Sedmdesátiletý Vitalij popíjí pivo na moskevském bulváru. Komu dá hlas, už ví.
"Jsem starý člověk, budu volit komunisty," potvrzuje, že se rozhodl pro Genadije Zjuganova, jednoho ze čtyř kandidátů, kteří prošli sítem. "Za Chruščeva a Brežněva se dalo slušně žít, teď je situace špatná," vysvětluje.
O kousek dál stojí Nina Michalovna. Prohlíží si komunistický plakátek a souhlasně přikyvuje. "Ještě o tom budu přemýšlet, ale nejspíš dám také hlas Zjuganovovi. Slibuje důstojný život pro všechny, a navíc mi připomíná mého otce," směje se.
Oběma je ale jasné, že jejich kandidát v Kremlu neusedne. "Nemá šanci," uznává Vitalij. Jasným favoritem je totiž Dmitrij Medveděv.
Vladimir Putin označil současného vicepremiéra za svého nástupce už loni v prosinci a od té doby jeho popularita roste. Podle jednoho z posledních průzkumů dá Medveděvovi hlas víc než sedmdesát procent Rusů.
Počet dalších povolených kandidátů Kreml osekal a i mezi zbylými nemá nikdo šanci na tak výraznou převahu.
Tiché pseudovolby
V Moskvě na první pohled zarazí absence předvolební kampaně. Chybí plakáty a billboardy na podporu čtyř schválených kandidátů. "Nemůže být žádná skutečná kampaň, protože nejsou žádné opravdové volby," řekla iDNES.cz Maria Rozalská z moskevského centra SOVA, které se zabývá monitoringem nacionalismu i státním ohýbáním práva.
Nedělní volby pokládá za předem rozhodnuté a Medveděv se podle ní ani nemusí zvlášť snažit, aby voliče zaujal. "Odmítl se účastnit televizních diskusí, čímž jsou ty, které probíhají, úplně zbytečné," říká.
"Měl sice nějaké projevy, ale o skutečnou debatu a kampaň, například ve srovnání s tou v USA, se nejedná," říká.
Kandidát Kremlu si i tak nemůže stěžovat na nezájem médií. Podle organizace Hlas, která sleduje prezidentské volby, se mu věnují tři čtvrtiny zpravodajských příspěvků v televizi.
"Medveděva vždy někdo provází na jeho cestách po regionech. Věnujeme mu více místa než ostatním kandidátům," přiznává jeden z reportéru státního televizního kanálu TV Rossija.
. Co když se Medveděv stane Putinovým katemNina L. Chruščovová píše pro Project Syndicate |
Dodává také, že opoziční Jiné Rusko, jehož kandidáti do boje o prezidentské křeslo zasáhnout nemohou, si o takové péči může nechat jen zdát. "Prostor jim neposkytujeme, nejsou oficiální součástí prezidentských voleb."
Hlavně přijďte
Podle Rozalské jedna kampaň v Rusku přeci jen probíhá. "Jejím cílem je, aby lidé k volbám vůbec přišli, a určitě je agresivnější než kampaň kteréhokoli z kandidátů," tvrdí. Občany vyzývají k účasti plakáty i textové zprávy, rozesílané všemi mobilními operátory. - více zde
Vláda podle Rozalské potřebuje vysokou účast, aby legitimizovala výsledky voleb. Přestože minimální hranice, pod kterou by volby nebyly platné, v Rusku neexistuje, méně než poloviční účast by podle ní nepůsobila solidně.
Předpokládá proto, že se bude opakovat model z nedávných parlamentních voleb, kdy se objevovaly zprávy o "nuceném" hlasování. "Slyšela jsem například historku, jak zaměstnanci jedné továrny museli pod pohrůžkou vyhazovu jít volit a vyfotit přitom svůj hlasovací lístek mobilním telefonem jako důkaz," vzpomíná.
Ilegální demonstrace
Ačkoli je opoziční Jiné Rusko z nedělního boje vyloučeno, neskládá ruce do klína. Hned na pondělí chystá protestní Pochod nesouhlasu v Moskvě a Petrohradu. V hlavním městě mu ale úřady akci zakázaly.
"Přesto se na ni připravujeme. Musíme počítat s tím, že policie zakročí násilně," připustil pro iDNES.cz Alexandr Averin, mluvčí šéfa nacionálních bolševiků Eduarda Limonova. Očekává až tři tisíce návštěvníků.
