"Pro jednoho klienta tady nyní dokonce sháníme řádově stovky hektarů," uvedl například Josef Kempa z olomoucké realitní kanceláře ZOS. Místní zemědělci také nakupují půdu, ale spíš v malém. "Jsou to jen takové lunty, jak se říká lidově. Na větší nákupy nyní nemáme peníze," říká například Miroslav Kavan, ředitel akciové společnosti Moravská zemědělská v Prosenicích.
Zájem o půdu ale zemědělci mají. Jen tak totiž mohou předejít tomu, aby jim ji neskoupil někdo jiný. "Takový případ se nám už stal. I proto jsme podle svých možností už nějakou půdu také nakoupili," uvedl předseda představenstva ZD Senice na Hané Jaroslav Navrátil.
|
TAKÉ SI PŘEČTĚTE |
| Stát prodává pole a louky |
| Zajímavosti o pozemcích |
|
STARŠÍ ČLÁNKY |
| Při vstupu do EU výprodej nehrozí |
| Stát prodá své pozemky |
Vynalézaví cizinci si vždy najdou cestu, jak pozemky v ČR získat
Cizincům stát zatím nedovolí, aby si v České republice půdu kupovali a podle nedávné dohody Prahy s Bruselem by si na ni neměli sáhnout ještě sedm let po vstupu českých zemí do unie. Lidé jsou však vynalézaví a tento zákaz obcházejí. Hanáckou černozem cizinci sice neskupují tak masivně jako pozemky a nemovitosti v pohraničních oblastech, ale i v Hornomoravském úvalu se objevují první štiky v rybníce.
Stejně jako jinde i zde se tyto obchody těžce prokazují. Navíc se tím zřejmě ani nikdo nezabývá. "Nám ze zákona nepřísluší zkoumat, zda je fyzická osoba nastrčená," uvedl například ředitel Katastrálního úřadu v Olomouci Miroslav Pouč. "Nevím o takovém případu a ani v kuloárech jsem o něm neslyšel," dodal.
|
CENY POZEMKŮ V ČR |
| Tržní cena za hektar pozemků se u nás průměrně pohybuje kolem 50 až 60 tisíc korun, pokud má ovšem dobrou polohu a půda je kvalitní, má hodnotu i podstatně vyšší. V oblasti východního Německa přijde hektar na zhruba tři sta tisíc korun a v západním Německu dokonce na šest set tisíc korun. |
Možnost, že si cizinci kupují půdu na Hané, však nevylučuje. "Je to možné, ale spíš to budou ojedinělé případy," řekl. Podobný názor má i Jan Veselský, který má na Krajském úřadě v Olomouci na starosti životní prostředí a zemědělství. Ani zde se však tímto problémem nezabývají.
"Každou chvíli někdo přijde a řekne, že chce spolupracovat, že zemědělce naučí hospodařit, má kapitál a vyvede jejich podnik z finančních potíží," potvrdil však zájem cizinců o půdu ředitel Okresní agrární komory v Přerově František Špalek. Upozornil, že tato pomoc má svá úskalí. Společníci si kladou podmínky a většinou chtějí majoritní podíl. "Pro zemědělce, kteří chtějí poctivě hospodařit, tyto spekulace s půdou hrozbou jsou," dodal Špalek.
|
UŽITEČNÝ WEB |
|
Veřejnou nabídku pozemků určených k prodeji zveřejnil Pozemkový fond i na svých internetových stránkách. |
Cizinci nakupují přes prostředníka
Zkušenosti z tuzemska i zahraničí ukazují, že cizinci si půdu nekupují jen jako společníci českých firem, ale i přes třetí osoby. Naši severní sousedé dokonce zaznamenali případ, kdy jeden nizozemský farmář kvůli půdě zažádal a dostal polské občanství. S polským pasem si totiž může koupit pět set hektarů kvalitní černozemě. Polsko, tradičně závislé na zemědělství, proto po unii žádalo, aby si tam cizinci ornou půdu nemohli kupovat dokonce osmnáct let.
Obavy ze skoupení půdy cizinci
Strach ze skupování půdy cizinci ovšem mají i Jihomoravané. Podle prezidenta České agrární komory Václava Hlaváčka zahraniční podnikatelé na Břeclavsku už hospodaří dokonce na stovkách, možná tisícovkách hektarů. Ovšem i hanáčtí zemědělci tvrdí, že některé lány na střední Moravě jsou již také ve vlastnictví cizinců.
"Spekulativní nákupy tady jsou a budou, tomu nikdo nezabrání. Jde jen o to, aby to nebyla masová záležitost. Zdejší zemědělci potřebují nějaký prostor pro podnikání," uvedl Jaroslav Navrátil ze Senice. Z tohoto pohledu považuje za správné, že vláda pro prodej půdy vyjednala sedmileté přechodné období.
Prodej půdy na Hané trochu komplikuje roztříštěnost pozemků. Na rozdíl od Čech tady totiž šlechta nevlastnila tak rozsáhlé pozemky a většina lánů má desítky i stovky vlastníků. "Není to jednoduché, musí se to zkoordinovat se všemi vlastníky, ale vyřešit se to dá," uvedl Kempa z realitní kanceláře ZOS.
Pro zemědělce, kteří chtějí vlastnit půdu, na které hospodaří, je také někdy těžké dohodnout se s jejími vlastníky. "Někteří lidé mají o ceně pozemku zkreslené představy a za hektar by chtěli třeba milion," uvedl ředitel zemědělské společnosti v Prosenicích Miroslav Kavan.
