Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po vstupu do EU výprodej nehrozí

aktualizováno 
P r a h a - Žádné hromadné skupování polí, lesů či domů po vstupu do Evropské unie nehrozí. K tomuto závěru dospěla analýza, kterou vypracovalo ministerstvo financí. Česká republika přesto od unie žádá přechodné období, během něhož by ještě několik let po přijetí nemohli cizinci kupovat zemědělskou půdu ani nemovitosti k bydlení. Zájem lidí ze západní Evropy se podle studie soustředí jen na několik málo atraktivních lokalit, jako je Praha, Karlovy Vary, Český Krumlov, či na některé zemědělské příhraniční oblasti.

Většina odborníků zabývajících se obchody s nemovitostmi míní, že cizinci budou chtít velmi málo objektů či pozemků.
Navíc již řadu let mohou reality v zemi kupovat firmy vlastněné cizinci. Takže kdo chtěl, ten už si koupil, dodávají experti.
Snahy o přechodné období jsou tedy více než konkrétními hrozbami podle studie vedeny obavami veřejnosti. "Věcné obavy tedy nejsou na místě. O přechodné období žádáme proto, že víme, jak veřejnost tuto otázku citlivě vnímá. Je potřeba přesvědčit veřejnost, že obavy nejsou na místě," říká Lenka Loudová, ředitelka odboru pro evropskou integraci ministerstva financí, který analýzu vypracoval.
Některé státy unie zase požadují pro Českou republiku přechodné období na volné stěhování za zaměstnáním. Vdiplomatických kuloárech se často hovoří o tom, že volný pohyb lidí a možnost kupovat nemovitosti by nakonec mohly vést k "výměně": prodej půdy a domů cizincům za volný pohyb pracovníků. Diplomaté však tuto spojitost zatím oficiálně odmítají. "Jsou to odlišné záležitosti a jsou spojovány jen proto, že jsou politicky citlivé na obou stranách," říká náměstek ministra zahraničí a hlavní vyjednavač Pavel Telička.
Česká vláda zatím neřekla, o jak dlouhé období, kdy nebudou cizinci moci kupovat půdu a nemovitosti, bude žádat. Tím se liší od Polska a Maďarska. Ty žádají osmnáct a deset let.  

Cizince česká půda moc nezajímá 
I kdyby padly veškeré bariéry, cizinci z Evropské unie by pravděpodobně nezačali skupovat pozemky a nemovitosti v České republice. Odborníci se shodují, že jejich zájem by se soustředil jen na několik regionů. Zároveň upozorňují, že kdo chtěl, pozemky, dům či byt si v zemi mohl koupit už v minulých letech. A řada cizinců to podle nich také udělala. Stačilo v České republice založit soukromou firmu a nákup nemovitostí byl bez problémů. "Nehrozí tedy ani žádný vzestup cen," říká šéf Asociace realitních kanceláří Ivan Žikeš.
"Lidé se rozhodně nemusí obávat, že by sem přijely tisíce Rakušanů či Němců a začaly kupovat běžné byty a oni by pak neměli z čeho vybírat. To je zcela mylná představa. Když už by něco jako vedlejší bydlení volili, tak jsou to spíše luxusní rezidenční byty či vily. Těch je už dnes řada volných. Češi na ně nemají," říká ředitelka odboru pro evropskou integraci ministerstva financí Lenka Loudová. "Na druhou stranu ani Němec či Rakušan s průměrným platem ve své zemi nebude mít na to, aby si v Čechách držel druhý byt," dodává.
Snahu o přechodné období na prodej půdy a nemovitostí cizincům tak odborníci považují za psychologickou záležitost, která spíše než odvrácení hrozby skupování nemovitostí a půdy vychází vstříc strachu Čechů z přílivu cizinců.
"Míst, o něž mají cizinci zájem, je velmi málo, Praha, Karlovy Vary, snad Český Krumlov či Krkonoše," vypočítává Žikeš, "navíc druhé bydlení si většinou kupují bohatí lidé, jejich zájem se tedy soustředí na luxusní byty.
Lidé se skutečně nemají čeho bát.
Jediné, kde jsou snad obavy částečně na místě, je prodej zemědělské půdy. Registrujeme zájem řady sedláků z Bavorska, ale i třeba z Holandska." Cizinci, kteří si chtěli zemědělskou půdu koupit, to však již dávno mohli udělat. Stačilo v tuzemsku založit společnost s ručením omezeným se základním kapitálem sto tisíc korun. Poté mohli pozemky bez překážek kupovat. Lidé, kteří se zabývají obchodem s realitami, připouštějí, že řada pozemků tak má zahraniční vlastníky již dnes.
Státní pozemkový fond, který prodává půdu soukromým vlastníkům, je však zcela opačného názoru a omezení prodeje půdy cizincům považuje za nezbytné.
"Je to jediná možnost. Češi nemají díky současné ekonomické situaci na to, aby půdu koupili. Takže to skoupí cizinci a na domácí zemědělce již nic nezbude. Už dnes si Rakušané a Němci vyhlížejí místa v pohraničí či na Hané," říká místopředseda Pozemkového fondu Miroslav Zmeškal.
"Bylo by nepřijatelné, kdyby cizinci vykoupili například okolí Máchova jezera," říká jeden z úředníků ministerstva zahraničí, který se zabývá danou problematikou. Argumentuje i nevyjasněnými vlastnickými vztahy v zemi a nedokončenými restitucemi.
"Kdyby si cizinec koupil půdu a pak by se zjistilo, že na ni existuje restituční nárok, jistě by se taková kauza dostala před Evropský soud do Štrasburku," varuje.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na nákup vyrazí místní jedině s klíčem nebo čipem.
V Karviné uzavřeli blok domů v ghettu mřížemi, lidé chtějí být v bezpečí

Domy jednoho z vnitrobloků ve vyloučené lokalitě v Karviné obklopil plot a brány. Kdo tu nebydlí, ulicí G. Preissové už neprojde. Podle společnosti, která domy...  celý článek

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek po jednání celostátního výboru KDU-ČSL (18....
Peníze, které necháme rodinám, nikdo nevytuneluje, říká Bělobrádek

Máme své návrhy na pomoc rodinám s dětmi spočítané na šedesát miliard, říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Tyto peníze zůstanou v rodinách, nikdo je...  celý článek

Jak je zjevné, tragická nehoda pendolina s kamionem na přejezdu ve Studénce...
Studénka odmítá projekt na řešení nebezpečného přejezdu. Nepočítá s kamiony

Zastupitelé Studénky vyslovili nesouhlas s projektem, který má vyřešit nebezpečný přejezd známý tragickou nehodou polského kamionu s pendolinem. Ministerstvo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.