V roce 2004 se okolo stadionu s oblou zelenou střechou tísnily davy. Tisíce lidí toužily spatřit své favority ve sportovní gymnastice nebo stolním tenisu. Když zde řecký gymnasta Dimosthenis Tampakos získal za své představení na kruzích zlatou medaili, v hale pro 6200 lidí to vřelo nadšením.
Po konci her se pro halu hledalo využití jen těžko. Hry vyšly státní kasu na závratných 16 miliard dolarů (více čtěte zde) a vláda kvůli rostoucímu státnímu dluhu nemohla investovat. V Galatsi dva roky hrál basketbalový klub AEK, pak halu koupil soukromý investor a zřídil zde nákupní centrum. S nástupem řecké krize zůstaly monumentální prostory bez využití.
Když do Řecka loni v létě začali masivně proudit uprchlíci a v hlavním městě se zoufale nedostávalo ubytovacích prostor, na stadion v Galatsi se vrátili lidé. Vybavená hala se zázemím, toaletami a sprchami byla vcelku jasnou volbou.
V komplexu nacházejícím se v severním cípu Atén našly od loňského podzimu útočiště tisíce migrantů. Běženci se tu vždy zdrželi maximálně několik dní, když se ale letos balkánská trasa uzavřela, zůstávají migranti ve městě déle. V hale v Galatsi v současnosti žije čtyři tisíce lidí, což z bývalého sportoviště činí největší uprchlický tábor v Aténách.
„My pomáháme dost. Co EU?“
Hala je na rozdíl od několika kilometrů vzdáleného hlavního olympijského stadionu, který stojí hned u stanice metra, poměrně špatně přístupná. K bráně areálu zajíždí autobus, zvenčí však náhodný návštěvník spatří jen střechy a zadní část komplexu. Celý objekt je obehnán vysokým plotem a vrátný u vchodu nekompromisně odmítá jakékoliv žádosti o krátkou návštěvu uprchlického tábora.
Musím se tak spolehnout na výpovědi místních, pro něž se uprchlíci stali novými sousedy. Někteří obyvatelé Galatsi nabízejí běžencům jídlo a pomoc. „Je to naše příležitost ukázat, že jsme lidé. Tihle lidé utíkají před válkou. Musíme držet pohromadě a pomoct jim,“ říká 45letá Stefanie, která dělá v nedalekém pekařství.
Podle ní někteří lidé na řeckém venkově dokonce ubytovávají běžence u sebe doma, ona však žije ve velkém městě a cizím lidem otevřít dveře nemůže. Lidé ze sousedství podle ní i tak pomáhají až dost. Kdo by podle Stefanie měl přidat, je Evropská unie. „Evropa odvádí opravdu skvělou práci ve snaze nám pomoct,“ poznamenává s jasně znatelnou ironií.
Většina lidí v Galatsi nevidí v migrantech na stadionu problém a nebojí se kvůli nim večer vycházet ven. Neplatí to však pro všechny. Studentka Greta strach má. „Jdu po ulici a všude plno migrantů. Myslím, že naše kultura je v ohrožení a že bychom také měli zavřít hranice. Stejně jako to udělala Makedonie,“ říká rozhodně drobná kudrnatá dívka.
Podle ní mají Řekové dost vlastních ekonomických problémů a kvůli současnému přístupu vlády ohrožují vlastní budoucnost. „Máme svoje problémy, nemůžeme jim pomoct. Za pár let z toho budeme mít sami problémy,“ uzavírá.
Galatsi není jediným olympijským sportovištěm v Aténách, které nyní hostí uprchlíky. Úřady lidi prchající před konflikty na Blízkém východě ubytovaly například také v hale pro taekwondo na jihovýchodě řecké metropole. Migranti obsadili také stadion pozemního hokeje nedaleko bývalého letiště Ellinikon.
16. března 2016 |
