přistěhovalecké gangy, kterých evidují kriminalisté několik stovek.

„Myslím, že jsme o těchto věcech v minulosti málo veřejně diskutovali, až se věci vymkly kontrole,“ míní Oli Gustafsson, mladý příznivec středopravé strany Umírněných.

Tradiční pravice chce napřed vyřešit integraci přistěhovalců, kteří už v zemi jsou, teprve potom zvát do země další. Potíž pro vádu je ale v tom, že krajně pravicoví Švédští demokraté mezitím zjemnili svůj slovník – a říkají v podstatě to samé. Podpořit se je chystá dvacet procent Švédů, takže se v neděli čeká hodně vyrovnaný souboj obou pravicových stran a Löfvenových sociálních demokratů.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec lže, chci vypovídat, říká Babiš mladší. Premiér dál mluví o kampani

Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém profilu fotky syna Andreje, mají ho...

Babišův syn Andrej napsal v e-mailu pro Seznam Zprávy, že si přeje být telefonicky v kontaktu s českou policií...

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Demisi, demisi, znělo Václavským náměstím. Lidé volali po konci Babiše

Demonstrace za demisi premiéra Andreje Babiše na Václavském náměstí v Praze....

Na Václavském náměstí v Praze se konala demonstrace požadující odstoupení premiéra Andreje Babiše z funkce. Na místě se...

Tisíce lidí demonstrovaly v Praze, žádaly Babišovu demisi

Demonstrace při oslavách výročí 17. listopadu za odstoupení premiéra Babiše

Výročí 17. listopadu provázely demonstrace po celém Česku. Tisíce lidí se sešly v Praze na Staroměstském a Václavském...

Nikdy neodstoupím, ať si to všichni zapamatují, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš hovoří na tiskové konferenci o kauze údajného únosu svého...

Premiér Andrej Babiš během briefingu na letišti v Kbelích před odletem do Bruselu prohlásil, že navzdory výzvám...

Další z rubriky

Vyhodnocení vraždy Chášukdžího je předčasné, domnívá se Trump

Saúdskoarabský novinář Džamál Chášukdží na snímku z roku 2014

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je vyhodnocení vraždy saúdskoarabského investigativního novináře Džamála...

Protesty proti dražšímu benzínu ve Francii mají jednu oběť, srazilo ji auto

Demonstranti blokují silnici z Paříže do Bruselu (17.11.2018)

Přes 120 tisíc lidí protestovalo v celé Francii proti plánovanému zvýšení cen pohonných hmot. Tam, kde demonstranti...

Macron: Nacionalismus se vrací, ale Německo tohoto démona přemohlo

Macron v německém parlamentu (Berlín, 18.11.2018)

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve Spolkovém sněmu vyzval Německo, aby v době nového nacionalismu udělalo Evropu...

Najdete na iDNES.cz