Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko novými tajnými střelami reaguje na Čínu, tvrdí expert

  13:34aktualizováno  13:34
Podezření, že Rusko porušuje odzbrojovací dohodu o střelách středního doletu, trvá řadu let. Pravým důvodem tajného vývoje Moskvy může být Čína. Ta není svázána žádnou smlouvou, což u Ruska vyvolává nervozitu, tvrdí odborník na vývoj nukleárních zbraní, jejich kontrolu a odzbrojení Petr Suchý z Masarykovy univerzity.

Nové rakety se prý hodně podobají odpalovacím zařízením taktických raket Iskander (na snímcích). | foto: Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0

Může Moskva skutečně porušovat odzbrojovací dohodu (o nových střelách jsme psali zde)?
S velkou pravděpodobností ano. Podezření z porušování smlouvy INF Ruskem trvá už řadu let. Dlouhodobě také klesá podpora smlouvy na ruské straně. Rusko ji považuje za přežitou a komplikující jeho manévrovací prostor v oblasti balistických nosičů a střel s plochou dráhou letu se středním doletem (500 - 5 500 km). Pokud se Rusko dostalo do fáze produkce, testování a rozmísťování uvedené střely s plochou dráhou letu, je to alarmující a flagrantní porušení principů smlouvy.

Jestliže měl Washington podezření už déle, proč s Moskvou nejednal už dříve, tedy ještě před zhoršením vzájemných vztahů v souvislosti s ruskou anexí Krymu?
Současný stav je nejen důsledkem sílících tendencí prezidenta Putina testovat, kam až ho USA a NATO nechají zajít. Je rovněž výsledkem poměrně žalostné Obamovy politiky vůči Rusku, jež začala naivním resetem, nekritickými snahami o kontrolu zbrojení za každou cenu, nereálnými iniciativami typu Pražská agenda (označují se tak dvě události: projev prezidenta USA Baracka Obamy o jeho vizi světa bez jaderných zbraní v dubnu 2009 a podpis nové dohody mezi USA a Ruskem o snižování počtu strategických jaderných zbraní v dubnu 2010, pozn. red.) a skončila zcela v troskách, aniž by ale administrativa měla dost sil a především odvahy adekvátně konfrontovat Ruskou federaci právě v otázce dodržování INF.

Dohoda INF

Sovětsko-americká smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu v Evropě, která vstoupila v platnost roku 1988, zakazuje rozmísťování pozemních raket s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Ustanovení dohody naplnily obě signatářské země v roce 1991.

Je možné dohodu, která před lety prakticky vyřadila celou kategorii zbraní, ještě nějak zachránit?
Nyní je třeba dát Rusku jasnou volbu. Buď může od smlouvy odstoupit, na což má samozřejmě právo, pokud tak chce učinit (podobně jako USA, když vypověděly smlouvu ABM o omezeních systémů antibalistických raket použitých proti raketovým nukleárním zbraním), nebo ji musí respektovat. Podvádění není cesta. I když v oblasti kontroly zbrojení a odzbrojování vidíme, že mnohdy je to cesta poměrně úspěšná, dlouhodobě a záměrně zvolená. Uvidíme, jak bude reagovat současná Trumpova administrativa, zda dokáže dostat ruskou stranu k jednáním, při nichž by byl domluven jasný a transparentní postup ohledně dalšího osudu smlouvy.

Kreml ale kritiku odmítá s tím, že se mezinárodních smluv drží.
Rusko samozřejmě bude argumentovat svojí nejistotou a vojenskou inferioritou i budováním protiraketové obrany NATO. Na druhou stranu zřejmě dále bude zastírat skutečnost, že je to zejména velmi dynamický rozvoj čínských nosičů středního doletu, který u Ruska vyvolává velkou nervozitu.

Čína, na rozdíl od Ruska a USA, nečelí žádným smluvním omezením, počty svých nosičů, a to nejen této kategorie, stále navyšuje a navíc její střely středního dosahu mohou ohrozit některé asijské základny, na nichž má Rusko rozmístěné své interkontinentální balistické střely (ICBM).

Jak by tedy měly Spojené státy reagovat? Lze vůbec očekávat nějaký silný krok ze strany nového prezidenta Donalda Trumpa, nebo by to bylo v rozporu s jeho proklamacemi o dialogu s Ruskem?
Smlouva může být zrušena (měla neomezenou platnost), nebo ponechána v současném formátu, na čemž ale Rusko nemá zájem. Čistě teoreticky, v dnešní realitě je to ale velmi nepravděpodobné, by mohla být modifikována tak, že by k ní přistoupila i Čína. Ta o to, alespoň prozatím, z pochopitelných důvodů vůbec nestojí.

Rusko tajně rozmístilo novou střelu s plochou dráhou letu, tvrdí NY Times

Další variantou je modifikace smlouvy, v současnosti zcela zakazující vývoj, produkci, testování a rozmísťování střel s doletem mezi 500 km až 5 500 km v globálním měřítku tak, že bude povoleno jejich rozmístění třeba na asijském kontinentu. Pokud Rusko bude mít v úmyslu tyto prostředky rozmisťovat v evropské části a zaměřovat je na cíle na území členských států NATO, pak bude skutečně zapotřebí, aby Aliance vyslala jasný a silný signál, že je ochotna a schopna postupovat recipročně. Není to jen americký problém. USA jsou zcela mimo dosah těchto systémů. Zda toho NATO skutečně schopno je, zůstává otázkou. Snaha Alianci dále polarizovat a štěpit je jedním z cílů současné ruské politiky a může k němu napomáhat i současné ruské podvádění.

A co když k nové dohodě nebo úpravě té stávající nedojde?
Je třeba na situaci nahlížet v kontextu ruského pohřbení smlouvy o konvenčních silách v Evropě, jeho výrazné převahy v segmentu taktických jaderných zbraní a jejich nosičů, poměrně razantní a ambiciózní modernizace všech tří složek ruské strategické triády. USA a NATO se politikou sebeklamu a zbožných přání, dostaly do složité situace, z níž je třeba hledat cestu ven a to pomocí široké škály nástrojů, diplomatickými počínaje.

Pokud nebudou efektivní, je zapotřebí začít diskutovat adekvátní reciproční opatření. Z historie studené války víme, že toto na Rusko zabírá mnohem lépe než různé deklarace a diplomatické nóty. A samotná smlouva INF je toho nejlepším důkazem.

Autor: natoaktual.cz


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Postoj Pirátů ke kandidátovi ANO se mění. Kvůli SPD a komunistům

Vedení Pirátů komentuje povolební vyjednávání. (31. 10. 2017)

Piráti budou o víkendu znovu hlasovat o tom, zda mají na šéfa Sněmovny podpořit kandidáta ANO Radka Vondráčka, a to...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Ruský „důkaz“ o americké podpoře IS byl podvrh. Šlo o záběr z videohry

Srovnání: vlevo údajný záběr konvoje islamistů zveřejněný ruským ministerstvem...

Ruské ministerstvo obrany obvinilo USA z podpory Islámského státu a dokládalo to v úterý na svých facebookových a...

Armádní speciál s týmem lékařů zachránil tříměsíční dívenku ze Slovenska

Novorozeně cestuje letounem CASA ve speciálním inkubátoru do Prahy

Unikátní záchranný let má za sebou armádní letoun CASA. Se speciálním týmem lékařů a zdravotnickým vybavením na palubě...

Nedožitých 100 let generála Škarvady připomenou stíhačky nad Porubou

Generál Zdeněk Škarvada  vítá na ostravském letišti britské letce legendární

Průletem dvojice stíhacích letounů JAS-39 Gripen nad hlavní třídou v Ostravě-Porubě si lidé ve středu 8. listopadu...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.