Incident, jenž vedl k ostré diplomatické roztržce, souvisel s plánem maďarského prezidenta Lászlo Sólyoma navštívit u příležitosti svátku sv. Štěpána jihoslovenské Komárno a odhalit tam sochu zakladatele uherského státu.
Slovenští politici tehdy Sólyoma vyzývali, aby od cesty upustil. Prezident totiž hodlal přijet 21. srpna, tedy v den výročí obsazení někdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy. Součástí invazních armád byly v roce 1968 i maďarské jednotky. Během cesty navíc neplánoval žádné setkání se slovenskými politiky (více o snaze maďarského prezidenta navštívit Slovensko čtěte zde).
Maďarská strana měla za to, že prezidentovi vstup podle evropské legislativy, která občanům zaručuje volný pohyb po EU, odepřen být nemůže.
Jenže v tomto případě existují i určitá pravidla mezinárodního práva, která jsou pro evropské orgány závazná. Hlava státu díky nim má v mezinárodních vztazích zvláštní status, s nímž jsou spojeny nejen výsady, ale i určitá omezení. "Okolnost, že občan Unie vykonává funkci hlavy státu, může odůvodnit omezení výkonu práva pohybu na základě mezinárodního práva," uvedl tribunál v úterním prohlášení.
Slovenská diplomacie rozhodnutí lucemburského soudu uvítala. "My jsme nikdy nepochybovali o správnosti našich kroků," zdůraznil před českými a slovenskými novináři v Lucemburku šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák. Pro Bratislavu je rozhodnutí soudu zadostiučiněním.
"K celé té situaci nemuselo dojít, kdyby tehdy maďarská strana tvrdošíjně
neodmítala naše argumenty... Stačilo, aby nás vyslechli," podotkl slovenský ministr. "Víme, jaká jsou naše práva, víme, jaké je naše postavení, umíme si své zájmy obhájit a a budeme to dělat vždy, když budeme mít pocit, že je někdo ignoruje," zdůraznil také slovenský ministr.
To, že Slovensko evropské právo neporušilo, už před časem uvedl generální advokát lucemburského tribunálu Yves Botm, jehož názor soudci obvykle respektují. Bot proto navrhl, aby soud žalobu zamítl.
Slováků se už před dvěma roky zastala i Evropská komise, u které si Maďarsko také stěžovalo. Komise dospěla v podstatě ke stejnému závěru jako nyní soud. Nechala se slyšet, že stížnost Budapešti je neopodstatněná. Normy Unie, na něž se Maďarsko odvolávalo, se týkají jen lidí, kteří cestují soukromě (více čtěte zde).
