„Široká debata je jádrem našich demokracií, ale stejně tak je to vzájemný respekt,“ prohlásil Stoltenberg v Bruselu. Nizozemské i turecké představitele vyzval, aby zmírnili napětí a deeskalovali situaci.
„Nabádám všechny spojence, aby si prokazovali vzájemný respekt, byli klidní a postupovali smířlivě,“ dodal s tím, že důležité je „zaměřit se na vše, co nás spojuje“.
Vývoj situace podle svých sledoval celý víkend, kdy byl ve spojení s představiteli nizozemské i turecké vlády. Členské státy NATO by se Stoltenberga nyní měly více soustředit na otázky, které je spojují, než na otázky, které je rozdělují. Členství Turecka v NATO pak označil za dobré nejen pro Ankaru, ale také pro Evropu a celou Alianci.
Napětí stoupá, rozzlobení Turci si předvolali nizozemského velvyslance |
Celý spor propukl poté, co Nizozemsko o víkendu označilo tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayanovou Kayaovou za nežádoucí osobu a eskortovalo ji do Německa, odkud přijela.
Sayanová Kayaová se chystala v Rotterdamu promluvit k členům místní turecké komunity a přesvědčit je, aby v dubnovém referendu o změnách turecké ústavy hlasovali pro posílení pravomocí hlavy státu. Ještě předtím nizozemská vláda zakázala přistát v Rotterdamu šéfovi turecké diplomacie Mevlütu Çavuşogluovi.
Turečtí představitelé v posledních dnech zintenzivnili kampaň před dubnovým referendem, které má zavést v zemi prezidentský systém. Hlasy se snaží získat i v tureckých menšinách za hranicemi.
Turecko „na oplátku“ uzavřelo nizozemské velvyslanectví v Ankaře, kde předtím demonstranti strhli nizozemskou vlajku a nahradili ji tureckou. Prezident Recep Tayyip Erdogan navíc vyzval mezinárodní organizace, aby uvalily na Nizozemsko sankce (více čtěte zde). V reakci pak postup nizozemských úřadů přirovnal k „nacismu a fašismu“. Nizozemsko se podle něj chová jako „banánová republika“.
