Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turky rozzuřily zákazy kampaně v Evropě. Erdogan vyzval k uvalení sankcí

  14:11aktualizováno  21:00
Mezi Tureckem a Nizozemskem vypukla během víkendu diplomatická roztržka. Zatímco nizozemská policie v noci rozehnala demonstranty, kteří se zastávali turecké ministryně dříve vykázané úřady ze země, Turci na oplátku uzavřeli nizozemské velvyslanectví v Ankaře. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navíc vyzval mezinárodní organizace, aby uvalily na Nizozemsko sankce.

Diplomatická roztržka mezi oběma zeměmi vytáhla v noci do ulic Rotterdamu na dva tisíce lidí, kteří protestovali proti vykázání turecké ministryně ze země. Ministryně chtěla agitovat mezi tureckou menšinou před kontroverzním referendem o turecké ústavní novele. Z davu létaly lahve i kameny, policie na jeho rozehnání použila vodní děla i psy. Několik demonstrantů zbili policisté obušky, jak uvedli svědci webu The Guardian.

Fotogalerie

Vláda obhajovala zákaz vystoupení tím, že by kampaň mohla přinést rozkol do místní komunity Turků, která je pro i proti současnému tureckému prezidentovi Erdoganovi, o jehož pravomocích se má v nadcházejícím tureckém referendu hlasovat.

Změna tureckého ústavního zákona by podle kritiků mohla výrazně posílit pravomoci autokratického šéfa státu a učinit z něj prakticky neomezeného vládce. Západní představitelé na navrženou novelu pohlížejí s obavami a zakazují vystoupení tureckých činitelů v komunitách tureckých imigrantů.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu, který je na návštěvě ve Francii, řekl v neděli novinářům, že Turecko bude pokračovat v krocích proti Nizozemsku, dokud se Nizozemci neomluví za nynější roztržku mezi oběma státy. I jeho osobně postihl odmítavý postoj Amsterodamu, který mu v sobotu nedovolil přistát v Rotterdamu.

Reagují i další státy EU

Na diplomatickou rozmíšku v neděli reagovala i Paříž. Francouzské ministerstvo zahraničí vyzvalo ke zmírnění napětí mezi Tureckem a některými členskými státy Evropské unie. "(Francie) rovněž vyzývá turecké úřady, aby se vyhýbaly zbytečným provokacím," dodalo.

Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen ale navrhl odložení návštěvy tureckého premiéra Binaliho Yildirima v Dánsku plánované na tento měsíc.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble zase uvedl, že kvůli diplomatickým sporům i nedávnému zadržení turecko-německého novináře je obtížné pokračovat v práci na hospodářské pomoci Turecku.

Francouzské úřady ovšem v neděli mítink tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglu umožnily s vysvětlením, že akce neohrožuje veřejný pořádek, a tak musí být s ohledem na svobodu shromažďování povolena. „Vzhledem k absenci průkazného ohrožení veřejného pořádku nebyl důvod setkání zakázat,“ uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí.

Pravicový kandidát na francouzského prezidenta François Fillon nicméně prohlásil, že Francie měla tureckému ministrovi mítink zakázat. Nizozemsko podle něj bylo „tureckými vůdci veřejně uraženo nevyslovitelným způsobem“. Fillon obvinil francouzského socialistického prezidenta Francoise Hollandea, že není s ostatními evropskými zeměmi solidární. Podle Fillona se Turecko každým dnem o něco více vzdaluje evropským hodnotám.

Turecký ministr zahraničí přitom po mítinku vyzval právě k ochraně evropských hodnot. „Kvůli nynější situaci musíme více než kdy jindy bránit a podporovat evropské hodnoty, společné hodnoty. To je mé poselství (pro Evropu),“ řekl Çavuşoglu agentuře AP.

Centristický kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron důrazně odsoudil provokace ze strany turecké vlády a vyzval Francii k podpoře evropských partnerů. Turecké komentáře týkající se „evropských hodnot“ a výroky na adresu Nizozemska označil za nepřijatelné.

Mítink proběhl ve městě Mety nedaleko hranic s Německem, kde žije početná turecká menšina. Çavuşoglu pak ve svém projevu na veřejném shromáždění označil Nizozemsko za „hlavní město fašismu“. Podle agentury AP na shromáždění dorazily stovky lidí.

Nizozemsko je banánová republika, rozohnil se Erdogan

Také Erdogan označil Nizozemce, ale třeba i Němce za fašisty a slíbil odvetu. V neděli prohlásil, že Nizozemsko zaplatí za „nestoudné zacházení“ s tureckou ministryní, kterou Nizozemci vyhostili ze země. Vyzval rovněž mezinárodní organizace, aby na Nizozemsko uvalily sankce.

„Určitě za to zaplatí a také dostanou lekci z diplomacie. Naučíme je mezinárodní diplomacii,“ prohlásil Erdogan na adresu Nizozemců v projevu, předneseném v Istanbulu. Turecký prezident při této příležitosti opět postup nizozemských úřadů přirovnal k „nacismu a fašismu“.

Erdogan také prohlásil, že Nizozemsko postupuje jako „banánová republika“. Kritizoval rovněž evropské země, že se proti přístupu Nizozemska k členům turecké vlády neohradily.

Nizozemskému velvyslanci v Turecku, který je nyní na dovolené, Turecko vzkázalo, že není v zemi vítán a aby se na „nějaký čas nevracel“. Nizozemskou ambasádu v Ankaře i konzulát v Istanbulu, kde demonstranti strhli nizozemskou vlajku a nahradili ji tureckou, turecké úřady uzavřely.

Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že udělá vše pro to, aby „nejhorší diplomatickou roztržku s Tureckem za celé roky“ zmírnil. „Pokud to bude eskalovat, budeme muset odpovědět, ale uděláme všechno, co je v naší moci, abychom to uklidnili,“ řekl Rutte podle agentury Reuters. Současně však dodal, že „Nizozemsko se nenechá vydírat“.

V Nizozemsku žije okolo 500 tisíc tureckých imigrantů a jejich dětí. Většina z nich má dvojí občanství a může volit v obou zemích.

PŘEHLEDNĚ: Wilders nebo široká koalice. Kdo vyhraje volby?

Nizozemsko má přitom jen pár dnů před parlamentními volbami, ve kterých se kampaně opíraly zejména o otázky přistěhovalců, ze kterých profitoval Geert Wilders. Charismatický Wilders prosazuje zpřísnění imigrační politiky a odmítá islám.

Němci mluví o stažení vojsk z Turecka

Problémy s tureckou kampaní nemá jen Nizozemsko. V minulosti zrušilo mítinky tureckých politiků Německo, Švýcarsko, Rakousko a naposledy v neděli i Švédsko. Majitel budovy ve švédském hlavním městě, kde se měl mítink konat za účasti vysoce postaveného činitele z Turecka, zrušil pronájem nemovitosti pořadatelům akce, a to bez udání důvodu. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na turecká média.

Zákaz mítinků vyvolal dříve ohlas především v Německu, kde žijí podle odhadů zhruba tři miliony Turků a údajně asi polovina z nich se může referenda účastnit Kancléřka Angela Merkelová uvedla, že udělá vše, co je v jejích silách, aby zabránila přelití tureckých politických tahanic na německou půdu. Někteří poslanci mezitím začali uvažovat o tom, že by se němečtí vojáci, kteří jsou na základně v Turecku, měli přesunout na jiné místo, například do Jordánska. Informoval o tom německý list Die Welt.

Na turecké letecké základně v Incirlik u města Adana je nyní 250 německých vojáků, kteří pomáhají koalici vedené Spojenými státy v boji proti takzvanému Islámskému státu. Turecko dříve zakázalo německým představitelům základnu navštívit. Po měsících dohadů se však návštěva v říjnu loňského roku uskutečnila.

Reakce tureckého ministra po zákazu přistání v Nizozemsku:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.