Vizualizace sondy Voyager 2. Sonda 28. června „oslavila“ dvanáct tisíc dní od...

Vizualizace sondy Voyager 2. Sonda 28. června „oslavila“ dvanáct tisíc dní od startu, urazila už 21 miliard kilometrů. | foto: NASA

Rychleji, výše, silněji. Obama chce nové kosmické sondy s energií z jádra

  • 70
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír dostal nové pracovní zadání. Čtrnáctistránkový dokument s názvem Národní vesmírná politika z dílny Bílého domu počítá s vývojem nových raketových motorů, které donesou Američany k planetkám i k Marsu. Konkrétních cílů je ale v dokumentu málo.

Nová americká Národní vesmírná politika (NSP) by se dala shrnout olympijským mottem - prezident Barack Obama má představu, že by Američané měli zkoumat vesmír rychleji (díky nové generaci motorů), výše (přesněji dále - k asteroidům a k Marsu) a zároveň budou silněji spolupracovat s komerční sférou a ostatními zeměmi.

Dokument s pečetí prezidenta Spojených států je prvním svého druhu, který Obama vydal. Nahradí strategii jeho předchůdce George W. Bushe z roku 2006, které zase předcházela direktiva z roku 1996.

Sondy využívající energii z jádra, jimž se dokument NSP věnuje zejména s ohledem na bezpečnost, nejsou v kosmu nic nového. Mají je třeba oba Voyagery nebo sondy jako Galileo či Cassini. Dále od Slunce je mnohem méně slunečního svitu (třeba u Jupiteru 100x méně než u Země) a zdroj energie ve formě solárních panelů by nebyl účinný.

Dokud ale Obama kontroverzním rozhodnutím nezrušil návrat na Měsíc (čtěte Obama slíbil NASA miliardy. Chce ale Američany dostat dál než na Měsíc), nebyly na nové sondy, využívajících energii z jádra, peníze. Teď jich bude více, a tak budou moci Američané uskutečnit plánovaný let k asteroidu a Marsu do roku 2025, respektive 2035. Tolik aspoň říká plán.

Konkrétních cílů zmínil Obama minimum

"Pokud někdo očekával, že Obamova direktiva bude určitým způsobem naznačovat konkrétní cíle americké astronautiky a časový plán jejich dosažení, byl zřejmě zklamaný," upozorňuje ale Antonín Vítek z Akademie věd.

Dokument totiž spíš než cíle zmiňuje postupy - kdo, co a jak bude dělat. V tom je zřejmá snaha zabránit minulosti, kdy NASA vyvíjela to, co už se zkoumalo pod ministerstvem obrany. A také Obamova snaha ušetřit, kde to jde, aby měl více peněz pro zdravotnictví a školství.

"Politik vždy myslí na nejbližší volby," glosuje to Vítek. V případě Obamy to znamená rok 2012, pokud ovšem předtím uspěje v maratonu stranických primárek.

POHLED ANTONÍNA VÍTKA

"Na konkrétní plán cílů si ještě počkáme, má být hotov v srpnu. Doufejme, že slova budou doprovázena i prostředky na realizaci."

Plusy NSP očima A. V.
- užitečný návod, který specifikuje úkoly a má zabránit duplicitě prací
- je správné, aby NASA nevyvíjela věci už vyvinuté nebo ty, které zvládne komerční sektor sám
- direktiva správně zdůrazňuje problematiku "kosmického smetí"

Minusy NSP očima A. V.
- chybí konkrétní cíle a časový plán jejich dosažení
- velmi stručně zmíněný let k planetce do roku 2025 a k Marsu do roku 2035 působí spíš jako úlitba voličům
- požadavek oboustranně výhodné mezinárodní spolupráce je v rozporu s podporou exportu techniky a služeb z USA na úkor partnerů

Nové "noty" pro NASA obsahují řadu pasáží, které by dobře zněly v podání vojenské hudby. Jedním z klíčových principů je "nezcizitelné právo na sebeobranu, odstrašení ostatních od útoku, obrana vlastních vesmírných systémů, a pokud odstrašení selže, zmaření pokusů o útok na ně".

Že jsou pro Američany vesmírné systémy klíčové, překvapivé není. Vůli k jejich ochraně NSP ale zmiňuje hned na několika místech. Například ministerstvo obrany USA dostalo úkolem vytvořit plány, jak potenciálního útočníka "odradit, ubránit či zmařit jeho útok proti kosmickým systémům USA či jejich spojenců".

POHLED JANA KOLÁŘE

"NSP zachovává odhodlání USA vyvíjet činnost ve všech oborech kosmonautiky. Na rozdíl od předešlých dokumentů není explicitně uvedena potřeba hrát roli světového lídra v kosmických výpravách."

Ředitel České kosmické kanceláře nehodnotil, co považuje za dobrý či špatný krok, zaměřil se na nejdůležitější body. Všímá si například akcentu na mezinárodní spolupráci v pilotovaných letech a v družicové navigaci, tedy v oblastech, kde dřív USA o spolupráci nestály. Za "trochu nejednoznačné" označuje nastolení zásad kontroly přítomnosti zbraní v kosmu, když NSP počítá zároveň s opatřeními proti hrozbě zničení vlastních satelitů. Kolář také zdůraznil záměr provozovat stanici ISS do roku 2020 i déle, a upozornil na návrat k vývoji nukleárních palubních zdrojů energie.

Strategie také počítá s posílením výzkumu Země - Obama chce nové družice pro pozorování klimatu, pevnin, oceánů a atmosféry. Posílí se i role satelitů v předcházení přírodním katastrofám.

Vítek i Kolář upozorňují na výzvu, aby se všechny národy v kosmu chovaly zodpovědně. "Je zdůrazněna snaha o posílení stability v kosmickém prostoru ve smyslu nastolení všeobecné povinnosti zodpovědného chování všech uživatelů kosmických systémů vůči ostatním," říká Kolář. "Věc, se kterou souhlasím, je podtržení významu problematiky znečišťování kosmického prostoru takzvaným 'kosmickým smetím'," přidává se Vítek.

Americké politiky ovšem teď čeká složitější úkol, než sepsání výzvy na papír - přemluvit k jejímu respektování zejména Čínu, která v roce 2007 demonstrativně sestřelila vlastní satelit. Okázalé zatnutí čínského zbrojního bicepsu zaneřádilo oběžnou dráhu tisíci nebezpečných úlomků.

Obama čelí kritice

Obamovy vesmírné plány, zejména škrt návratu na Měsíc, jsou trnem v oku značné části odborné veřejnosti. Astronauti Armstrong, Lovell a Cernan, kteří na Měsíci byli, už před časem veřejně označili nový vesmírný program za "cestu nikam". Argumentují třeba tím, že určitá romantika a dobrodružství (třeba konkrétní plán návratu na Měsíc), by v řadách americké mládeže našel mnoho nových zájemců o vědu.

Naopak Buzz Aldrin, který nikdy svým nadřízeným neodpustil rozhodnutí, že na Měsíci byl až "tím druhým" po Armstrongovi, Obamovo škrtnutí cesty na Měsíc hájí.

Rovněž zaznívají hlasy, že ponechání dopravy lidí na nízkou oběžnou dráhu a zpět na soukromnících může posádky vystavit riziku. A varování, že pokud soukromé firmy své úsilí vzdají, celou pilotovanou kosmonautiku USA tím uzemní.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video